Diskusní materiály k budoucnosti české i evropské společnosti

Ticháková: Sociální a cenově dostupné bydlení v Evropské unii. Výtah ze zprávy

▶ Studie je ke stažení zde.

Studie je českým výtahem ze zprávy Concrete Actions for Social and Affordable Housing in the EU. Zpráva formuluje jak potřebu společného postupu Evropské unie v oblasti sociálního bydlení, tak analýzu vybraných evropských zemí a regionů, včetně popisu a hodnocení systémů zajišťujících dostupné a sociální bydlení. Součástí zprávy jsou i návrhy politických řešení inspirativních i pro aktuální českou situaci.

V textu se dozvíte:

  • V Baskicku nepovažují subjektivní právo na bydlení za dostačující, proto ho uznávají jako povinnost obydlí poskytnout nebo nahradit adekvátní peněžní částkou využitelnou výlučně na úhradu nájemného.
  • Snižování veřejné finanční podpory a tlak na soukromé financování sociálního a cenově dostupného bydlení ve Spojeném království způsobily růst marketizace a financializace v jeho řízení. To přivedlo sektor na rizikové mezinárodní finanční trhy, kde je od krachu zachránila až intervence orgánů veřejné moci.
  • Pro zdravý trh s bydlením je třeba nabídnout různé typy držby nemovitostí, jež zahrnují nemovitosti obývané vlastníkem, v soukromém nájmu, ve zprostředkovaném vlastnictví (společná vlastnictví, družstva apod.) i sociální bydlení. Lidé se potom nespoléhají jen na jeden typ vlastnictví, čímž se snižuje pravděpodobnost vytváření bublin. Nové typy držby nemovitostí také podporují stabilitu, dostupnost a flexibilitu bydlení.
  • Rakousko trh s bydlením ovlivňuje pomocí „dotovaného bydlení“. To je nabízeno za cenu nižší než tržní, ale dost vysokou na to, aby konkurovalo soukromému nájemnímu sektoru. Dotované bydlení pak například zabránilo velkému navýšení cen domů před finanční krizí i následnému cenovému propadu.

Koubek: Silné osobnosti, výhody spolupráce. ČSSD v krajských volbách 2020

▶ Studie je ke stažení zde.

Politolog Jiří Koubek ve své studii analyzuje výsledky krajských voleb v roce 2020. Kromě obecné analýzy se zaměřil především na výsledky ČSSD, které zasadil do hlubšího kontextu.

V textu se dozvíte:

  • Hlavním zjištěním ohledně výsledku a volební geografie ČSSD v krajských volbách 2020 je rostoucí závislost na personálním faktoru: mimořádně silná souvislost mezi relativně lepšími procentními výsledky v krajích, kde obhajovali stávající hejtmani, ale i bývalý hejtman či další osobnosti, které ČSSD ve volbách opakovaně zajišťují regionálně vyšší procentní zisky spolu s vysokým podílem preferenčních hlasů.
  • Lze opatrně formulovat hypotézu, že ČSSD se v krajských volbách 2020 převážně vyplatila strategie utváření regionálních koalic, resp. spojenectví. Naopak je možné říci, že koalice mezi „pilíři“ opozičního bloku nepřinesly v roce 2020 synergický efekt – spíše naopak.
  • Z hlediska celostátních procentních zisků lze za hlavní vítěze určit ODS, Piráty a STAN. Jednoznačnými poraženými jsou obě levicové strany a menší partneři ve vládním bloku: ČSSD a KSČM. ANO je sice nominálním vítězem voleb, leč z hlediska dynamiky 2016–20 jej lze spíš označit za „nevítěze“, a totéž se týká SPD.

Drulák: Jak na nerovnost? Piketty a jeho limity

▶ Publikace je ke stažení zde.

Petr Drulák ve své studii pro Masarykovu demokratickou akademii shrnuje recepty Thomase Pikettyho na snížení nerovností a ukazuje jejich možné limity.

V textu se dozvíte:

  • Thomas Piketty dokládá na datech rostoucí ekonomickou nerovnost v Evropě a USA od osmdesátých let a navrhuje, jak tento negativní vývoj zvrátit.
  • Podstatou jeho návrhů je změna pojetí vlastnických práv: zaměstnanci velkých firem mají mít stejný podíl na rozhodování jako vlastníci, největší příjmy a majetky mají být daněny až 90 %.
  • Každý občan má mít nárok na výraznou kapitálovou dotaci, na důstojný univerzální příjem s vazbou na práci a na stejnou veřejnou dotaci na vzdělání.
  • Návrhy jsou nastaveny tak, že dochází k přerozdělení poloviny národního důchodu. Jejich konkrétní podoba však musí vzejít z demokratické diskuse na národní i nadnárodní úrovni.
  • Návrhy může začít uskutečňovat i jeden stát, ale je žádoucí postupovat ve skupině stejně smýšlejících států.
  • Hlavními překážkami jsou soudní systém, daňové ráje a Evropská unie. Poslední jmenovanou je podle Pikettyho třeba obejít, v krajním případě opustit.
  • Pikettyho analýzu zatěžuje rozpolcenost mezi radikálností návrhů a liberálně progresivistickými východisky. Podceňuje význam vlastnických práv v liberální společnosti i sílu odporu. Postrádá věrohodnou strategii.
  • Ve 20. století došlo k posílení ekonomické rovnosti válkami a revolucemi. V 21. století je třeba jít cestou ideologického boje, jehož nositelem bude nově definovaný národ.

