Knihy

Zahradníček (ed.): Jacek Kuroń: Naděje a rozčarování. Texty z let 1989–2004

👉 Knihu si můžete zakoupit zde: ÚSD AV ČR | Kosmas.cz

Ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a nakladatelstvím Burian a Tichák přinášíme komentovaný výbor z textů Jacka Kuroně (1934–2004). Texty z let 1989–2004 vybral a opoznámkoval Tomáš Zahradníček, do češtiny přeložil Roman Krasnický.

Jacek Kuroń byl polský politický aktivista a myslitel, politický vězeň a první z významných středoevropských disidentů, kteří na konci komunistické éry zasedli do vládních úřadů. Po volebním trumfu Solidarity v červnu 1989 byl Kuroń jedním z kandidátů vítězné Solidarity na premiéra, nakonec se v nové vládě ujal postu ministra práce a sociálních věcí a jako nejpopulárnější člen kabinetu se podílel na všech významných politických rozhodnutích. V roce 1995 kandidoval v prezidentských volbách a zůstal na třetím místě za Aleksandrem Kwaśniewským a Lechem Wałęsou. Poté omezil své politické aktivity a napsal řadu úvah a studií o polské transformaci.

Psané dílo, zejména analýzy, prognózy, politické programy a také vzpomínkové texty tvořily významnou část Kuroňova působení. Od úvah o práci s kolektivem, které Kuroń jako metodik Svazu polských junáků sepisoval na přelomu padesátých a šedesátých let, přes proslulý Otevřený dopis straně (v roce 1964 mu vynesl tři roky věznění), programové články disidentské éry až po texty z posledního období života, které přináší tento výbor. Snažil se v nich kriticky analyzovat své vládní zkušenosti, pojmenovat vznikající dějinnou situaci a hledat programové cesty k dalšímu rozvoji.

Chci vědět novinky o publikacích MDA jako první:

    Odesláním údajů souhlasím s jejich zpracováním za účelem zasílaní informací o aktivitách Masarykovy demokratické akademie.

    “Je nejvyšší čas si přiznat, že je král nahý. Globalizace hospodářství vyžaduje harmonickou součinnost hlobální společnosti, a pokud to je až příliš obtížné, tak aspoň nejrozvinutějších zemí světa. Úroveň spolupráce mezi Spojenými státy a jinými vysoce průmyslovými zeměmi zejména v Evropě však jasně ukazuje, že i když jsme kdysi umění demokratické spolupráce ovládli, zase jsme o tuto schopnost přišli. Čím bolestnější je toto zjištění, tím rychleji si ho musíme osvojit.

    Politické zkušenosti z vývoje naší republiky vedou k závěru, že demokracii se nám provozovat nedaří, což je podobné i v ostatních postkomunistických zemích. Není správné z toho vinit komunistickou minulost, protože dnes jasně vidíme, že v posledních letech to nedokážou ani občané Spojených států, Velké Británie, Francie, Německa ani dalších starých demokracií. Nemluvíme o tom, že se dochází ke špatným rozhodnutím (o tom lze vždy diskutovat), ale o neustálé tendenci vytvářet bezvýchodné situace (to je bez debat). Opakuji: ocitli jsme se v nové společensko-ekonomické éře a neustávající snahy znovu “zopakovat” kapitalismus nebo byrokratický socialismus pouze vytvářejí další patové situace. Musíme hledat nová řešení.”

    (Republika pro mé vnuky, 2004)

    Jacek Kuroń: Naděje a rozčarování. Texty z let 1989–2004

    Přeložil Roman Krasnický

    Z polských originálů vybral, poznámkami opatřil a k vydání připravil Tomáš Zahradníček

    Vydaly Nakladatelství Burian a Tichák, s. r. o.,
    Komenského 10, Olomouc,
    Masarykova demokratická akademie, z. s.,
    Hybernská 1033/7, Praha 1,
    Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.,
    Vlašská 355/9, Praha 1

    Redakce a jmenný rejstřík Daniela Iwashita
    Anglické resumé Lucia Faltin
    Grafická úprava, obálka a sazba Karel Čejka
    Foto na obálce Cheberkus – stock.adobe.com
    Tisk Ofsetový tisk Kučera

    První vydání Praha–Olomouc 2022

    Srnicek – Williams: Vynalézání budoucnosti. Postkapitalismus a svět bez práce

    👉 Knihu si můžete zakoupit zde: Kosmas.cz | Artforum.sk

    Na změnu musí být společnost připravená. Vědomi jsou si toho i autoři knihy Vynalézání budoucnosti. Postkapitalismus a svět bez práce, kterou vydáváme v prvním českém překladu od novináře Petra Bittnera. Nick Srnicek a Alex Williams tvrdí, že jako každý jiný společenský systém, ani neoliberalismus tu nebude na věky. Kladou tak zásadní otázky: Jak bude vypadat společnost po zhroucení neoliberalismu? Co bude “den po kapitalismu”? Svou knihou pak vytváří prostor pro promýšlení odpovědí na tyto otázky. Aby je společnost mohla zodpovědět, potřebuje totiž rozšířit svoji představivost za hranice toho, co současný systém umožňuje.

