13
Prosinec
0
Masarykova demokratická akademie
Bývalý premiér Vladimír Špidla v rozhovoru pro Aktuálně.cz kritizuje současnou vládu, že šetří na úkor nejslabších. Nazývá to bezohledností a brutalitou. Politik, který po odchodu ze Strakovy akademie působil jako eurokomisař, se také vrací ke své známé větě “zdroje jsou” i slavnému vítězství v předvolební debatě s Václavem Klausem v roce 2002. “Připravoval jsem se na ni půl roku dopředu,” vzpomíná.
Snažím se být stále aktivním členem už proto, že působím v předsednictvu a jsem také ve vedení Masarykovy demokratické akademie. Snažím se pomáhat ze všech svých sil. Ale jinak už jsem důchodce.
Stárnu. Naštěstí ještě docela držím pohromadě a můžu sportovat.
Já bych řekl, že se snažím spíš spěchat než běhat. Chodím s hůlkami a občas si zaběhnu nějaký veteránský závod. Jsou to většinou běhy do vrchu, pět až osm kilometrů, výjimečně patnáct. Snažím se běhat obden brzy ráno, když je ještě tma.
Téměř za každého. Mám takové úsměvné pravidlo, že nevybíhám, když meteorologický ústav hlásí vítr větší než patnáct metrů za vteřinu. Jednou se mi totiž stalo, že za větru spadl velký strom jen asi patnáct metrů ode mě. Úplně jsem slyšel, jak rychle padá dolů.
Jen tak pro sebe fotografuji ptáky a zvířata. Vždycky jsem se zajímal o přírodu a toto mě zaujalo už v dětství. Děda z tátovy strany byl vášnivý myslivec a znalec přírody, bydlel na Šumavě a často mě tahal do lesa. On byl opravdu myslivec, ne lovec, hodně jsem se toho od něho naučil.
Mě osobně především rozčílilo, že dnešní vláda konsoliduje veřejné rozpočty na úkor těch nejslabších ve školství. Je přece do očí bijící, jestliže vláda chtěla takto postupovat vůči kuchařkám a dalšímu nepedagogickému personálu, který má naprosto šíleně nízké mzdy. Já v tom vidím bezohlednost a brutalitu. Proto mě potěšilo, že odbory projevily s takovými lidmi solidaritu, a rád jsem je podpořil.
Já už v době jeho proslovu na místě nebyl, ale považuji za chybu, že odboráři připustili vystoupení někoho takového. Ale tato věc nemůže znehodnotit samotnou podstatu odborářského protestu.
Je to tak. Jsem přesvědčený, že chudoba není mnohdy individuální vina, nýbrž má systémové příčiny. Považuji za jednu z proher sociální demokracie a obecně levice, že jsme s touto myšlenkou ve veřejné debatě prohráli. Jestliže neodstraníte příčiny tohoto stavu, tak se nemůžete divit, že mnoho lidí takový systém zavrhne. Vláda nemá dobrou představu, co se ve skutečnosti ve společnosti děje. Navíc všechno ukazuje, že klientelou vlády Petra Fialy je velkokapitál. To je jasné.
Samozřejmě. Vždyť z naší země odchází odhadem 400 až 800 miliard korun, které by bylo možné danit. Pamatuji si, jak jsme za vlády Bohuslava Sobotky dělali na Úřadu vlády studii a zjistili jsme, že z Česka utíká až dvaapůlkrát více peněz než z jiných zemí. Mnohým firmám by neuškodilo, kdybychom je seřízli například o 30 procent.
Jasně, že by se o to snažily, nikdy nic není dokonalé, ale i tak by naše země získala podstatně více peněz. Podívejte se například na Rakousko. Kdybychom měli daně jako oni, má naše země tak o 600 miliard vyšší příjmy.
Jenže tato moje slova ve skutečnosti zazněla v souvislostech, o kterých už nikdo nemluvil. Tehdy jsme jako vláda byli v Pardubickém kraji a jeden z novinářů se mě zeptal na to, jak se budou financovat nějaké konkrétní stavby v regionu. A já mu odpověděl, že zdroje jsou, protože už se s těmito stavbami počítá v rozpočtu. Nějaký bystrý píárista potom z toho udělal jen ten výrok, kterým se mě snažil poškodit.
