Diskusní materiály k budoucnosti české i evropské společnosti

Klamt: Bytová politika Mnichova. Strategie a nástroje finančně dostupného bydlení

▶ Publikace ke stažení zde.

Martin Klamt, manažer bytové výstavby a koordinátor Referátu plánování rozvoje města Zemského hlavního města Mnichova vypracoval pro Masarykovu demokratickou akademii analýzu, která ukazuje, že město nemusí nutně svůj bytový fond vlastnit a že cesta, jak zajistit lidem dostupné bydlení, může být rozsáhlá veřejnoprávní regulace, chránící domy před rozdělováním na byty nebo určující výši nájmu v dané čtvrti, aniž by ovšem chránila konkrétní nájemní smlouvu.

V textu se dozvíte:

  • Město Mnichov zabírá celkovou plochu 310 km². Z toho vyplývá průměrná hustota obyvatel cca 5000 osob na km². Mnichov je tím v průměru na celém území města zalidněn dvakrát tolik než Praha (2600 osob/km²). 
  • Město Mnichov disponuje dvěma městskými dceřinými firmami na výstavbu bytů. Ty v současnosti spravují asi 64 000 bytů. Město je díky nim samo akceschopné a může na trhu s byty působit samostatně, regulovat vývoj nájmů ve vlastním bytovém fondu a vystupovat jako stavební subjekt. 
  • Od roku 2005 bylo na trh s byty sice navráceno přes 1800 ilegálně pronajímaných bytů s celkovou výměrou o přibližně 125 000 m². 
  • Investoři se podílejí na nákladech na stavbu sociální a technické infrastruktury jako jsou základní školy, silnice nebo zelené plochy.

Koubek: Komunální volby 2018. ČSSD a její výsledky v časovém srovnání

▶ Publikace ke stažení zde.

Politolog Jiří Koubek ve své studii analyzuje výsledky sociální demokracie v komunálních volbách. V časovém srovnání například ukazuje přesun voličské podpory sociální demokracie z větších do menších měst.

V textu se dozvíte:

  • Komunální volby 2018 přinesly ČSSD slabý výsledek. V rámci zkoumané skupiny měst šlo o druhý nejhorší výsledek po roce 1990. Jen v osmi ze sledovaných 80 měst se ČSSD udržela nad 20 %. Výrazně se vymyká dvojice Bohumín a Karviná. ČSSD oslabila především ve velkých městech.
  • Vývoj podpory ČSSD v komunálních volbách se rozpadá do tří fází: úspěšnější dlouhé střední období 1998–2014 s výsledky kolem 20 % a slabý počátek (1990–1994) i konec (2018) s výsledky okolo 10 %.
  • Volební geografie vysvětluje rozdílnou podporu ČSSD ve městech lépe než faktor velikosti města. Těžiště se postupně přesouvalo ze severu a severozápadu Čech na severovýchodní Moravu a Slezsko a nakonec na široký jih republiky (ovšem při zachování silných ohnisek podpory v Moravskoslezském kraji).
  • Srovnání mezi sněmovními a komunálními volbami ukazuje, že komunální procentní výsledky ČSSD setrvale zaostávají za sněmovními – s výjimkou roku 2010, kdy ČSSD dosáhla svého komunálního vrcholu, ale ve sněmovních volbách již zahájila svůj pokles. Jen v Bohumíně dokázala ve všech komunálních volbách uspět procentně lépe než ve sněmovních, což poukazuje na význam personálního faktoru v komunálních volbách.

Práce – Solidarita – Lidskost. Nový sociální stát pro novou dobu. Část I: Práce

▶ Publikace ke stažení zde.

„Nový sociální stát pro novou dobu“ je programovým dokumentem, který v únoru 2019 přijalo předsednictvo německé sociální demokracie SPD. Vytyčuje hlavní programové směřování strany v blízké budoucnosti a předkládá hrubé obrysy nových konceptů a opatření sociálního státu. Úvodní slovo k českému překladu napsala Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD.