Koubek: Přehled výsledků ČSSD v krajských volbách 2000–2016

▶ Publikace je ke stažení zde.

Studie politologa Jiřího Koubka představuje analýzu výsledků ČSSD v krajských volbách v období 2000–2016.

V textu se dozvíte

  • V krajských volbách 2008 zaznamenala ČSSD svůj vůbec nejlepší výsledek v historii České republiky, a to po celostátně pojaté a polarizující kampani.
  • Těžiště podpory ČSSD se stejně jako v komunálních volbách přesouvá na široký jih republiky (dlouhodobě vzestupná výsledková tendence: kraje Jihočeský, Vysočina, Pardubický a Jihomoravský).
  • Ve Středočeském, Plzeňském a Olomouckém kraji se ČSSD dlouhodobě lépe daří v krajských volbách než ve sněmovních. V Moravskoslezském, Libereckém, Královéhradeckém a Jihomoravském je tomu naopak.
  • Ke konci sledovaného období je v krajských stejně jako v komunálních volbách zřetelný propad velkoměstských okresů.
  • V roce 2008 zřetelně vzrostla tendence využívání preferenčních hlasů. Výsledky tohoto hlasování ukazují, že ČSSD měla a má celou řadu „personálně silných okresů“.

Malá stopa, velký přínos. Klimatický program finské sociální demokracie

▶ Publikace je ke stažení zde.

Finské sociální demokracii se podařilo v parlamentních a evropských volbách v roce 2019 udávat rámec politické debaty ve Finsku, a to především díky představení dlouhodobého programu. Jeho součástí je i klimatický program Malá stopa, velký přínos, který představuje záměr strukturní proměny společnosti v jednotlivých oblastech a pomocí jakých nástrojů je potřeba se na něj připravit. Program vám přinášíme v českém překladu.

V textu se dozvíte:

  • Spravedlivý přechod znamená také nutnost připravit se dlouhodobým plánováním nebo například pomocí nástrojů podobných finančnímu fondu pro válečné škody na posuny vyvolané klimatickými změnami.
  • Pro zlepšení nabíjecí infrastruktury je nutné stanovit v souladu se směrnicí o energetické účinnosti budov národní závazek k vybudování nabíjecí infrastruktury pro elektromobily, jež by vznikala zároveň s velkými rekonstrukcemi bytových domů a obchodních prostor.
  • Finsko se i nadále musí mimo jiné prostřednictvím daňové politiky starat o to, aby byl jeho energeticky náročný průmysl konkurenceschopný.

Akční plán francouzských zelených pro Evropu

▶ Publikace je ke stažení zde.

Francouzští zelení byli jedním ze zajímavých překvapení tzv. zelené vlny ve volbách do Evropského parlamentu 2019. Základem jejich volební kampaně byl manifest, který vám přinášíme v českém překladu. Jak v předmluvě píše politolog Jiří Koubek: Jen mál programových dokumentů bylo napsáno tak barvitě a dramaticky. I proto ho do českého prostředí přinášíme jako inspiraci.

V textu se dozvíte:

  • Existence daňových rájů v srdci společné Evropy je cesta, jak ji rozbít.
  • Evropa je rukojmím financí. Neoliberální politiky, které se zde už tak dlouho rozmáhají, hlásají deregulaci ekonomiky, rozkládají sociální vazby a podkopávají samotné možnosti provádět politiku snižování nerovností.
  • Chceme iniciovat společný evropský plán boje proti chudobě, který každému člověku zaručí důstojný minimální příjem od narození až do konce života, jehož financování bude zajištěno řádným zdaněním bohatství, akcionářů a bankovních spekulací.

Smejkalová: Společnost umělé inteligence: Dopady a řešení

▶ Publikaci si můžete stáhnout zde.

Umělá inteligence je přelomová technologie, se kterou vstupujeme do tzv. druhého věku strojů a musíme proto promýšlet, jaké sociální, ekonomické a politické dopady bude mít, píše Kateřina Smejkalová ve své studii o umělé inteligenci. V ní některé základní problémy spojené s umělou inteligencí představuje a zároveň navrhuje i jejich řešení.