    “S myšlením ovládaným „lidovou politikou“ si nevystačí žádné hnutí, které se snaží uniknout neoliberalismu a vytvořit něco lepšího. Namísto ní předkládá tato kniha alternativní politiku – takovou, která má za cíl znovu se ujmout vlády nad naší budoucností a živit v nás touhu po světě modernějším, než jaký dovoluje současný kapitalismus. Utopický potenciál, který je vlastní technologiím 21. století, nesmí zůstat spoután omezenou kapitalistickou představivostí. Musí jej osvobodit ambiciózní levicová alternativa.” 

    Chci vědět novinky o publikacích MDA jako první:

      Odesláním údajů souhlasím s jejich zpracováním za účelem zasílaní informací o aktivitách Masarykovy demokratické akademie.

      Nick Srnicek – Alex Williams 

      Vynalézání budoucnosti 

      Postkapitalismus a svět bez práce 

      Z anglického originálu 

      Inventing the Future. Postcapitalism and a World Without Work 

      vydaného nakladatelstvím Verso Books, 

      London, 2015 (doplněné a opravené vydání 2016) 

      přeložil Petr Bittner. 

      Vydala Masarykova demokratická akademie, z. s., 

      v Praze roku 2020. 

      Jazykový a odborný redaktor Jiří Nedvěd 

      Sazba Tomáš Tichák 

      Obálka a grafický design Tereza Melenová 

      1. české vydání. 

      Tisk Cíl, a. s. 

      Hybernská 1033/7, 110 00, Praha 1 

      ISBN 978-80-87348-87-1 

      268 stran

      Agha, Drulák (eds.): Sametová budoucnost? Eseje o naší současnosti

      >> Knihu můžete právě nyní koupit zde. <<

       

      Třicet let uplynulo od „sametové revoluce“. Třicetileté výročí už poskytuje dostatečný prostor ke kritické reflexi toho, k čemu u nás vlastně v posledních třech desetiletích došlo. Právě to je cílem sborníku Sametová budoucnost? 

      Editory sborníku jsou politolog Petr Drulák a právník Petr Agha. Společně s nimi o našem posledním třicetiletí píší historička umění Milena Bartlová, filozof Martin Dokupil Škabraha, politoložka Anna Durnová, politolog Jaroslav Fiala, filozof Michael Hauser, politolog Ondřej Slačálek a socioložka Tereza Stöckelová 

      Společně vytvořili mozaiku, která se na uplynulých třicet let a naši současnost zaměřila z hlediska demokracie, sociální nerovnosti, vztahu k minulosti a k Západu, ekologické udržitelnosti nebo digitalizace. Mozaiku, která si předsevzala za úkol překonat mýty devadesátých let a znovu si ujasnit, k čemu tehdy došlo a jaké důsledky to má pro dnešek, abychom byli schopni lépe uchopit problémy, před nimiž stojíme. 

       

      Stoupenci zakladatelského mýtu se ho pokoušejí zachránit poukazy na různá technická či personální selhání, která sice přinášejí některé obtíže, ale nemohou nijak zpochybnit správnost nastavené cesty. Úloha těchto zádrhelů je pak přisuzována buď konkrétním osobnostem (Klaus, Zeman), nebo neblahým společenským jevům (zátěž minulého režimu, nezodpovědnost médií, korupce či neefektivnost státní správy), přičemž obojí lze považovat za překonatelné.  

      Rostoucí část společnosti tyto pokusy odmítá a pochopitelně se přiklání k alternativám, jež jsou k dispozici. Její hněv a nejistoty se mohou obracet proti těm nahoře (bohatí), proti těm dole (chudí na sociálních dávkách) či proti těm, kteří jsou nějak jiní. I když dovedný populista dokáže zasurfovat na jedné vlně hněvu, neznamená to, že ta následující ho nespláchne. Populismus však není příčinou současných problémů, ani na ně nedává odpověď. Můžeme ho chápat jako symptom selhávání základních společenských institucí a procesů. Náprava nespočívá ani v populismu, ani v boji s ním.  

      Nevzejde ani z oživování mrtvých pravd. Když si Američané měli vybrat mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou, volili mezi nehumánním populismem a mrtvými pravdami establishmentu. Takový výběr nedává naději na rozumné řešení. Chceme-li pokročit, musíme mít širší možnost volby. Předkládané texty si kladou za cíl stávající možnosti rozšířit. V humanistickém duchu kriticky přehodnocují dominantní představy a nabízejí své závěry k veřejné diskusi.” 

