Three columns

Komentář k příležitosti vzniku Národního akčního plánu pro byznys a lidská práva.

Strana zelených si na lednovém sjezdu zvolila nové vedení. Předsedou se stal podle očekávání Matěj Stropnický. Revoluce ve straně se však nekoná. Levicový proud v novém předsednictvu převahu nemá.

Každý den potkávám ve stanicích metra, na tramvajových refýžích, na ulicích i na náměstích muže a ženy s košíky plnými plyšových zvířátek, magnetků s kýčovitými obrázky nebo podivných přívěsků na klíče. Někteří apaticky stojí se svými košíky a pouze sledují kolem proudící davy, jiní pobíhají z místa na místo a snaží se každému procházejícímu za pár korun vnutit nějakou nepotřebnou drobnost.

Očekávání spojovaná s mechanizací, automatizací a digitalizací dnes ovšem berou za své. Lidé pracují déle a intenzivněji než kdy dříve. Stírají se rozdíly mezi volným časem a prací. Jako společnost produkujeme čím dál tím více zboží. Vznikají nové služby, propojují se trhy, a přesto se ne a ne podařit, aby se rozdíly v příjmech i míře vlastněného majetku mezi lidmi snižovaly. Ty naopak v posledních desetiletích strmě narůstají do bezprecedentních výšin.

Nezisková organizace Fórum 50 % podporující vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice představila koncem března výzkum, ze kterého vyplývá, že ženy deklarují stejný zájem o politiku a věci veřejné jako muži. Výzkum, který realizovalo oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu Akademie věd České republiky ve spolupráci s Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM), tak nepotvrdil často opakovaný stereotyp, že ženy v politice nejsou, neboť se o ni nezajímají.

Účastnit se natáčení dokumentárního cyklu mladých filmařů Expremiéři se odhodlalo pouze sedm z deseti polistopadových předsedů vlád. Portréty Václava Klause, Josefa Tošovského a Petra Nečase se musely obejít bez svých hlavních hrdinů. Chybí rovněž dokument o krátkém premiérském období Jiřího Rusnoka. Začalo až ve chvíli, kdy už cyklus dokumentů vznikal. Medailonky těch, kteří nebyli svolní k natáčení, filmaři a filmařky vytvořili s pomocí archivních záběrů, rozhovorů s novináři a komentátory a některými bývalými politiky. Dokumentární cyklus o sobě říká, že „je zprávou o české politické elitě“.