Pusťte si záznam debaty u příležitosti představení nové knihy Masarykovy demokratické akademie Budoucnost levice bez liberalismu. Nad tématy knihy debatovali v úterý 27. dubna 2021 od 20.00 její editoři Petr Drulák a Matěj Stropnický a pozvání přijala také bývalá ombudsmanka Anna Šabatová a filozof Václav Bělohradský.Akce se konala. “Naším cílem je spravedlivá společnost,” píší v úvodu knihy autoři pod vedením editorů Petra Druláka, Jana Kellera, Matěje Stropnického a Ilony Švihlíkové. Ve sborníku si dali za cíl formulovat z levicových pozic znovu přitažlivou představu budoucnosti, protože právě o tuto schopnost podle nich levice v posledních letech přišla. Tvrdí přitom, že levicová témata přitom nezmizela, stejně jako nezmizelo vykořisťování a arogance kapitálu. Jak má spravedlivá levicová budoucnost vypadat? Jak levici znovu učinit přitažlivou? Kde má mít spojence? Co jsou dnes základní levicová téma a jak je uchopit? Podívejte se na záznamu debaty níže.  

Německo i Českou republiku čekají na podzim parlamentní volby. V debatě s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem a dalšími hosty jsme se ptali, jaké vztahy dnes naše sousedící země mají, jak vstupovaly do období pandemie a jak změnila jejich společnost nebo jak bude vypadat nová spolková vláda a co to bude znamenat pro Česko. Debatu s Tomášem Petříčkem a politology Zuzanou Lizcovou a Jaroslavem Šonkou si můžete pustit níže.  

Ústavní soud zrušil na začátku února část volebního zákona z důvodu porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran. Politici a političky tím dostali za úkol připravit novelu volebního zákona a vymyslet způsob, jakým přepočítat hlasy na mandáty tak, aby složení Sněmovny lépe odráželo vůli voličů.  V úvahu připadá úprava známé d’Hondtovy metody přepočtu, použít by šlo třeba i metodu Sainte-Laguëovu nebo Hagenbach-Bischoffovu. Ty dávají trochu odlišné výsledky a v některých případech mohou dnešní nejmenší kraje o mandáty i docela připravit. Politické hnutí ANO zase chce zřídit z celé republiky jeden volební obvod.   Jaké mají jednotlivé metody výhody a nevýhody a jak by podle nich vypadaly jednotlivé volby? A bude to opravdu tak zásadní zásah do výsledků voleb? Volební matematikou vás 23. února 2021 provedl a na vaše dotazy odpověděl politolog a analytik MDA Jiří Koubek. Záznam debaty si můžete pustit níže, stejně jako si prohlédnout představenou prezentaci.   Prezentaci si můžete stáhnout zde.  

“Hlavní oběť Babišova daňového balíčku budou především důchodci, protože se zpomalí valorizace důchodů tak, jak jsme na ni byli zvyklí z posledních několika let. Jsem přesvědčená o tom, že se jedná o extrémně drahý dáreček pro ty nejbohatší,” řekla mj. ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová na debatě Naše důchody budou spravedlivé, na které odpovídala spolu s ekonomem Jiřím Šatavou a ředitelem MDA Vladimírem Špidlou na vaše dotazy k důchodové reformě, kterou Jana Maláčová představila v závěru tohoto roku. Ptali jste se, kde na důchodovou reformu vzít, nebo jestli náhodou nemůžeme mít menší důchod, než teď. Řeč se dostala i na zkrácenou podmínku doby pojištění, která se snižuje na z 35 na 25 let. “Díky současnému nastavení podmínky 35 let na důchod nedosáhne každý 20. žadatel, v budoucnosti by toto číslo bylo kvůli změnám na pracovním trhu ještě horší. Nechat někoho v 65 letech bez důchodu je minimálně nesolidární, proto podmínku doby pojištění zmírňujeme na 25 let,” komentoval navrhovanou změnu Jiří Šatava. Celý záznam debaty, která se konala 16. 12. 2020, si můžete prohlédnout níže.  

Evropská unie chce svým členským státům pomoci s hospodářskou modernizací a obnovou po koronavirové pandemii. Celkem 750 miliard euro mají vlády využít na zelenou a digitální transformaci anebo zvláštní národní priority, jakými jsou v českém případě třeba důchodová reforma, podpora vzdělávání, dostupnosti zdravotní péče a rozvoj politiky zaměstnanosti. Cestou, jak tyto prostředky získat, jsou takzvané “národní plány obnovy”. Jaké jsou priority sociální demokracie pro obnovu hospodářství a země po koronaviru? Jak se liší přístup politického hnutí ANO a ČSSD k obnově a čeho jednotlivé koaliční strany dosáhly? Jaké priority mají pro obnovu ekonomiky odbory a jak se v národním plánu obnovu odrážejí práva zaměstnanců dnes i v digitální ekonomice budoucnosti? Jaké specifické národní cíle vidí pro Českou republiku Evropská komise a jak s doporučeními Evropské komise pracují další evropské státy? Na to nám 8. prosince 2020 odpovídali Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí a místopředseda ČSSD, Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně Zastoupení Evropské komise v ČR.  

