Naše kurzy jdou pod vedením předních českých odbornic a odborníků do hloubky témat hýbajících současnou společností. Otevřeli jsme už několik ročníků kurzu o podobě moderního města a společnosti v době klimatické změny. Zaměřili jsme se i na mezinárodní migraci, budoucnost práce a digitalizaci, vzdělávání, veřejnou moc nebo umělou inteligenci a teorii sociální demokracie.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neunikne vám otevření žádného z nových kurzů:
Odesláním údajů souhlasím s jejich zpracováním za účelem zasílaní informací o aktivitách Masarykovy demokratické akademie.
Klimatická změna vyčuhuje ze škatulky environmentálních problémů, které lze snadno vyřešit novými technologiemi, několika regulacemi a většími státními výdaji. Její kořeny sahají k průmyslové revoluci a k základním postulátům našich ekonomických teorií, její hrozba může znamenat rozklad lidské civilizace jako globalizovaného celku a zásadní změny ve fungování přírodních procesů, na které jsme byli zvyklí tisíce let. Kurz proto pomáhá proniknout pod její povrch a věnuje se příčinám a možnostem řešení současného stavu, hlavně ze společenskovědní perspektivy – ekonomické, politické, sociologické nebo mezinárodně vztahové. Kurz probírá různé myšlenkové směry a konkrétní opatření v podobě, jak jsou v současnosti navrhována a diskutována (včetně otázek ohledně jejich fungování, které zůstávají nezodpovězeny) a nabízí tak aspoň částečný vhled do budoucnosti nejbližších dekád, kdy se fungování lidské společnosti bude muset výrazně změnit.
Dostupnost bydlení, doprava, udržitelnost měst, občanská vybavenost, územní plánování nebo Smart City. To všechno je ochutnávka z výběru témat, která přibližují experti a expertky na urbanismus v kurzu Moderní město. Semináře s experty a expertkami nabízí možnost proniknout do zásad moderní urbanistiky a poznat příklady z dobré praxe.
Kurz o mezinárodní migraci nabízí odpovědi na zásadní otázky o mezinárodní migraci. Co vůbec byla a je mezinárodní migrace obyvatelstva? Co všechno procesy migrace způsobuje a lze je vůbec regulovat? Jak se podepisují a budou podepisovat environmentální změny na mezinárodní migraci? A jak mezinárodní migrace ovlivňuje rozvoj – a naopak?
Společnost se neustále mění. Lidé se stěhují pryč nebo naopak přichází odjinud. Migrace je přirozený proces, který v lidské společnosti vždy byl a bude. Jak ale zařídit, abychom spolu dokázali co nejlépe žít, když mezi nás přijde někdo nový?
Akademie sociální demokracie je platformou pro intenzivní vzdělávání spojené s argumentačními a mediálními tréninky pro sociálnědemokraticky angažované lidi – pro nadějné sociálnědemokratické politiky a političky, pro pokrokové aktivisty a aktivistky. Přináší klíčové poznatky o sociální demokracii a zprostředkovává její základní hodnoty a aktuální politiky na česko-slovenské i globální úrovni tak, aby se získané vědomosti v kombinaci s praktickými dovednostmi staly východiskem pro praxi.
Na Akademii sociální demokracie spolupracují Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v České a Slovenské republice, Masarykova demokratická akademie a Institut Analýzy-Stratégie-Alternativy.
Kurz Digitalizace práce: Dopady na zaměstnanost, pracovní právo a sociálnědemokratické programy představuje účastníkům podnětné programové, esejistické, odborné a strategické texty k fenoménu digitalizace. V rámci seminářů se nad texty vede debata a účastníci a účastnice společně formulují levicové postoje k představeným problémům. Rozvíjí tak debatu nad jednou ze zásadních společenských změn, které čelíme.
Kurz Objevování teorie sociální demokracie přibližuje teoretické základy sociální demokracie jako autonomního politického hnutí. Tyto teoretické základy nejsou zcela samozřejmé, ačkoliv sociální demokracie patří k nejvlivnějším a nejúspěšnějším politickým hnutím západního společenství posledních 150 let.
