Jašurek

"Za poslední půlrok se objevilo hned několik zásadních zpráv, které ukazují, že je české ekonomické prostředí v něčem zvláštní. Jde o parametry a základní podmínky celého systému, ve kterém u nás obíhají peníze mezi firmami a lidmi. Kritická diskuse o tom, co je kapitalismus dnes, je víc než na místě." O tom píší Heda Čepelová a Miroslav Jašurek ve svém článku pro dvouměsíčník Listy.

Proč nás umí zvednout ze židle konec spalovacích motorů, ale ne destrukce životního prostředí na planetě? Z čeho pramení představa, že zájmy tuzemských zákazníků jsou totožné se zájmy místního průmyslu? O tom píší Heda Čepelová a Miroslav Jašurek ve svém článku pro dvouměsíčník Listy.

Odmítnutím systému spitzenkandidátů a podporou nominace Ursuly von der Leyenové na post předsedkyně Evropské komise jsme se prostřednictvím premiéra Babiše zakopali ve špatném příkopu a hloupě připravili o vliv.

Možnosti ČSSD inspirovat se u renesance ODS jsou velmi omezené. Jednak ODS zdaleka nedobyla zpět ztracené pozice, jednak zdroje podpory ČSSD ve společnosti měly jinou strukturu; získat zpět ztracenou důvěru pro ni bude mnohem těžší.

Člen představenstva MDA Miroslav Jašurek vedl s ekonomem Tomášem Munzim rozhovor o přicházející hypoteční krizi, nedostupném bydlení a levné práci.

Zásadní problém vymírání venkova je důsledkem bezkoncepčního přístupu české politiky. Uchopí někdo téma systémově před komunálními volbami?

Jsou to už dva měsíce od chvíle, kdy se Česká republika začala mít líp. To je logická dedukce. Ve středu 6. prosince 2017 byl jmenován premiérem Andrej Babiš, předseda politického hnutí ANO, vítěz voleb a podle mnohých schopný manažer. Muž, který byl tři roky prvním místopředsedou a ministrem financí ve vládě, kterou podle jeho slov nikdo neřídil. Už dva měsíce ji řídí on sám, a protože je schopný manažer, musí to být přeci někde vidět.

Protože jsme svědky zcela nové politické situace, není zdaleka jasné, jak bude vypadat Babišova vláda, její program a subjekty, u kterých bude hledat podporu.

Ještě v nedávné době se o suchu v tisku hovořilo především ve vztahu k úrodě vína. Objem srážek v kombinaci s dalšími klimatickými faktory totiž ovlivňuje množství hroznů, jejich cukernatost a další vlastnosti, kterých chytrý vinař umí leckdy využít i ve prospěch výsledku. Nejen při putování po moravských vinařských stezkách si tak dnes můžeme všimnout zajímavých lahví z produkce moravských vinařů. I moravské víno dnes může být ledové, slámové, botrytické, barikové, vyráběné metodou řízeného kvašení nebo čistě přírodními postupy. Hrozny ovlivněné suššími podmínkami pořád mohou přinést dobré víno, ačkoliv ho třeba bude méně. Těžko si ale představit podobné řešení pro takovou pšenici, které se u nás ročně vypěstuje kolem pěti milionů tun. A právě pro ni, respektive obecně pro pěstování obilovin, začíná být sucho v současnosti vážný problém.

Parlamentní volby v sedmnáctimilionovém Nizozemí byly letos v hledáčku řady evropských diplomatů a státníků. Chápaly se jako první test síly protestních hnutí pod vlajkou „euro-exitů“ a odmítání imigrantů z neevropských zemí v roce, kdy důležitými volbami projde i Německo a Francie.

„Od doby, kdy bude třeba z republiky odejít, nás dělí ještě jedny nebo dvoje sněmovní volby,“ napsal Patrik Eichler před téměř šesti lety v Deníku Referendum. Vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných byla tehdy u kormidla teprve osmý měsíc.

Pokud je dnes v Německu politická strana, které vývoj preferencí voličů dává důvod k velkému optimismu, je to Alternative für Deutschland (AfD), česky Alternativa pro Německo. Je jednou ze dvou politických stran, které posílily ve všech pěti zemských parlamentech, kam lidé v průběhu letošního roku mohli volit. Ve všech volbách dosáhla na dvouciferné procentní skóre, na sestavení vlády se ale nepodílela nikde. Na zemské úrovni se ve třetím roce od svého založení stává podstatnou opoziční silou.