Téměř dvě třetiny Čechů se shodují, že nám z členství v EU plynou výhody, k evropským volbám se jich však chystá jen pětina. To je třeba změnit – politická moc bez dostatečné legitimity, zájmu a kontroly občanů nemá šanci odolávat moci peněz, píše členka MDA Vendula Couvrer.

Prezident ani premiér nemají rádi Senát. Není divu, je výrazně proevropský, akcentuje svobodu a Babišově vládě nic nedaruje. Aby si svoji pozici udrželi, senátoři však také musí myslet na to, jak navenek působí a jakou mají legitimitu.

Různé povolební veletoče, k nimž se zákonitě upírá pozornost, by neměly odvést pozornost od faktu, že na většině míst je výsledek voleb sparavedlivým zhodnocením toho, jaký výkon tamější reprezentace předvedla.

Zástupce ředitele MDA Patrik Eichler byl hostem kulatého stolu pořadu Názory a argumenty na ČRo Plus. Pořad se věnoval výsledkům komunálních a prvního kola senátních voleb v roce 2018. Patrik Eichler například zdůrazňuje, že ANO je pravicovou stranou.

Před letošními komunálními i senátními volbami všechny jistoty selhávají. Minulost jako by neexistovala, konkrétní sliby najdeme v programech výjimečně. Nezbývá tedy než doufat, že v loterii padnou šťastná čísla.

Blíží se volby do zastupitelstev měst a obcí. Je na místě připomenout, že města a obce nejsou místy pro provozování turismu nebo prostorem pro developerskou výstavbu. Města a obce jsou v první řadě bydlištěm a místem života svých obyvatel.

Téměř rok trvající a vpravdě ubíjející konkurs na anti-Zemana skončil neslavně. Miloš Zeman získal v druhém kole prezidentských voleb dva miliony osm set tisíc hlasů, jeho protikandidát Jiří Drahoš o sto padesát tisíc méně. Skromné naděje, že na Hradě po pěti letech zasedne někdo, kdo úřad chápe jako službu, nikoliv jako opevněnou baštu, ze které se střílí do lidí na okraji společnosti, vzaly znovu za své. Demokracie ve své přímé mutaci zase jednou dala všem těm, kteří se obvykle stavějí na její obranu, pěkně za vyučenou. Petr Pithart ostatně svého času všechny hlasitě varoval.

Parlamentní volby v sedmnáctimilionovém Nizozemí byly letos v hledáčku řady evropských diplomatů a státníků. Chápaly se jako první test síly protestních hnutí pod vlajkou „euro-exitů“ a odmítání imigrantů z neevropských zemí v roce, kdy důležitými volbami projde i Německo a Francie.