V textu se dozvíte:

  • Přemýšlení o dopadech nových technologií na trh práce by bylo záhodno od předkládání burcujících či uklidňujících čísel směrovat spíše k otázce, jak si trh práce budoucnosti vlastně představujeme a jaká opatření pro jeho
  • dosažení pro nás připadají do úvahy.
  • Zavádění automatizovaných systémů bude mít nepochybně rozsáhlé a neočekávané důsledky nejen na objem a kvalitu práce, nýbrž rovněž na fungování jednotlivců i společnosti jako celku.
  • Je zřejmé, že v blízké budoucnosti půjde o mnoho, respektive o to jde dost možná už nyní. Stěžejní otázka zní, kdo a s jakou motivací má na dění vliv. Faktem bohužel je, že nás změny zastihují v situaci hned několikanásobné
  • mocenské nerovnováhy.
  • Důležité je vytyčit si společensky žádoucí cíle, k nimž by nám vývoj a implementace technologií měly dopomáhat – namísto pouhé, většinou pozdní a bezzubé reakce na dění určované byznysem. Jde o kvalitnější a časově méně náročnou práci, vyšší mzdy, pohodlnější mobilitu, kvalitnější demokracii, udržitelnější život. A technologie nám k tomu všemu mají dopomoci.

Lánský: Kdo zneužívá sociální dávky? Analýza čerpání z roku 2019

▶ Publikace je ke stažení zde.

Jak jsou vůbec čerpány sociální dávky? Co můžeme vyčíst z čísel? Dají se vůbec zneužívat – a kde? Sociolog Ondřej Lánský pro Masarykovu demokratickou akademii napsal studii, která na základě aktuálních dat rozpracovává a aktualizuje jeho starší články o čerpání sociálních dávek. Jak moc je skutečně solidární česká společnost?

V textu se dozvíte:

  • Přestože se výdaje na tzv. sociální dávky od roku 2012 konstantně zvyšují, měřeno poměrem výdajů na HDP je setrvalým trendem spíše pokles relativních výdajů státu na sociální dávky. Můžeme tak hovořit o poklesu skutečné sociální solidarity v české společnosti.
  • Zatímco se středními vrstvami si často spojujeme ekonomicky racionální chování v oblasti finančních rozvah a spotřebitelství, u nižších vrstev a skupin neprivilegovaných a sociálně vyloučených může docházet k projevům
  • postaveným na jiných sociálních vzorcích, které mohou působit na příslušníky středních vrstev nepatřičně.
  • Klíčovým kritériem případného zneužívání podpor v nezaměstnanosti je tzv. práce načerno – tj. nelegální zaměstnávání. Podle Státního úřadu inspekce práce je obtížné cokoliv obecného vyvozovat o celkových statistikách, neboť se inspektoráty práce věnují spíše konkrétním kontrolám než popisu celkové situace.

Köngäs: Finská sociální demokracie ve volbách 2019. Kontext, program, vedení kampaně

▶ Publikace je ke stažení zde.

Jak vedli kampaň finští sociální demokraté ve volbách 2019? V čem byli úspěšní a čím byly volby specifické? Finskou situaci popisuje Otto Köngäs, politický analytik působící ve finské sociálně demokratické Nadaci Kalevi Sorsy.

V textu se dozvíte:

  • Otevřená a inkluzivní práce na programu finskou sociální demokracii posílila a nabila energií ještě dříve, než vůbec začala předvolební kampaň.
  • SDP se rozhodla napřít veškerou svou programovou práci na rok 2030 a proměnit sebe samu ze správce a opatrovníka sociálního zabezpečení na architekta budoucnosti.
  • Díky obratu SDP doleva a díky stále většímu fiskálnímu konzervativismu Národní koaliční strany se zdá ohrožena finská tradice velkých koalic.
  • Rostoucí popularita krajně pravicové Strany Finů nutí Národní koaliční stranu akcentovat konzervativní tóny, čímž odrazuje liberální středopravicové voliče. Podobné vývojové tendence lze vysledovat napříč Evropou.

 

Sass: Přímé zahraniční investice ve středovýchodní Evropě

▶ Publikace je ke stažení zde.

Jak moc investuje Čína v České republice, Maďarsku nebo Polsku? Jaká specifika tyto investice mají? Situaci pro Masarykovou demokratickou akademii zmapovala Magdolna Sass, vědecká pracovnice Centra pro ekonomická a regionální studia Maďarské akademie věd.

V textu se dozvíte:

  • Čínské odchozí přímé zahraniční investice (PZI) ve světové ekonomice významně vzrostly. V roce 2001 pocházelo z Číny méně než 0,5 % globálního objemu PZI, v roce 2017 šlo už o téměř 5 %.
  • Podle nejnovějších údajů o PZI nejsou visegrádské země hlavními hostujícími zeměmi čínských PZI v Evropě, možná s výjimkou Maďarska. To patří ve srovnání objemu čínských investic vůči počtu obyvatel a HDP mezi největší hostující evropské země.
  • Pokud vezmeme v potaz celkový objem čínských PZI v Evropě, podílí se na nich Maďarsko pouhými 4 %, a dokonce i v samotném Maďarsku nepřesahuje objem čínských PZI 3 % celkového objemu PZI. Většina čínských PZI v Maďarsku je navíc tvořena investicemi ze dvou velkých projektů. Tato koncentrace je pro visegrádské země charakteristická.

 

Ochrana osobních údajů