Pro porážku Babiše není klíčové, jestli se sjednotí pravicové nebo levicové strany, ani trestní stíhání. Klíčová je změna osy politického konfliktu, říká kromě jiného v pořadu Pro a proti ČRo Plus Patrik Eichler, zástupce ředitele MDA.

Nový předseda Senátu není na rozdíl do Kubery žádným solitérem, ale stranickým reprezentantem se vším všudy. ODS jeho zvolením do budoucna jen získala.

ODS na svém Kongresu předvedla, že od svého vzniku máloco zapomněla, a ničemu novému se nenaučila. „Má-li být její DNA lékem na zhoubný Babišismus, pak pánbůh s námi,“ píše Lukáš Jelínek.

Zástupce ředitele MDA Patrik Eichler byl hostem Studia ČT24, kde mluvil o stavu ODS a české politické scény před volebním kongresem ODS.

Vznik nové strany Klause mladšího nemusí být jediným zásadnějším pohybem v české politice. Věci jsou v pohybu mnohem víc, než se na první pohled zdá.

Ačkoli o integraci středopravicových stran hovoří leckterý z jejích představitelů, v realitě dosud tato snaha vždy narazila na nějakou nepřekonatelnou překážku. Bude to po sjezdu lidovců jinak?

Pravicové strany mění vedení. Po ODS a TOP 09 se chystají změny u STAN a KDU-ČSL. Zejména od předpokládaného nového předsedy STAN Víta Rakušana si lze slibovat mnohé. Základem pro menší strany ale zůstává ochota ke spolupráci.

ODS vstoupila na komunální úrovni na několika místech do koalice s SPD, přičemž její vedení to prohlašuje za pouhou výjimku potvrzující pravidlo. Hnědne ODS, nebo jenom udělá cokoliv, aby se dostala k moci?

Možnosti ČSSD inspirovat se u renesance ODS jsou velmi omezené. Jednak ODS zdaleka nedobyla zpět ztracené pozice, jednak zdroje podpory ČSSD ve společnosti měly jinou strukturu; získat zpět ztracenou důvěru pro ni bude mnohem těžší.

Do června 2013 byla ODS stálicí, poté následoval pozvolný pád a její voliče z velké části přetáhlo populistické ANO. Nyní jsou občanští demokraté opět na vzestupu. Zázrak?