      – z předmluvy Petra Aghy a Petra Druláka 

       

      Obsah: 

      Úvod (Petr Drulák – Petr Agha

      Halucinační demokracie 1989–2019 (Michael Hauser)  

      Spor o aktivismus a efektivitu vládnutí aneb Jak zlepšit kulturu demokracie (Anna Durnová)  

      Zbořte ty komunistické baráky! Socialismus a modernita mezi pamětí a zapomínáním (Milena Bartlová)  

      Prognostika a přestavba jako hnací motory sametové revoluce (Petr Agha)  

      Od imitace k implementaci? Bída „středoevropského“ návratu do Evropy (Ondřej Slačálek)  

      Za socialistický Západ! (Petr Drulák)  

      Studená válka, horký mír: politická ekologie v antropocénu (Tereza Stöckelová)  

      Zpátky ni krok! Důsledky nezamýšlených důsledků postkomunismu (Martin Dokupil Škabraha)  

      Digitální klaustrofobie: hledání člověka a naděje v kapitalismu platforem (Jaroslav Fiala)

       

      _________________________

      Petr Drulák – Petr Agha (eds.)

      Sametová budoucnost?

      Vydala Masarykova demokratická akademie, z. s.,

      a nakladatelství Burian a Tichák, s. r. o.,

      v Praze roku 2019.

      Jazyková redakce textu Jiří Nedvěd,

      sazba Tomáš Tichák,

      obálka Tereza Melenová.

      1. české vydání.

      Tisk Cíl, a. s.

       

      ISBN 978-80-87348-66-6 (Masarykova demokratická akademie, z. s.)

      ISBN 978-80-87274-54-5 (Burian a Tichák, s. r. o.)

       

      168 stran

      Doporučená cena 220 Kč.

       

      Obálka ke stažení zde.

       

      Tajnosti levice. Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu

      >> Knihu můžete právě nyní koupit zde

      >> Přehled diskuse nad knihou zde

      Přinášíme překlad eseje o příběhu levice, jejích kořenech a současnosti z pera francouzského filozofa Jeana-Claudea Michéy. Co je dnes levice? Jaký je její cíl? Z čeho vzešla a jaký cíl by měla mít? 

      Kniha Tajnosti levice. Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu byla vydána ve francouzském originále Les mystères de la gauche v roce 2013. Český překlad od Petra Druláka, předsedy vědecké rady Masarykovy demokratické akademie, je obohacen o celé, doposud nikdy zveřejněné znění rozhovoru s autorem knihy, pořízeného pro francouzský deník Midi Libre. 

       

      Michéa důsledně sdílí Laschovu kritiku kapitalismu, kulturní konzervativismus i schopnost dívat na základní otázky společnosti zdola, tj. z perspektivy její chudší a slabší části. Snad se nedopustíme žádného násilí vůči jednomu či druhému, pokud je oba budeme považovat za představitele určitého konzervativního socialismu, který není ani liberální, ani komunistický.“

       – z předmluvy Petra Druláka 

       

      „Kritika se nesmí spokojovat s tím, že bude rituálně odsuzovat následky ekonomického liberalismu (pro tyto účely cudně překřtěného na ‘neoliberalismus’) a současně posilovat dopady liberalismu politického a kulturního, který ho jako siamské dvojče doplňuje po stránce psychologické a ideologické.“  

      „Logika daru (pradávná trojnásobná povinnost dát, přijmout a vrátit) od nepaměti vytvářela základní předivo společenských pout (přirozeně nabývajících nejrůznějších symbolických forem – někdy vzájemně rovných, jindy nerovných), a to ještě předtím, než si bylo vůbec možné představit právní dohodu či výměnu zboží.“ 

       – Jean-Claude Michéa, Tajnosti levice 

       

      Jean-Claude Michéa (1950) je francouzský politický filozof a esejista. Navazuje na socialistické myslitele 19. století a je rovněž originálním interpretem díla George Orwella. Je znám svou kritikou kulturního liberalismu, kterému vyčítá, že ve jménu „náboženství progresivismu“ odvedl levici od boje s kapitalismem. Spojenectví kulturního a tržního liberalismu, které analyzuje v řadě esejů, považuje za hlavní překážku bránící dosažení spravedlivější společnosti. 

       

      ______________________________

      Jean‑Claude Michéa
      Tajnosti levice
      Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu

      Z francouzského originálu Les mystères de la gauche
      vydaného nakladatelstvím Climats, a department of Editions Flammarion,
      Paris, 2013
      vydala Masarykova demokratická akademie, z. s.
      Překlad: Petr Drulák
      Odpovědná redaktorka: Kateřina Sedláčková
      Korektura: Patrik Eichler
      Sazba: Miroslav Švejda
      Tisk: Cíl, a. s., Hybernská 1033/7, 110 00, Praha 1
      Praha 2019

      Počet stran 128
      Doporučená cena 180 Kč.

