Několik měsíců prázdnin kvůli koronaviru zasáhlo české školství. Školy se začaly výrazně věnovat dálkovému vzdělávání, řada dětí neměla přístup ke vzdělávání kvůli nedostatku technického a rodinného zázemí. Jak se koronavirové prázdniny podepsaly na dětech, které je vynuceně prožily? Budou mít dopad na jejich život v budoucnu? Promění dálková výuka druhého pololetí školního roku vzdělávací plány a budou se naše děti učit v budoucnu něco jiného? Na to v debatě Koronavirové prázdniny odpovídal renomovaný psycholog a univerzitní profesor Stanislav Štech, se kterým mluvil komentátor a místopředseda MDA Lukáš Jelínek. Debata se konala online 3. září 2020 a pořádali jsme ji spolu s organizací Meltingpot. Záznam debaty si můžete prohlédnout níže.  

České republice hrozí nejhorší sucho za poslední 500 let. Nejde přitom už jen o výjimku, ale o dlouhotrvající stav. Jak z toho ven? O tom jsme mluvili na online debatě Největší sucho za 500 let? Jak nepokračovat v chybách, která se konala ve čtvrtek 28. května od 16.30.  Jejími hosty byli Zdeněk Žalud, pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), František Pavlík, ředitel Odboru půdní služby Státního pozemkového úřadu, Václav Hlaváček, viceprezident Agrární komory ČR a Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR. Debatu moderovala Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA.  V době dlouhotrvajícího sucha se otevírají stavidla finančních investic, stovek miliard, které mají vrátit Česko do podoby před pandemií koronaviru. Chceme se ale vrátit do starých kolejí?   Investice přichází v době, kdy sucho už v Česku není jen výjimečnou epizodou a nelze předpokládat, že by se situace změnila sama od sebe. Příčin je mnoho – a jednou ze zásadních je bezohledné zacházení s krajinou. Naši krajinu jsme přizpůsobili strojům, ne stroje krajině.  V minulosti jsme statisíce hektarů půdy přeměnili prakticky na suchou step. Pokud krajinu nezměníme, jejímu vysychání nic nezabrání. Jedině návrat k přirozené podobě krajiny Více

“Náš daňový systém je nespravedlivý. Největší daňové břemeno nesou zaměstnanci a spotřebitelé ze středních a nižších příjmových skupin, zatímco velké firmy a lidé s obrovskými příjmy a majetky adekvátní daně neplatí, a tak ani nepřijímají svůj díl odpovědnosti za společnost,” stojí v prohlášení Bez solidarity není imunity: 11 bodů ke koronavirové krizi (http://11bodu.cz/). Nerovnoměrné zdanění ale není jediná výzva, před kterou náš daňový systém stojí. Zasáhne ho i zásadní změna ekonomické činnosti způsobená digitalizací a umělou inteligencí: změní se i míra organizace ekonomické činnosti a způsob dosahování zisku. Stát tak bude moci hůře vybírat daně, které jsou potřeba pro veřejné účely a univerzální systém sociální ochrany. Jak je potřeba přizpůsobit výběr daní změněné ekonomice? Máme nějaké inspirace v zahraničí? Jaké jsou cesty k napravení nerovnoměrného zdanění? O tom na debatě organizované Masarykovou demokratickou akademií ve spolupráci s Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v ČR, diskutovali Danuše Nerudová (rektorka Mendelovy univerzita v Brně), Jan Drahokoupil (European Trade Union Institute – ETUI) a Filip Pertold (CERGE-EI).   Záznam si můžete prohlédnout a poslechnout níže.    

