Růst mezd se zdá být tím nejintuivnějším způsobem jak řešit odliv mozků. V dlouhodobém horizontu si umíme představit celounijní politiku mezd zdravotnických pracovníků, píší ve svém textu k problému emigrace zdravotníků lidé z Ústavu politických věd Středoevropské univerzity v Budapešti. Jeho překlad přinášíme spolu s dvouměsíčníkem Listy.

Množství mobilizovaných peněz během pandemie buď zabetonuje vzniklé stuktury, nebo uvede do pohybu změnu, píše ve svém článku Jochen Steinhilber. Překlad textu přinášíme spolu s dvouměsíčníkem Listy.

Ve spolupráci s dvouměsíčníkem Listy přinášíme překlad textu Amandine Crespy o debatě o zavedení minimální mzdy v Evropě. Je klíčové, aby EU dokázala zavést sociální záruky, které se nespoléhají jen na dobrou vůli politických aktérů, píše v něm mimo jiné.

Koronavirová krize působí šoky ve všech systémech, které v naší společnosti fungují. Věci nemohou pokračovat jako dosud a přání zásadně přeorganizovat ekonomiku a soužití nikdy nebylo větší, píše ve svém textu politolog Marc Saxer. Zároveň dodává, že právě sociální demokracie je tou silou, která by změnu společnosti měla určovat a moderovat. Překlad textu vychází ve spolupráci s dvouměsíčníkem pro kulturu a dialog Listy.

Jednou z obětí pandemie koronaviru je i zastaralý ekonomický konsensus, tvrdí ve svém textu ekonom Paolo Pasimeni. Zároveň varuje levici, aby jí tento pohyb neunikl. Překlad textu přinášíme ve spolupráci s dvouměsíčníkem pro kulturu a dialog Listy.

Erazim Kohák, vedle mnohého jiného také dlouholetý člen MDA, nás opustil 8. února 2020. Při té příležitosti zveřejňujeme krátkou vzpomínku ředitele MDA Vladimíra Špidly.

“I když „populismus“ není jako koncept vůbec irelevantní, jeho nadužívání se dnes jeví jako známka intelektuální lenosti. Pro důkladnou politickou analýzu potřebujeme širší slovník a specifické jevy musíme nazývat jejich pravými jmény,” píše ve svém textu László Andor, generální tajemník Nadace pro evropská progresivní studia (FEPS). Český překlad textu přinášíme ve spolupráci s dvouměsíčníkem pro kulturu a dialog Listy.

Novinář Dušan Havlíček zemřel v úterý v Praze ve věku čtyřiadevadesáti let. Byl kromě jiného spolupracovníkem Alexandra Dubčeka v měsících československého jara a – coby redaktor časopisu Listy – i důležitou postavou posrpnového exilu.

Digitální ekonomika přináší něco jako novou verzi faktorského systému. Máte byt, auto, tkalcovský stav, tak my si vaši postel nebo vaši práci na den dva pronajmeme. Zda se tím uživíte, to je vaše věc. Státu po tom také nic není, protože podnikáte vy, ne my. To je zestručněná zápletka digitální detektivky, kterou postupně zkouší rozmotat i česká vláda.

Ještě v nedávné době se o suchu v tisku hovořilo především ve vztahu k úrodě vína. Objem srážek v kombinaci s dalšími klimatickými faktory totiž ovlivňuje množství hroznů, jejich cukernatost a další vlastnosti, kterých chytrý vinař umí leckdy využít i ve prospěch výsledku. Nejen při putování po moravských vinařských stezkách si tak dnes můžeme všimnout zajímavých lahví z produkce moravských vinařů. I moravské víno dnes může být ledové, slámové, botrytické, barikové, vyráběné metodou řízeného kvašení nebo čistě přírodními postupy. Hrozny ovlivněné suššími podmínkami pořád mohou přinést dobré víno, ačkoliv ho třeba bude méně. Těžko si ale představit podobné řešení pro takovou pšenici, které se u nás ročně vypěstuje kolem pěti milionů tun. A právě pro ni, respektive obecně pro pěstování obilovin, začíná být sucho v současnosti vážný problém.