Diskusní materiály k budoucnosti české i evropské společnosti

Ticháková: Sociální a cenově dostupné bydlení v Evropské unii. Výtah ze zprávy

▶ Studie je ke stažení zde.

Studie je českým výtahem ze zprávy Concrete Actions for Social and Affordable Housing in the EU. Zpráva formuluje jak potřebu společného postupu Evropské unie v oblasti sociálního bydlení, tak analýzu vybraných evropských zemí a regionů, včetně popisu a hodnocení systémů zajišťujících dostupné a sociální bydlení. Součástí zprávy jsou i návrhy politických řešení inspirativních i pro aktuální českou situaci.

V textu se dozvíte:

  • V Baskicku nepovažují subjektivní právo na bydlení za dostačující, proto ho uznávají jako povinnost obydlí poskytnout nebo nahradit adekvátní peněžní částkou využitelnou výlučně na úhradu nájemného.
  • Snižování veřejné finanční podpory a tlak na soukromé financování sociálního a cenově dostupného bydlení ve Spojeném království způsobily růst marketizace a financializace v jeho řízení. To přivedlo sektor na rizikové mezinárodní finanční trhy, kde je od krachu zachránila až intervence orgánů veřejné moci.
  • Pro zdravý trh s bydlením je třeba nabídnout různé typy držby nemovitostí, jež zahrnují nemovitosti obývané vlastníkem, v soukromém nájmu, ve zprostředkovaném vlastnictví (společná vlastnictví, družstva apod.) i sociální bydlení. Lidé se potom nespoléhají jen na jeden typ vlastnictví, čímž se snižuje pravděpodobnost vytváření bublin. Nové typy držby nemovitostí také podporují stabilitu, dostupnost a flexibilitu bydlení.
  • Rakousko trh s bydlením ovlivňuje pomocí „dotovaného bydlení“. To je nabízeno za cenu nižší než tržní, ale dost vysokou na to, aby konkurovalo soukromému nájemnímu sektoru. Dotované bydlení pak například zabránilo velkému navýšení cen domů před finanční krizí i následnému cenovému propadu.

Koubek: Silné osobnosti, výhody spolupráce. ČSSD v krajských volbách 2020

▶ Studie je ke stažení zde.

Politolog Jiří Koubek ve své studii analyzuje výsledky krajských voleb v roce 2020. Kromě obecné analýzy se zaměřil především na výsledky ČSSD, které zasadil do hlubšího kontextu.

V textu se dozvíte:

  • Hlavním zjištěním ohledně výsledku a volební geografie ČSSD v krajských volbách 2020 je rostoucí závislost na personálním faktoru: mimořádně silná souvislost mezi relativně lepšími procentními výsledky v krajích, kde obhajovali stávající hejtmani, ale i bývalý hejtman či další osobnosti, které ČSSD ve volbách opakovaně zajišťují regionálně vyšší procentní zisky spolu s vysokým podílem preferenčních hlasů.
  • Lze opatrně formulovat hypotézu, že ČSSD se v krajských volbách 2020 převážně vyplatila strategie utváření regionálních koalic, resp. spojenectví. Naopak je možné říci, že koalice mezi „pilíři“ opozičního bloku nepřinesly v roce 2020 synergický efekt – spíše naopak.
  • Z hlediska celostátních procentních zisků lze za hlavní vítěze určit ODS, Piráty a STAN. Jednoznačnými poraženými jsou obě levicové strany a menší partneři ve vládním bloku: ČSSD a KSČM. ANO je sice nominálním vítězem voleb, leč z hlediska dynamiky 2016–20 jej lze spíš označit za „nevítěze“, a totéž se týká SPD.

Ochrana osobních údajů