Série přednášek o současné Africe pro všechny, kdo o ní chtějí vědět víc, než znají z médií.
Mediální obraz Afriky přináší o největším kontinentu světa silně zkreslenou představu. Jenom tradiční přízvisko „černý kontinent“ evokuje nejen barvu pleti většinového obyvatelstva Afriky, ale hlavně něco neznámého, nečitelného, až děsivého. Přední odborníci na africká témata působící v České republice představí Afriku tak, abyste ji už nemuseli vnímat skrze tento zkreslující pohled a naopak ji chápali jako sousedský kontinent se svébytnou kulturou i historií, plný rozmanitosti a potenciálu. Kontinent, který se v dnešním globálním světě potýká s problémy ne zas tak diametrálně odlišnými od těch našich.
Garanti kurzu
doc. PaedDr. Hana Horáková, PhD. (Metropolitní univerzita Praha a Univerzita Pardubice)
Andrea Filipi, MSc. (doktorandka politologie na Univerzitě v Cambridgi)
PhDr. Vladimír Špidla (ředitel Masarykovy demokratické akademie)
Formát kurzu
Devět seminářů probíhalo v soboty dopoledne od 9.30 do 13.00
doc. Hana Horáková, PhD.
Andrea Filipi, MSc.
Úvodní seminář představil konceptuální rámec celého kurzu s ohledem na klíčové jevy v dějinách Afriky, jako je bantuská migrace, evropská expanze, transatlantický obchod s otroky, koloniální zábor, dekolonizace a současné postkoloniální období. Zaměřil se zejména na analýzu systémů a forem koloniálního vládnutí a rozbor „koloniální situace”. V závěru byla diskutována rozsáhlá socio-kulturní změna, její dynamika a důsledky pro současnou Afriku.
Andrea Filipi, MSc.
Seminář představil průběh emancipace jednotlivých zemí z různých částí kontinentu z koloniálních držav na samostatné státy. Proč se někde jednalo o násilný, jinde zase o nenásilný proces? Jaké faktory ovlivňovaly načasování osamostatnění jednotlivých států a jak se k celému procesu stavělo mezinárodní společenství? Kdo byli hlavní afričtí aktéři dekolonizace a jaký model státu chtěli budovat? Je dekolonizace uzavřený proces, nebo provází africké země do současnosti?
PhDr. Kateřina Werkman, MRes, PhD.
Africké státy nemají dobrou pověst. Legitimitu politických institucí nezřídka oslabuje systémová korupce a v jejich heterogenních komunitách se potkávají často konfliktní náboženské a etnické identity. Jak fungují africké státy a politické systémy? Jsou všechny stejné? A jsou náchylnější k násilí než jiné státy?
Mgr. Kateřina Mildnerová, PhD.
Seminář seznámil posluchače s výsledky etnografických výzkumů africké religiozity v předkoloniálním, koloniálním a postkoloniálním období, zvláště pak v kontextu šíření světových monoteistických náboženství na africkém kontinentě. Nejprve se zaměřil na teoretické a praktické aspekty domorodých náboženství u vybraných etnik v jejich socio-kulturním kontextu, jmenovitě na kulty předků, činnost tajných společenství, magie, věštění a čarodějnictví, léčitelství a posedlost duchem. Poté se zabýval historií christianizace a šířením islámu v jednotlivých regionech subsaharské Afriky, otázkami náboženského synkretismu, transnacionalizací náboženství, dynamiky a diferenciací náboženské scény v současné Africe.
Jan Mrkvička
Mgr. Tomáš Tožička
O tom, že Africe (jako občané vyspělé země) systematicky pomáháme, slyšel snad každý z nás. Málokdo asi nikdy nespatřil reklamu s fotografií afrických dětí a žen vybízející k solidárnosti v podobě finančního příspěvku. V semináři jsme poodkryli, co se za touto pomocí skrývá: jaký je rozdíl mezi humanitární a rozvojovou pomocí? Představitel české neziskové organizace Člověk v tísni Jan Mrkvička tyto pojmy přiblížil skrz konkrétní diskusi o projektech, které v jednotlivých zemích Afriky realizují, včetně toho, jakým způsobem se cílové země vybírají. V druhé části se pak předseda Social Watch ČR Tomáš Tožička představil současné úvahy o smyslu a smysluplnosti rozvojové spolupráce a platné rozdíly mezi charitou a solidaritou.
Ing. Tereza Němečková, PhD.
Seminář zmapoval předpoklady pro ekonomický rozvoj Afriky v době vrcholící dekolonizace a definoval všechny důležité vnitřní i vnější faktory, které měly vliv na ekonomický rozvoj regionu. Zaměřil se také na aktuální ekonomickou situaci. Seminář hledal i odpověď na otázku, zda Afrika skutečně patří mezi nejchudší regiony světa, respektive diskuse o kvalitě dat, na nichž odborná veřejnost často staví. V neposlední řadě byl ilustrován i rozdíl v mediálním obrazu ekonomického rozvoje Afriky v českých a v západních médiích a zamyšlení se nad tím, proč tomu tak je.
Mgr. Vít Zdrálek, PhD.
Africká hudba je významnou oblastí každodennosti, náboženství a politiky afrických společností, tradičních i současných. Seminář se zaměřil především na proměny hudebních kultur pod vlivem křesťanských misií 19. století a hudebního průmyslu 20. století v průmyslových centrech a velkoměstech.
Mgr. Petr Zídek, PhD.
Seminář se zabýval československou politikou k africkým zemím v kontextu sovětské globální strategie v letech 1945–1989. Důraz byl kladen na politické a hospodářské vztahy k zemím tzv. předního zájmu (např. Guinea). Speciální pozornost byla věnována
spolupráci v bezpečnostní a vojenské oblasti.
doc. Hana Horáková, PhD.
Andrea Filipi, MSc.
Na pozadí teorie o mnohočetných modernitách (S. Eisenstadt) rozvinula první část semináře tezi: „Afrika je moderní, ale jinak, než si většina z nás představuje“. Na konkrétních příkladech byly diskutovány nejrůznější trajektorie a scénáře modernity v Africe, včetně rozporů, paradoxů a dilemat.
Závěrem jsme shrnuli klíčové argumenty z předchozích přednášek s cílem zhodnotit postavení Afriky v současném mezinárodním řádu. Byla diskutována současná krize Afriky, její projevy a způsoby, jak je tato krize vnímána a interpretována Západem.