V textu se dozvíte:

  • Nikdo, kdo pracuje – a už vůbec nikdo, kdo pracuje na plný úvazek – by neměl mít zapotřebí dorovnávat svůj příjem dávkami.
  • Příspěvky sociálního státu jsou sociálními právy, která občanům a občankám přísluší. Oni jsou držitelkami a držiteli těchto práv, žádnými prosebníky.
  • Sociální stát chceme utvářet z perspektivy těch, kteří ho potřebují – ne z perspektivy těch, kteří ho zneužívají. Nezaměstnanost je jen zřídka osud, který si volíme sami.
  • Sociální stát musí respektovat důstojnost jedince. Potřebuje-li někdo pomoc, nesmí to nikdy být považováno za stigma.

Haratyk: Pokrok k přijetí eura ze strany Bulharska, Rumunska a Chorvatska

▶ Publikace ke stažení zde.

Patrik Haratyk ve své studii o přijetí eura ze strany Bulharska, Rumunska a Chorvatska krom jiného tvrdí, že se stále více ukazuje, že u členství v eurozóně je stále více důležitá otázka “za jakých podmínek”, než “kdy”.

V textu se dozvíte:

  • Další integrace eurozóny má potenciál posílit fenomén tzv. vícerychlostní evropy mezi zeměmi platícími společnou měnou a těmi, jež stojí mimo ni.
  • Z trojice sledovaných balkánských zemí eu vykazuje rumunsko nejmenší kompatibilitu s referenčními hodnotami stanovenými maastrichtskými kritérii.
  • Chorvatsko se v případě nastavení svého směnného kurzu vymyká ostatním zemím. Chorvatská kuna je zavěšena na euro a národní banka uplatňuje přísně řízený režim plovoucího kurzu.
  • Projekt hospodářské a měnové unie s eurem podporuje v současnosti pouze 35 % obyvatel Bulharska (jaro 2018). v Chorvatsku společné měně vyjadřuje podporu 46 % obyvatel a v rumunsku jde o 61 % (jaro 2018).
  • Ač se dnes jeví Bulharsko jako země s největšími vyhlídkami na členství, nemusí být nutně prvním z členských států, o který se dnešní základna eurozóny rozšíří. stále více se totiž ukazuje, že určujícím předmětem debat o členství v eurozóně není otázka „kdy“, nýbrž „za jakých podmínek“.

Koubek: Volební chování českých velkoměst v historické perspektivě se zaměřením na výsledky levice

▶ Publikace ke stažení zde.

Politolog Jiří Koubek ve studii na základě historického rozboru dokazuje, že špatné výsledky levice v českých velkoměstech nejsou historickou daností, ale spíše dějinnou výjimkou. Levice může být ve velkoměstech úspěšná.

V textu se dozvíte:

  • Velkoměsta představují ve většině západního světa volební oporu progresivních a levicových stran a hnutí.
  • V Československu a České republice od obnovení demokracie roku 1989 až doposud naopak velkoměsta – až na výjimky – představují více či méně výraznou baštu pravice. tuto zvláštnost rozhodně nelze přičítat specifikům tzv. postkomunistického prostoru. minimálně v Maďarsku, Polsku a bývalé NDR se s podobným vzorcem nesetkáváme.
  • Platí-li, že pravicové vychýlení velkoměst v čr souvisí s transformací, pak neexistuje důvod předpokládat ho jako historickou danost. tato studie ostatně podobnou představu přímo vyvrací. Ve světle historického rozboru se jasně ukazuje, že relativní slabost levice ve velkoměstech se jeví spíše jako dějinná závorka období po roce 1996 než jako historická konstanta.

Digitální nádeníci hledají svá práva

Publikaci si můžete stáhnout zde.

 

Budoucnost práce

Publikaci si můžete stáhnout zde.

 

Ochrana osobních údajů