Téma superhrubé mzdy ovládlo v poslední týdnech politickou scénu. Základní otázka je jednoduchá: Jakým způsobem ji zrušit? V předvečer hlasování o návrzích ANO a ČSSD jsme se na oba podrobně podívali: Co různé cesty ke zrušení superhrubé mzdy znamenají? A po které z nich se vydat? Proč je i podle ekonomů návrh ČSSD pro rozpočet i zaměstnance výhodnější? A jak dopady bude ten který z nich mít na státní rozpočet a kvalitu a rozsah veřejných služeb? “Přijetí návrhu Andreje Babiše by bylo jedním z hlavní milníků toho, že tato země konečně otevře debatu o daňové reformě. Takový výpadek si prostě nemůžeme dovolit, pokud nechceme radikálně osekat financování veřejných služeb,” našel ekonom Michal Pícl jediný pozitivní úhel pohledu, pokud by sněmovna přijala Babišův návrh. Spolu s ním byl ve středu 18. 11. 2020 hostem ekonom Aleš Chmelař.  

Masarykova demokratická akademie v Praze uspořádala ve spolupráci s německou nadací Friedrich-Ebert-Stiftung webinář pod názvem „Konec uhlí, ne proudu“. Experti z Česka i Německa se na webináři shodli, že obě země mohou fungovat i bez uhlí, resp. bez uhelných elektráren. Webináře s tématem ukončení provozu uhelných elektráren se zúčastnili také dva experti, kteří spolupracovali s německou Uhelnou komisí: Tilman Schwenke z Federální asociace energetického a vodního hospodářství (BDEW), která sdružuje velké energetické či vodárenské společnosti (tzv. utility) a Dirk Biermann ze společnosti 50Hertz, jedním z provozovatelů přenosové soustavy v Německu. Německé zkušenosti a plány komentovali čeští řečníci: Vladimír Špidla, bývalý premiér a eurokomisař, ředitel Masarykovy demokratické akademie a člen pracovní skupiny Uhelné komise, Matěj Hrubý, energetický konzultant z EGÚ Brno, Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, člen Uhelné komise za asociace ekologických organizací Zelený kruh a Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA. “Dříve jsme v Německu měli 100 zdrojů energie, nyní jich máme 1,6 milionu. Přesto máme nejméně výpadků elektřiny v Evropě a nejspíše na světě,” řekl na semináři Tilman Schwenke, který zastupoval energetické firmy v německé uhelné komisi. “Německé energetické firmy souhlasí s tím, že už za deset let mají obnovitelné zdroje zajišťovat dvě třetiny elektřiny, Více

Jaké jsou příčiny volebního zisku jednotlivých politických stran v krajských volbách? Jak se proměnily voličské preference v krajích a jaké jsou důvody odlišných výsledků v jednotlivých regionech? Pusťe si záznam online debaty o krajských volbách ze dne 21. října 2020. Politolog Jakub Lysek pomocí prostorové statistiky ukázal, kde jsou významné shluky volebních okrsků, jaké v nich měly zisky a ztráty zavedené regionální strany a hnutí a představil faktory, které ovlivnily výsledky krajských voleb. Politoložky Eva Lebedová a Daniela Ostrá pak mluvili o výsledku voleb z pohledu levicových a pravicových stran, ale i o politickém marketingu a dalších tématech. Hosty diskuze byli: Eva Lebedová, politoložka, specialistka se na problematiku volebních kampaní, politického marketingu, politické komunikace a demokratických teorií Jakub Lysek, politolog, specialista na prostorovou analýzu Daniela Ostrá, politoložka, specialistka na politický marketing  

Jak vypadá současná levice? Má levice své tradiční voliče? Má tradiční témata? Kam a proč se obojí podělo v posledních letech? A je levice v krizi, nebo jen získává novou podobu? To byly základní otázky debaty Kdo je doma na levici?, která se původně měla konat ve Zlíně, ale kvůli koronavirovým opatřením se odehrála online. Hosty diskuse ve čtvrtek 24. září 2020 byli Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí, předseda ČMKOS Josef Středula, publicista Matěj Stropnický a ekonomka Ilona Švihlíková. Celou si ji můžete pustit na záznamu níže:  

Každoročně probíhá ve Velkém Týnci setkání u příležitosti návštěvy Tomáše Garrigua Masaryka na Olomoucku v roce 1921. Organizačně se na něm tradičně podílí i olomoucký klub MDA. I letos se v sobotu 19. září 2020 návštěvníci mohli těšit jak na uctění památky T. G. Masaryka, tak na program pro děti nebo připravené občerstvení. V sobotu nám přálo i počasí a všichni si tak mohli užít jednu z mála letošních akcí, která nemusela být zrušená. Jednou z tradic setkání je vydávání novin jen k této příležitosti. Prohlédnout si je můžete zde.