Kdo je doma na levici? Debatovali jsme s ministryní Maláčovou a dalšími

Jak vypadá současná levice? Má levice své tradiční voliče? Má tradiční témata? Kam a proč se obojí podělo v posledních letech? A je levice v krizi, nebo jen získává novou podobu? To byly základní otázky debaty Kdo je doma na levici?, která se původně měla konat ve Zlíně, ale kvůli koronavirovým opatřením se odehrála online. Hosty diskuse ve čtvrtek 24. září 2020 byli Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí, předseda ČMKOS Josef Středula, publicista Matěj Stropnický a ekonomka Ilona Švihlíková. Celou si ji můžete pustit na záznamu níže:  

Připomněli jsme si návštěvu T. G. Masaryka ve Velkém Týnci

Každoročně probíhá ve Velkém Týnci setkání u příležitosti návštěvy Tomáše Garrigua Masaryka na Olomoucku v roce 1921. Organizačně se na něm tradičně podílí i olomoucký klub MDA. I letos se v sobotu 19. září 2020 návštěvníci mohli těšit jak na uctění památky T. G. Masaryka, tak na program pro děti nebo připravené občerstvení. V sobotu nám přálo i počasí a všichni si tak mohli užít jednu z mála letošních akcí, která nemusela být zrušená. Jednou z tradic setkání je vydávání novin jen k této příležitosti. Prohlédnout si je můžete zde.

Představili jsme novou studii o krajských volbách

Doba před krajskými a senátními volbami byla ideálním prostorem pro představení nové studie MDA Přehled výsledků ČSSD v krajských volbách 2000–2016. Její autor, politolog Jiří Koubek, byl proto ve středu 16. září 2020 hostem online debaty Krajské volby – jak dopadnou?, kde studii představil. Z analýzy zřetelně vystupují silné okresy a kandidáti, na kterých lze sledovat, jakým způsobem se v čase proměňovala podpora sociální demokracie na území České republiky. Spolu s Jiřím Koubkem byl hostem debaty také politolog z Katedry politologie a evropských studií UPOL Pavel Šaradín. Debatu moderoval zástupce ředitele MDA Patrik Eichler. Její záznam si můžete pustit níže.  

Koronavirové prázdniny: debata se Stanislavem Štechem

Několik měsíců prázdnin kvůli koronaviru zasáhlo české školství. Školy se začaly výrazně věnovat dálkovému vzdělávání, řada dětí neměla přístup ke vzdělávání kvůli nedostatku technického a rodinného zázemí. Jak se koronavirové prázdniny podepsaly na dětech, které je vynuceně prožily? Budou mít dopad na jejich život v budoucnu? Promění dálková výuka druhého pololetí školního roku vzdělávací plány a budou se naše děti učit v budoucnu něco jiného? Na to v debatě Koronavirové prázdniny odpovídal renomovaný psycholog a univerzitní profesor Stanislav Štech, se kterým mluvil komentátor a místopředseda MDA Lukáš Jelínek. Debata se konala online 3. září 2020 a pořádali jsme ji spolu s organizací Meltingpot. Záznam debaty si můžete prohlédnout níže.  

Největší sucho za 500 let? Debatovali jsme, jak nepokračovat v chybách

České republice hrozí nejhorší sucho za poslední 500 let. Nejde přitom už jen o výjimku, ale o dlouhotrvající stav. Jak z toho ven? O tom jsme mluvili na online debatě Největší sucho za 500 let? Jak nepokračovat v chybách, která se konala ve čtvrtek 28. května od 16.30.  Jejími hosty byli Zdeněk Žalud, pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), František Pavlík, ředitel Odboru půdní služby Státního pozemkového úřadu, Václav Hlaváček, viceprezident Agrární komory ČR a Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR. Debatu moderovala Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA.  V době dlouhotrvajícího sucha se otevírají stavidla finančních investic, stovek miliard, které mají vrátit Česko do podoby před pandemií koronaviru. Chceme se ale vrátit do starých kolejí?   Investice přichází v době, kdy sucho už v Česku není jen výjimečnou epizodou a nelze předpokládat, že by se situace změnila sama od sebe. Příčin je mnoho – a jednou ze zásadních je bezohledné zacházení s krajinou. Naši krajinu jsme přizpůsobili strojům, ne stroje krajině.  V minulosti jsme statisíce hektarů půdy přeměnili prakticky na suchou step. Pokud krajinu nezměníme, jejímu vysychání nic nezabrání. Jedině návrat k přirozené podobě krajiny Více

