Špidla: Opoziční smlouva byla nástroj na jedno použití

Před 25 lety byla podepsána takzvaná opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD. Ta nakonec umožnila menšinovou vládu premiéra Miloše Zemana. Šlo o „zradu na voličích“, nebo ukázku dobré parlamentní politiky? „Situace tehdy byla patová, žádná ze stran nezískala dost hlasů pro sestavení vlastní vlády. Muselo se hledat koaliční řešení,“ uvádí v Pro a proti bývalý sociálnědemokratický premiér a jeden ze signatářů smlouvy Vladimír Špidla.

Význačný pokles volební účasti mezi lety 1998 a 2002 nepovažuje Špidla za důkaz ztráty důvěry voličů v důsledku opoziční smlouvy. To, že opoziční smlouva zasáhla nálady voličů a byla problematická, Špidla uznává. „Ale udělat tak jednoduchou a přímočarou souvislost mezi opoziční smlouvou a poklesem volební účasti je nemožné. Odehrála se tehdy další řada jevů, které také měly svůj důsledek.“

Zeman navrhoval vládu s paritním zastoupením tehdejší malé pravicové straně Demokratická unie (DEU), vzpomíná Špidla. „A předsedou neměl být on sám. To je návrh, který nemohl být lepší. Nemůžeme proto říci, že sociální demokracie nešla na doraz svých možností.“

„Opoziční smlouva z mého hlediska byla nástroj na jedno použití, nástroj na řešení jednoho politického patu. Rozhodně jste nemohli chtít po ČSSD, aby se vzdala vlády, když měla tak dobrý výsledek, protože to by byla skutečná zrada na voličích,“ zdůrazňuje Špidla.

Zemanova vláda neměla ve Sněmovně programovou většinu, upozorňuje bývalý premiér. „Proto musela vždy dělat velké kompromisy. Ale současná vláda pětikoalice si je také jistá, že ji nemůže opozice ohrozit. I zde některé strany udělaly dohodu proti vlastní přirozenosti,“ srovnává tehdejší a dnešní situaci Vladimír Špidla.

Celý pořad s Vladimírem Špidlou si můžete přehrát zde.