Německo i Česko mohou fungovat bez uhlí

Masarykova demokratická akademie v Praze uspořádala ve spolupráci s německou nadací Friedrich-Ebert-Stiftung webinář pod názvem „Konec uhlí, ne proudu“. Experti z Česka i Německa se na webináři shodli, že obě země mohou fungovat i bez uhlí, resp. bez uhelných elektráren.

Webináře s tématem ukončení provozu uhelných elektráren se zúčastnili také dva experti, kteří spolupracovali s německou Uhelnou komisí: Tilman Schwenke z Federální asociace energetického a vodního hospodářství (BDEW), která sdružuje velké energetické či vodárenské společnosti (tzv. utility) a Dirk Biermann ze společnosti 50Hertz, jedním z provozovatelů přenosové soustavy v Německu.

Německé zkušenosti a plány komentovali čeští řečníci: Vladimír Špidla, bývalý premiér a eurokomisař, ředitel Masarykovy demokratické akademie a člen pracovní skupiny Uhelné komise, Matěj Hrubý, energetický konzultant z EGÚ Brno, Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, člen Uhelné komise za asociace ekologických organizací Zelený kruh a Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA.

“Dříve jsme v Německu měli 100 zdrojů energie, nyní jich máme 1,6 milionu. Přesto máme nejméně výpadků elektřiny v Evropě a nejspíše na světě,” řekl na semináři Tilman Schwenke, který zastupoval energetické firmy v německé uhelné komisi. “Německé energetické firmy souhlasí s tím, že už za deset let mají obnovitelné zdroje zajišťovat dvě třetiny elektřiny, výroba z uhlí bude rychle klesat. Fosilní zemní plyn bude postupně nahrazován bioplynem, syntetickým metanem a vodíkem vyrobenými s využitím obnovitelných zdrojů. V roce 2038 nebudeme používat žádné uhlí a v roce 2050 žádný fosilní plyn.“

Dirk Biermann ze společnosti 50Herz řekl: “Společnost 50Herz zajišťuje přenos elektřiny pro 18 milionů lidí ve východním Německu, kde je stále významný počet uhelných elektráren. V naší síti již máme podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) 60 % (v celém Německu jde o 52 %), bilančně hodláme dosáhnout 100 % OZE v naší oblasti (části německé sítě) v roce 2032. Podmínkou je rozvoj přenosové soustavy, aby bylo možné připojovat OZE v místech, kde dosud žádné zdroje připojené nebyly. Musíme rovněž zvyšovat flexibilitu systému, aby bylo možné vyrovnávat výkyvy solárních elektráren. Odklon od uhlí souvisí se systémovou bezpečností. Zejména v oblasti podpůrných služeb bude potřeba udělat velkou změnu, ale věřím, že ji zvládneme udělat včas. Z pohledu bezpečnosti dodávek bude důležitá spolupráce napříč Evropou.“

Vladimír Špidla k tomu řekl: “Přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům v Německu není otázka technická. Technicky to vyřešit lze. V Česku jsme na stejné úrovni jako Německo, jsme schopni to také technicky zvládnout. To co nám chybí, je politická shoda. Nikdo se sice proti změně ostře nestaví, ale téměř nikdo se touto cestou zatím aktivně nevydává. Důležitá je sociální otázka.“

Jiří Koželouh z Hnutí DUHA řekl: “Německý průmysl přijal výzvu, že konec uhlí a další výrazný růst obnovitelných zdrojů energie kvůli ochraně klimatu prostě zvládne a německá společnost na tom bude profitovat. Nejde o zelené sny, ale o plány, které velmi podrobně promýšlí a propočítávají inženýři a ekonomové. Česko má v zásadě srovnatelné podmínky – například kvalitní elektrizační soustavu či silný průmysl a čelí úpadku uhelné ekonomiky. Je nyní na Uhelné komisi, jestli nás svými závěry postaví před reálnou situaci a výzvu.”

Karel Polanecký z Hnutí DUHA k tomu dodal: “Hlavní inspirací, kterou může Česká republika v Německu načerpat, je přístup k rozvoji a integraci obnovitelných zdrojů. Provozovatel přenosové sítě, který aktivně podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů pomocí svých kapacit a dává si vlastní cíle v této oblasti, vypadá z české perspektivy jako pohádková bytost.”

Zdroj: Tisková zpráva Hnutí DUHA