Spravedlivé daně pro dnešní svět

“Náš daňový systém je nespravedlivý. Největší daňové břemeno nesou zaměstnanci a spotřebitelé ze středních a nižších příjmových skupin, zatímco velké firmy a lidé s obrovskými příjmy a majetky adekvátní daně neplatí, a tak ani nepřijímají svůj díl odpovědnosti za společnost,” stojí v prohlášení Bez solidarity není imunity: 11 bodů ke koronavirové krizi (http://11bodu.cz/). Nerovnoměrné zdanění ale není jediná výzva, před kterou náš daňový systém stojí. Zasáhne ho i zásadní změna ekonomické činnosti způsobená digitalizací a umělou inteligencí: změní se i míra organizace ekonomické činnosti a způsob dosahování zisku. Stát tak bude moci hůře vybírat daně, které jsou potřeba pro veřejné účely a univerzální systém sociální ochrany. Jak je potřeba přizpůsobit výběr daní změněné ekonomice? Máme nějaké inspirace v zahraničí? Jaké jsou cesty k napravení nerovnoměrného zdanění? O tom na debatě organizované Masarykovou demokratickou akademií ve spolupráci s Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v ČR, diskutovali Danuše Nerudová (rektorka Mendelovy univerzita v Brně), Jan Drahokoupil (European Trade Union Institute – ETUI) a Filip Pertold (CERGE-EI).   Záznam si můžete prohlédnout a poslechnout níže.    

Jak vypadá Maďarsko po 10 letech vlády Orbána? Diskutovali jsme s hostem z Budapešti

Přesně před deseti lety se Viktor Orbán spolu se svojí stranou Fidesz vrátil v Maďarsku k moci. Od té doby ji nepustil. Jak po deseti letech Orbánovy vlády vypadá dnešní Maďarsko? Kdo stojí proti Orbánovi v opozici a jak se opozici na různých úrovních vede? O koho naopak Viktor Orbán opírá svoji moc? A mění na tom něco koronavirus? O tom mluvil v online semináři Deset let Viktora Orbána a jeho opozice. Debata o dnešním Maďarsku a jeho politických krizích náš host, András Bíró-Nagy, ředitel maďarského politického think-tanku Policy Solutions a také spoluautor knihy Orbán 10: Jak Maďaři hodnotí posledních 10 let Maďarska?, který se k debatě připojil přímo z Budapešti. Debatu moderoval politolog a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák. Záznam debaty si níže můžete pustit prostřednictvím YouTube a Mixcloudu. Záznamy přednášky jsou anglicky, v originální zvukové stopě.          

Diskuse nad knihou Tajnosti levice

Na přelomu tohoto roku jsme vydali překlad knižní eseje Tajnosti levice. Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu, kterou napsal francouzský filozof Jean-Claud Michéa. Michéa se v ní ptá, co je dnes levice, jaký je její cíl, z čeho vzešla a jaký cíl by měla mít. Vydání českého překladu vyvolalo velkou diskusi. Níže se vám nabízíme její přehled. Budeme rádi, pokud na knihu napíšete reakci i vy.   Knihu si můžete koupit zde, více se o ní dočtete na našich stránkách zde.   Lukáš Rychetský: Hledá se autenticita (A2, 03/2020) Petr Bílek: O Berlíně v roce 1942, tajnostech levice a nejlepších českých básních (Literární noviny, 30. 1. 2020) Václav Bělohradský: Konzervativní socialismus? (Salon Práva, 20. 2. 2020) Eva Hájková: K úvahám Václava Bělohradského o “konzervativním socialismu” (Deník Referendum, 23. 2. 2020) Martin Pleva: Strašidlo konzervativního socialismu (Deník Referendum, 8. 3. 2020) Václav Bělohradský: Vyluxovaný levicový diskurz, ne levicový liberalismus (Deník Referendum, 10. 3. 2020) Ondřej Slačálek: Michéovy Tajnosti levice udávají dobré důvody pro špatné kroky (A2larm, 10. 3. 2020) Jaroslav Bican: Kráčí levice ke konzervativnímu socialismu? (Tiscali, 12. 3. 2020) Václav Bělohradský: Sousedi a (kyber)soudruzi (Salon Práva, 19. 3. 2020) Pavel Barša: Dobývat se do otevřených dveří. Spustí vydání Michéovy Více