Přesně před deseti lety se Viktor Orbán spolu se svojí stranou Fidesz vrátil v Maďarsku k moci. Od té doby ji nepustil. Jak po deseti letech Orbánovy vlády vypadá dnešní Maďarsko? Kdo stojí proti Orbánovi v opozici a jak se opozici na různých úrovních vede? O koho naopak Viktor Orbán opírá svoji moc? A mění na tom něco koronavirus? O tom mluvil v online semináři Deset let Viktora Orbána a jeho opozice. Debata o dnešním Maďarsku a jeho politických krizích náš host, András Bíró-Nagy, ředitel maďarského politického think-tanku Policy Solutions a také spoluautor knihy Orbán 10: Jak Maďaři hodnotí posledních 10 let Maďarska?, který se k debatě připojil přímo z Budapešti. Debatu moderoval politolog a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák. Záznam debaty si níže můžete pustit prostřednictvím YouTube a Mixcloudu. Záznamy přednášky jsou anglicky, v originální zvukové stopě.          

Na přelomu tohoto roku jsme vydali překlad knižní eseje Tajnosti levice. Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu, kterou napsal francouzský filozof Jean-Claud Michéa. Michéa se v ní ptá, co je dnes levice, jaký je její cíl, z čeho vzešla a jaký cíl by měla mít. Vydání českého překladu vyvolalo velkou diskusi. Níže se vám nabízíme její přehled. Budeme rádi, pokud na knihu napíšete reakci i vy.   Knihu si můžete koupit zde, více se o ní dočtete na našich stránkách zde.   Lukáš Rychetský: Hledá se autenticita (A2, 03/2020) Petr Bílek: O Berlíně v roce 1942, tajnostech levice a nejlepších českých básních (Literární noviny, 30. 1. 2020) Václav Bělohradský: Konzervativní socialismus? (Salon Práva, 20. 2. 2020) Eva Hájková: K úvahám Václava Bělohradského o “konzervativním socialismu” (Deník Referendum, 23. 2. 2020) Martin Pleva: Strašidlo konzervativního socialismu (Deník Referendum, 8. 3. 2020) Václav Bělohradský: Vyluxovaný levicový diskurz, ne levicový liberalismus (Deník Referendum, 10. 3. 2020) Ondřej Slačálek: Michéovy Tajnosti levice udávají dobré důvody pro špatné kroky (A2larm, 10. 3. 2020) Jaroslav Bican: Kráčí levice ke konzervativnímu socialismu? (Tiscali, 12. 3. 2020) Václav Bělohradský: Sousedi a (kyber)soudruzi (Salon Práva, 19. 3. 2020) Pavel Barša: Dobývat se do otevřených dveří. Spustí vydání Michéovy Více

Slovensko si v sobotu 29. února zvolilo nové složení Národní rady. Volby přinesly mnohé nové změny a otázky: Zvládne po volbách někdo sestavit vládu na celé volební období, jako se to povedlo Robertu Ficovi v roce 2016? Jak a proč volily různé slovenské regiony? Jaká byla volební kampaň a co se psalo ve volebních programech jednotlivých stran? Odrazily se na volebních výsledcích demonstrace za Slušné Slovensko anebo proces s Marianem Kočnerem? A zvládneme formulovat možné změny slovenské domácí a zahraniční politiky s ohledem na nové složení Národní rady? Na ně odpovídali hosté našeho panelu Lukáš Jelínek (Masarykova demokratická akademie), Alena Krempaská (Institut lidských práv) a Robert Žanony (Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v Slovenské republice). Úvodní slovo k debatě měl J. E. Peter Weiss, velvyslanec Slovenské republiky v České republice. Proč je velkým úkolem nového premiéra udržet svůj poslanecký klub, jakou roli sehrála nová prezidentka nebo jestli je 18 % pro SMER úspěch či neúspěch, si můžete poslechnout na nahrávce debaty níže, kde naleznete i fotografie z akce.      