Ano, v principu slova o zdrojích platí. Náš stát je dostatečně výkonný a moderní, aby dokázal poskytnout všeobecně dostupné zdravotnictví, školství či slušný důchod.
Nemám pocit, že je Česko příliš sociální. Ani si nemyslím, že by lidé u nás zpohodlněli, protože to bych mezi nimi nesměl být, abych například neviděl, kolik musí odkroutit pracovní doby.
Ale my přece nejsme žádný ubohý stát, podívejte se, jak máme vyspělé instituce, jak naši lidé od fyziky a chemie přes farmakologii a mnohé další uspěli, jak máme dobré zdravotnictví a další věci, třeba transplantační programy. My nejsme žádní hadráři, žádná zaostalá, upadající země.
Málo se ví, že jsem se na tuto debatu připravoval půl roku dopředu.
No jasně. V sociální demokracii jsme věděli, že tato debata těsně před volbami může rozhodnout a já se na ni musím co nejlépe připravit. Vyšlo nám to, protože Václav Klaus udělal to, co nikdy udělat nesmíte: nikdy nemůžete nikoho podceňovat a pohrdat jím.
Mrzí mě, že jsem po vítězství ve volbách nevyřešil otázku prezidenta. Když vyhrajete volby, jako se to podařilo mně, máte určitou krátkou dobu až mystickou sílu. Jsou to tak tři měsíce, kdy jste schopen prosadit prakticky cokoliv. Kdybych tehdy navrhl, že jako ČSSD budeme prosazovat na prezidenta Otakara Motejla, tak bych uspěl a prezidentem by se v roce 2003 nestal právě Václav Klaus.
Podlehl jsem chybné politické kalkulaci. Věděl jsem, že budu muset vynaložit spoustu úsilí k sestavení proevropské vlády se stranami, s nimiž to nebude tak jednoduché, a téma prezidenta jsem odložil. Bohužel jsem udělal chybu, kvůli které následovala jedna krize za druhou.
Nechci být jako poručík Dub ve Švejkovi, který rád přemoudřele říkal, že o tom už před časem mluvil s okresním hejtmanem. Předvídal jsem ale, jaký Andrej Babiš bude, přestože jsem ho ze začátku podceňoval. Jakmile ale získal s ANO ve volbách v roce 2013 přes 18 procent hlasů, bylo mi jasné, že s ním budou velké problémy.
Bylo zřejmé, že je to bezohledný tvrdý obchodník, který se pohyboval v oligarchické struktuře, kde není žádná demokracie. Bylo jasné, že své metody bude používat i v politice.
To už mluvíme s křížkem po funuse. Když nad tím člověk zpětně přemýšlí, asi nejsprávnější by bylo, kdyby tehdy Bohuslav Sobotka položil celou vládu. Protože Andrej Babiš sice odešel z kabinetu, ale díky tomu měl potom čas nabírat několik měsíců voliče, takže jasně vyhrál volby.
Čekám, že Andrej Babiš bude mít dobrý výsledek a utvoří koalici s ODS. Společně dokončí pravicovou a konzervativní revoluci v naší zemi. Docela se toho bojím.
Sociální demokracie překonává hlubokou krizi. Nemám ale žádnou obavu o její dlouhodobou budoucnost. Naše agenda solidární a demokratické společnosti zůstává bez ohledu na to, jaká je doba. Máme svou historickou misi a já nepochybuji, že když zabereme, tak to dokážeme.
Čas se nachyluje, nemůžu předstírat, že jsem nějaký mladík. Budu letos kandidovat do Evropského parlamentu, ale na nějakém nevolitelném místě.
No, to mě právě zaráží. Řekl bych, že to je známka určité politické krize, jestliže se nedokážou obnovovat politické elity.
Člověk postupně zjišťuje, že prochází různými fázemi života, a já už jsem ve fázi, kdy lidé kolem vás, které máte rád, odcházejí nebo se potýkají s nemocemi. Sice pořád ještě vyběhnu nějaký ten kopec, třeba Černou horu, ale na druhou stranu vím, že už těch sil tolik nemám. Život je takový a já si nestěžuji.
Rozhovor Radka Bartoníčka s Vladimírem Špidlou původně vyšel v pondělí 11. prosince 2023 na serveru Aktuálně.cz.