27

Únor

0

Haratyk: Pokrok k přijetí eura ze strany Bulharska, Rumunska a Chorvatska

Masarykova demokratická akademie

▶ Publikace ke stažení zde.

Patrik Haratyk ve své studii o přijetí eura ze strany Bulharska, Rumunska a Chorvatska krom jiného tvrdí, že se stále více ukazuje, že u členství v eurozóně je stále více důležitá otázka “za jakých podmínek”, než “kdy”.

V textu se dozvíte:

  • Další integrace eurozóny má potenciál posílit fenomén tzv. vícerychlostní evropy mezi zeměmi platícími společnou měnou a těmi, jež stojí mimo ni.
  • Z trojice sledovaných balkánských zemí eu vykazuje rumunsko nejmenší kompatibilitu s referenčními hodnotami stanovenými maastrichtskými kritérii.
  • Chorvatsko se v případě nastavení svého směnného kurzu vymyká ostatním zemím. Chorvatská kuna je zavěšena na euro a národní banka uplatňuje přísně řízený režim plovoucího kurzu.
  • Projekt hospodářské a měnové unie s eurem podporuje v současnosti pouze 35 % obyvatel Bulharska (jaro 2018). v Chorvatsku společné měně vyjadřuje podporu 46 % obyvatel a v rumunsku jde o 61 % (jaro 2018).
  • Ač se dnes jeví Bulharsko jako země s největšími vyhlídkami na členství, nemusí být nutně prvním z členských států, o který se dnešní základna eurozóny rozšíří. stále více se totiž ukazuje, že určujícím předmětem debat o členství v eurozóně není otázka „kdy“, nýbrž „za jakých podmínek“.

Ochrana osobních údajů