Kurz seznamuje s hlavními myšlenkami předních teoretických proudů „soutěžících“ o teoretickou legitimizaci sociální demokracie, ale i demokratické levice v širším smyslu. Potřebu znovuobjevování sociálnědemokratické teorie posiluje vzrůstající komplexnost společenských a civilizačních problémů v stále propojenějším globálním světě, jejichž řešení si od sociální demokracie žádá odpovídající stejně komplexní politickou strategii.
Vzdělávání je v posledním desetiletí pod tlakem na změnu. Neustále se hovoří o reformách a reformách reforem. Na jednu stranu se množí víceletá gymnázia, soukromé nebo tzv. rodičovské školy a zvyšuje se selektivita systému, na druhé straně se prosazuje maximálně inkluzívní přístup. To vše vede k pocitu ztráty opor u učitelů, rodičů i širší veřejnosti.
Semináře se proto věnují základním tématům vyvolávajícím otázky po smyslu (školního) vzdělávání. Za jakých podmínek může dnes být školní vzdělávání veřejnou službou sloužící alespoň minimální soudržnosti společnosti? Je kvalita vzdělávání a výkonnost žáků v rozporu s hodnotami rovného přístupu a spravedlivosti? Je demokratizace přístupu ke vzdělání skutečně masifikací ohrožující kvalitu vzdělání? Změnily se potřeby společnosti do té míry, že se musí radikálně reformovat jak učivo, tak metody vzdělávání? A není právě z těchto důvodů „jednotná škola“ skutečně přežitkem?
Mediální obraz Afriky přináší o největším kontinentu světa silně zkreslenou představu. Jenom tradiční přízvisko „černý kontinent“ evokuje nejen barvu pleti většinového obyvatelstva Afriky, ale hlavně něco neznámého, nečitelného, až děsivého. Přední odborníci na africká témata působící v České republice představují v kurzu Afriku tak, abyste ji už nemuseli vnímat skrze tento zkreslující pohled a naopak ji chápali jako sousedský kontinent se svébytnou kulturou i historií, plný rozmanitosti a potenciálu. Kontinent, který se v dnešním globálním světě potýká s problémy ne zas tak diametrálně odlišnými od těch našich.
Umělá inteligence se stala jednou z nejstrategičtějších technologií 21. století. Její rozvoj a dopady představují žhavé téma pro EU jako celek i pro národní iniciativy jednotlivých členských zemí. Růst ekonomiky bude v následujícím období z rozhodující části záviset právě na využívání umělé inteligence a nových digitálních technologií. Zachycením tohoto trendu může ČR významně zvýšit svou ekonomickou konkurenceschopnost, jeho podcenění naopak povede k ekonomické stagnaci a růstu nezaměstnanosti. Očekávaný je i silný dopad umělé technologie na trh práce.
Všem těmto problémům především v kontextu ČR se věnuje série seminářů rozebírající potenciál pro vývoj a zavádění umělé inteligence, její socioekonomické dopady a s ní spojené právní a etické otázky.
Cyklus přednášek se věnuje otázce veřejné moci a jejího vztahu k jednotlivci, respektive k postavení jednotlivce v rámci společnosti a ve vztahu k ostatním lidem a k veřejné moci. Přednášky se zaměřují jak na otázky právně teoretického a filozofického základu problému, tak i na otázky ryze praktické.
Lesy jsme si v České republice navykli vnímat jako běžnou součást krajiny a našeho života. Při pohledu z okna vlaku nebo z leteckých fotografií je ale mnohým zřejmé, že lesy už u nás nemůžeme brát jako cosi samozřejmého.
Přednášky o lesnictví v ČR nabízí jak zasvěcený vhled do stávající situace lesnictví, tak představují i další očekávaný vývoj. Budeme se ještě v krajině potkávat se smrky? Nebo jak budou lesy vlastně vypadat? Budou pro nás lesy stále volně přístupné? A jakou mají roli státní lesy v době globální změny klimatu?