      ISBN : 978-80-87348-63-5

       

      Obálka ke stažení zde.

      Za svobodu, spravedlnost a solidaritu. Dějiny sociální demokracie v českých zemích

      Poslední systematické dějiny sociální demokracie vyšly v roce 1938 pod názvem Revoluce práce. Jejich autorem je významný sociálně demokratický politik první republiky, mimo jiné dlouholetý předseda prvorepublikového Senátu František Soukup. 

      Spoluprací autorů z okruhu Masarykovy demokratické akademie, Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Friedrich-Ebert-Stiftung vznikl nově základní přehled dějin sociální demokracie na českém území od poloviny devatenáctého století.  

      O pět let později, během oslav 140. výročí sociální demokracie v českých zemích, se kniha dočkala druhého, doplněného vydání, které nově obsahuje i období vlády premiéra Bohuslava Sobotky. Publikace vznikla souběžně se stejnojmennou výstavou a má tak bohatý obrazový doprovod. Obsahuje i kompletní text v angličtině a němčině. 

      Patrik Eichler – Vítězslav Sommer – Radka Šustrová – Tomáš Zahradníček a kol.

      Za svobodu, spravedlnost a solidaritu. Dějiny sociální demokracie v českých zemích

      Autoři textů jsou Patrik Eichler, Pavel Horák, Lukáš Jelínek, Rudolf Kučera, Jan Mervart, Thomas Oellermann, Martin Polášek, Vítězslav Sommer, Radka Šustrová, Ondřej Vojtěchovský a Tomáš Zahradníček. 

      Na přípravě publikace se podíleli Patrik Eichler, Daniel Ort a Radka Šustrová. 

      Jazyková redakce textů Jiří Nedvěd. 

      Překlad do anglického jazyka Martin Babička a Jana Bímová. 

      Překlad do německého jazyka Thomas Oellermann a David Růžička. 

      Grafický design Jan Herynek (www.herynek.com), 2018. 

       2. doplněné a upravené vydání. Publikace původně vznikla jako katalog k výstavě Za svobodu, spravedlnost a solidaritu: 135 let sociální demokracie v českých zemích. 

      Tisk Cíl, a. s. 

      Vydala Masarykova demokratická akademie, z. s., 

       V Praze roku 2018. 

      ISBN 978-80-87348-41-3 (Masarykova demokratická akademie, z. s.) 

      ISBN 978-80-7285-210-9 (Ústav pro soudobě dějiny AV ČR, v. v. i.) 

      120 stran 

      Doporučená cena: 120 Kč 

      Radka Šustrová (ed.): Demokracie a socialismus

      Ve spolupráci s nakladatelstvím Burian a Tichák vydáváme edici dvou programových dokumentů demokratické levice z první poloviny 20. století Demokracie a socialismus, kterou zpracovala Radka Šustrová. Ta také ke knize sepsala historický úvod Za demokracii a sociální spravedlnost: Sociálnědemokratický aktivismus mezi komunismem a fašismem.

      Díky publikaci jsou tak znovu vydány sociálně demokratické programy Co chtějí socialisté (1934) a Za svobodu do nové Československé republiky (1941). Jde o programy, kterými lidé z meziválečné Akademie formulovali své programové představy zejména v oblasti hospodářské demokracie.

      Knihu je možné si zakoupit v internetovém knihkupectví Kosmas.

       

      Josef Hofbauer: Velký starý muž

      V e-shopu knihkupectví Kosmas si můžete zakoupit knihu Josefa Hofbauera Velký starý muž, kterou jsme vydali ve spolupráci Masarykovy demokratické akademie, Nakladatelství Burian a Tichák, Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, Masarykova demokratického hnutí, Seliger Gemeinde, Ústavu Tomáše Garrigua Masaryka a Ernst & Gisela Paul Stiftung.

      Knihou z roku 1938 se demokratičtí sudetští Němci jednoznačně hlásí k Československé republice a zejména k jejímu prvnímu prezidentovi. Josef Hofbauer, přesvědčený sociální demokrat, v díle popisuje Masarykův život a jeho působení a vykresluje republiku, která nabízela občanům německé národnosti stejné možnosti jako Čechoslovákům.
      V roce 1938, kdy se už většina sudetských Němců od Československé republiky a Masarykova odkazu odvrátila, představuje Hofbauerova kniha jeden z posledních pokusů demokratických sudetských Němců, jak získat své krajany pro republiku a vyrvat je ze spárů Sudetoněmecké strany.