Slovensko po volbách 2020: Výsledky a očekávání

Slovensko si v sobotu 29. února zvolilo nové složení Národní rady. Volby přinesly mnohé nové změny a otázky: Zvládne po volbách někdo sestavit vládu na celé volební období, jako se to povedlo Robertu Ficovi v roce 2016? Jak a proč volily různé slovenské regiony? Jaká byla volební kampaň a co se psalo ve volebních programech jednotlivých stran? Odrazily se na volebních výsledcích demonstrace za Slušné Slovensko anebo proces s Marianem Kočnerem? A zvládneme formulovat možné změny slovenské domácí a zahraniční politiky s ohledem na nové složení Národní rady? Na ně odpovídali hosté našeho panelu Lukáš Jelínek (Masarykova demokratická akademie), Alena Krempaská (Institut lidských práv) a Robert Žanony (Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v Slovenské republice). Úvodní slovo k debatě měl J. E. Peter Weiss, velvyslanec Slovenské republiky v České republice. Proč je velkým úkolem nového premiéra udržet svůj poslanecký klub, jakou roli sehrála nová prezidentka nebo jestli je 18 % pro SMER úspěch či neúspěch, si můžete poslechnout na nahrávce debaty níže, kde naleznete i fotografie z akce.      

Co přinesla divočina NP Šumava?

Uvolňování přírodních procesů v území, které bylo do té doby považováno za hospodářské a kulturní, bylo v Národním parku Šumava spojeno s mnoha velkými konflikty, ať už šlo o odbornou, nebo laickou veřejnost. Právě proto byly tyto bezzásahové zóny následně podrobeny podrobnému měření. Po jeho vyhodnocení se zjistilo mnoho zajímavých závěrů: ať už to, že ekosystémy mohou být rychlejší, než se považovalo za možné, že dochází k pozitivním změnám v druhové rozmanitosti nebo se zvyšuje rozmanitost struktur ekosystémů. O tom všem mluvil ředitel NP Šumava Pavel Hubený na přednášce pro Masarykovu demokratickou akademii, která se konala ve čtvrtek 20. února 2020 od 18.00. Nahrávku z přednášky si můžete pustit níže.   Prezentaci si můžete prohlédnout zde.      

Potřebujete porADIT?

Hledat

Poslední příspěvky

Ibáñez: Města v ...

Před 50 lety vyhrál v Chile volby Salvador Allende. Genaro Cuadros Ibáñez připomíná, jakým způsobem se postavil problému bytové nouze a co si z jeho politky můžeme vzít dnes. Český text přinášíme ve spolupráci s dvouměsíčníkem pro kulturu a dialog Listy.

Zobrazit článek
Hesterová: Proč si že...

Pandemie nám jasně ukázala, že ženy stále vykonávají mnohem víc neplacené práce, tvrdí Helen Hesterová. Ve svém komentáři píše o tom, co tento stav znamená a co s ním můžeme dělat. V českém znění ho přinášíme ve spolupráci s dvouměsíčníkem pro kulturu a dialog Listy.

Zobrazit článek
Andor: Příliš německ...

Jaký byl první projev stávající předsedkyně Evropské komise o stavu EU? To hodnotí ve svém komentáři László Andor, generální tajemník Nadace pro evropská progresivní studia (FEPS). Text přinášíme v češtině ve spolupráci s dvouměsíčníkem pro kulturu a dialog Listy.

Zobrazit článek
Gaasendam: Budování vo...

Kdo patří do voličské základny sociální demokracie? Jak ji mají strany oslovit? O tom píše ve svém komentáři Chris Gaasendam, politolog z Katolické univerzity v Lovani. Komentář přinášíme do českéhho prostředí s dvouměsíčníkem pro kulturu a dialog Listy.

Zobrazit článek
Ochrana osobních údajů