Vzdělávání je v posledním desetiletí pod tlakem na změnu. Neustává kritika formálního (školního) vzdělávání, tak jak jsme ho znali v éře tzv. modernity. Neustále se hovoří o reformách a reformách reforem. Kvalita vzdělání prý ale všeobecně klesá. Na jednu stranu se množí víceletá gymnázia, soukromé nebo tzv. rodičovské školy a zvyšuje se selektivita systému. Na druhé straně se prosazuje maximálně inkluzívní přístup a to vše vede k pocitu ztráty opor – u učitelů, rodičů i širší veřejnosti.
Série seminářů se věnuje tématům, která odrážejí zmíněnou rozkolísanost a vyvolávají otázky po smyslu (školního) vzdělávání.
Předškolní vzdělávání (péče)
Co je včasné a co předčasné? Argumenty pro a proti povinné předškolní výchově a vzdělávání. Musí být nutně povinná? A proč?
Základní vzdělávání
O čem vypovídá spor o kurikulum? Jednotná škola nebo vnější diferenciace? A jak s inkluzí?
Prohloubení společného vzdělávání jako zvětšovací sklo problémů a tlak na proměnu poradenského systému
Role expertů – od “ďáblových advokátů” k servismanům politiků
Vysoké školství mezi Humboldtem a výrobnou užitečného zboží
Učitel – těžce zkoušené povolání
Stres, vyhoření, tendence k de-profesionalizaci, odcházení z profese, neaprobovanost a další
Jednotná škola je proti přírodě?
Gaussismus a návrat elitářství
prof. Stanislav Štech, bývalý ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Celkem sedm seminářů probíhalo formou dvouhodinových debat uzavřeného a stálého okruhu lidí. Každý seminář byl otevřen představením základních tezí ze strany vedoucího semináře, po němž následovala moderovaná diskuze nad tematickými texty. Předpokládala se základní znalost anglického jazyka.