Veřejná moc je cyklus přednášek věnovaný otázce veřejné moci a jejího vztahu k jednotlivci, respektive k postavení jednotlivce v rámci společnosti a ve vztahu k ostatním lidem a k veřejné moci. Přednášky se zaměřují jak na otázky právně teoretického a filozofického základu problému, tak i na otázky ryze praktické. Cyklus je určen pro zájemce a zájemkyně o veřejné dění, kteří by rádi poznali, na jakých základech a v jakém rámci fungují orgány veřejné moci, s nimiž se setkávají nejčastěji, a jaké možnosti mají jejich rozhodování ovlivnit.
Garant
JUDr. Jan Kudrna, Ph.D., ústavní právník
Formát
Šest setkání probíhalo formou přednášek s následnou diskusí.
Jan Kudrna
Přednáška představila pojem konstitucionalismu jako právně filozofický termín, okolnosti jeho vzniku a úlohy v současném pojetí vztahu jednotlivce a společnosti, potažmo veřejné moci a konceptu kontroly a dělby moci. Dále představila základní modely státního zřízení a forem vlády, včetně jejich charakteristických znaků. Následně se zaměřila na ústavní uspořádání České republiky a vztahy mezi klíčovými ústavními orgány našeho státu a přiblížila klíčové znaky našeho systému a zařazení mezi základní modely forem vlády.
Vít Klepárník
Přednáška představila historii a současnost pojmů vlády a vládnutí a prehistorii a historii vládního orgánu, jeho vzniku a fungování. Zmínila se o různých úrovních a dimenzích současného studia problematiky vládnutí. Zaměřila se však především na tradiční problémy vlády na úrovni národního státu, tj. především České republiky, s určitou komparací s evropskými příklady.
Vít Klepárník
Přednáška představila pojem lidských práv a způsob jeho ukotvení v českých i evropských (případně mezinárodních) dokumentech. Kriticky se zamýšlela nad filosofickým rozměrem lidských práv v intrakulturní perspektivě. V kontextu evropského pojetí lidských práv tematizovala právní a morální dimenzi možného omezování práv a svobod (vč. práv lidských) z důvodu veřejného zájmu.
Petr Kolman
Přednáška se zaměřila na teorii samosprávy, zejména na její účel, funkci a opodstatnění. Rozliší státní správu a veřejnou správu. Dále ukázala základní historická východiska českého modelu samosprávy a přes ně přejde k aktuální právní úpravě. Posluchači byli seznámeni s právními základy územní samosprávy, právní úpravou orgánů obce a kraje, včetně praktických příkladů ohledně toho, co smí zastupitelstvo, co rada a co hejtman/starosta. V závěru se přednáška zaměřila na principy voleb do orgánů územních samospráv, včetně toho, jak správně volit, abychom co nejvíce uplatnili svůj hlas ve volbách do obecních zastupitelstev.
Petr Svoboda
Přednáška se zaměřila na teorii samosprávy a státní správy v oblasti stavebního práva. Posluchači byli rámcově seznámeni s platnou právní úpravou vymezující působnost a pravomoci jednotlivých orgánů veřejné moci, a to zejména na úseku územního plánování, ochrany životního prostředí a stavebního práva. Na základě konkrétních příkladů bylo ukázáno, jaké možnosti má jednotlivec ovlivnit výstavbu ve svém okolí, jakým způsobem může své zájmy a práva uplatnit, a v jakých řízeních a jejich jednotlivých fázích. Přednáška se zaměřila také na nedostatky a možné žádoucí úpravy diskutovaných předpisů.
Petr Kolman
Přednáška se zaměřila na teorii práva na informace, jeho vznik a stručný vývoj jeho právní úpravy. Dále se posluchači dozvěděli o ústavním a mezinárodním zakotvení tohoto práva. Přednáška plynule přešla k aktuální právní úpravě, jejímu významu, nedostatkům a změnám. Dále byla pozornost věnována rozsahu působnosti informačního zákona, okruhu povinných a oprávněných subjektů a odpovídající judikatuře. Zaměřila se také na vztah informačního zákona ke zvláštním předpisům, zejména, ale nejenom ke správnímu řádu a zákonu o ochraně osobních údajů. Posluchači se dozvěděli praktické informace na témata, kdy nám správní úřad musí poskytnout informace, zda máme právo znát platy úředníků, dalších zaměstnanců a politiků.
