24

Duben

0

Eichler: Hledá se demokratická opozice

Masarykova demokratická akademie

Vláda je arogantní. Pošty a finanční úřady ruší oznámením v novinách, aniž by své kroky předtím projednala s obcemi. Od starostů slyšíme, že finanční úřady by na řadě míst jistě mohly fungovat jen, když se odevzdávají řádná daňová přiznání. Průběžnou agendu podnikatelé z velké části vyřizují on-line a občané jí tolik nemají. Na poštu by ale prý připláceli, to je naopak pro občana služba základní.

Mluvčí státního podniku odpovídá, že pošta pobočky v partnerství s obcemi zřizovat nebude, protože na ty by musela něco připlácet i ona sama, a tak by neušetřila dost. Kdyby vláda o věci jednala předem, mohla najít pro poštu nové zdroje v rozpočtech obcí. Místo toho přehazuje odpovědnost na Český telekomunikační úřad a Českou poštu. K politické odpovědnosti se nikdo nehlásí.

Podobnou figuru používá premiér Petr Fiala. Hranice možného za něj v médiích posunuje jeho ekonomický poradce Štěpán Křeček. Od něj jsme slyšeli slavné: stát nemá kapacity na to, aby zvládal více úkolů. A naposledy vyslechli i doporučení, aby lidé z republiky, vč. Pražanů, jezdili nakupovat potraviny do Polska. Tři sta kilometrů tam a zpět a stejně ušetříte.

Arogantní je i vypouštění pokusných balonků: Chtěli bychom nadstandardy ve zdravotnictví, ale vlastně nechtěli. Budeme prodlužovat věk odchodu do důchodu, ale spíše si to ještě rozmyslíme. DPH bude vyšší, ale je to jen podklad a třeba zase zlevní potraviny.

Vládní arogance je politická taktika. Od voleb vidíme, že preference jednotlivých stran se zásadně nemění. Na jedné straně je blok Spolu kolem premiérovy ODS, na druhé straně stojí ANO s SPD. Kdo se ve vyhroceném sporu nepřidá k premiérovi, ten je proti demokracii a podporuje populisty.

Aby toto rozdělení vydrželo a nikdo z demokratické politiky se nemohl pro Spolu stát alternativou, musí ODS přikládat pod kotel společenského vření. Musí utužovat řady vládní koalice a svého soupeře vykreslovat v nejčernějších barvách.

Vedlejším efektem popsaného střetu je, že kdo nechce populisty ve vládě, musí stát pod jednou vlajkou s ODS proškrtávající veřejný stát a topící se v řešení jeho ekonomických problémů. Co na tom, že je sama pomáhala vyvolat snížením příjmových daní před Vánoci 2020.

Druhým vedlejším efektem je otevírání prostoru napravo od SPD. Když stávající opozice vládu nepovalí, neměla by tu být nějaká hlasitější? Bude dost křičet třeba PRO svolávající lidi na náměstí? Možná. Přísaha se po volbách vypařila z veřejného dění. Komunisté sice chodí po demonstracích, ale viditelně jen paběrkují. Kolem pěti procent jsou z demokratické neparlamentní opozice vidět jen sociální demokraté.

Pro nejbližší dobu by tak demokratickou opozicí pro občany mohli být starostové a hejtmané napříč stranami. Jsou blíže k lidem, ve svých zastupitelstvech mají barvitější politické spektrum a s vládou se bez ohledu na stranické barvy v lecčems neshodují. Která strana jich bude mít po příštích krajských volbách ve svém dresu dostatek, třeba se zvládne postavit i Petru Fialovi.

Komentář Patrika Eichlera původně vyšel 20. dubna 2023 v deníku Právo.