Uvolňování přírodních procesů v území, které bylo do té doby považováno za hospodářské a kulturní, bylo v Národním parku Šumava spojeno s mnoha velkými konflikty, ať už šlo o odbornou, nebo laickou veřejnost. Právě proto byly tyto bezzásahové zóny následně podrobeny podrobnému měření. Po jeho vyhodnocení se zjistilo mnoho zajímavých závěrů: ať už to, že ekosystémy mohou být rychlejší, než se považovalo za možné, že dochází k pozitivním změnám v druhové rozmanitosti nebo se zvyšuje rozmanitost struktur ekosystémů. O tom všem mluvil ředitel NP Šumava Pavel Hubený na přednášce pro Masarykovu demokratickou akademii, která se konala ve čtvrtek 20. února 2020 od 18.00. Nahrávku z přednášky si můžete pustit níže.   Prezentaci si můžete prohlédnout zde.      

Literární kavárna Academie v Praze hostila 17. února 2020 představení našich nových knih, politické eseje Jeana-Claudea Michéy Tajnosti levice: Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu a sborníku Sametová budoucnost? Eseje o naší současnosti. Hosty představení byli Petr Drulák, překladatel Tajností levice a editor sborníku Sametová budoucnost?, Petr Agha, editor sborníku Sametová budoucnost a ministr kultury ČR a předseda Masarykovy demokratické akademie Lubomír Zaorálek. Debata kladla mnoho základních otázek: Je vůbec možná konzervativní levice? Co vůbec můžeme brát jako pokrok – a má levice vždy stát na jeho straně? Jakou roli hrají ve světě hranice? Odpovědi si můžete poslechnout na záznamu debaty níže, kde si můžete prohlédnout také fotky.      

Jak se máme starat o lesy, aby to bylo dobré pro ně i pro lidi? Jak takovou péči kontrolovat? Tedy – jak má vypadat udržitelné lesnické hospodaření? Co to jsou certifikační systémy a jaké na něj mají vliv? A jaký mají certifikace lesů spolu se sledováním původu dřeva vliv na společnost z globálního a lokálního pohledu? Poslechněte si záznam druhého diskuzního podvečera o budoucnosti českých lesů Země lesy oplývající? Stav a výhled lesnictví v ČR, tentokrát na téma Certifikace správné péče o lesy a sledování původu dřeva. Přednáška s diskuzí proběhla ve středu 12. února 2020 od 17.00 v sále 2D Kampusu Hybernská (Hybernská 4, Praha). Naše pozvání přijal Ing. Stanislav Slanina, Ph.D., výkonný ředitel PEFC Česká republika.   Prezentaci z diskuzního podvečera si můžete prohlédnout zde.    

Vědomi si všestranné hluboké stagnace… Nevidíme jiné východisko, než obnovit činnost sociálně-demokratické strany… 19. listopadu 1989 Mám pocit, že se v ČSSD rozšířil postoj, jako kdybychom po všech úspěších, po všech premiérech, poslancích a senátorech, co jsme měli a máme, mohli všeho nechat. A tak chci poděkovat nejen všem svým předchůdcům, ale také těm, kdo dnes odvádějí v čele s Janou Maláčovou obrovskou práci na programu strany. Kdo navrhují odpovědi na klimatické změny, proměnu trhu práce a kdo vedou, jako na této akci, dialog s Německem, naším nejenom největším obchodním partnerem – řekl kromě jiného ve svém úvodním projevu na slavnostním večeru ke 30. výročí obnovení činnosti ČSSD předseda strany Jan Hamáček. V projevu také výslovně poděkoval sociálním demokratům, kteří podepsali pouhé dva dny po demonstraci ze 17. listopadu prohlášení o obnově strany – Slavomíru Klabanovi, Břetislavu Nedbálkovi a Vladislavu Všetečkovi – a z bytu nad Špálovou galerií začali stranu organizovat k jejímu budoucímu rozvoji. Jan Hamáček poděkoval za práci pro stranu a lidi práce také svým předchůdcům ve funkci předsedy, na prvním místě prvnímu polistopadovému předsedovi ČSSD Jiřímu Horákovi. Všichni čtyři zmínění působili už v poválečné sociální demokracii a ve vlasti a v exilu pak nesli její Více