Bez sociálních práv nebude demokracie, říká eurokomisař Schmit

Posilování sociálních jistot a soudržnost mezi členskými státy jsou potřeba, aby Evropská unie zvládla rychle přicházející vážné krize. Ruský útok na Ukrajinu, růst cen energií ani klimatickou změnu nezvládne žádný jeden stát anebo člověk sám. Mezinárodní konference na tato témata hostila Masarykova demokratická akademie. Občané, členské státy i Evropská unie čelí souběhu velkých změn a krizí. Stávající válce v Evropě, cenám energií, pracovním podmínkám i proměně klimatu se na mezinárodní konferenci Call to Europe: Zvládání krizí věnovali odborníci a politici z tuzemska i zahraničí. Zazněly výzvy k ochraně a posilování sociální soudržnosti. Hlavní projev věnovaný souběhu pandemie, války na Ukrajině, klimatické krize a drahoty přednesl eurokomisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit. “Ohrožují nás populistická hnutí, která zneužívají aktuální krize. Jediná šance, jak zachránit naši demokracii, je mít silné sociální systémy. Bez sociálních práv demokracie nebude. Jednou z hlavních hrozeb pro EU je pak fragmentace, nejen trhu, ale i sociálního prostředí,“ zdůraznil. Schmit i další řečníci se věnovali nejen dopadům krizí, ale také evropské integraci a dlouhodobé nerovnosti mezi západní a východní či jižní částí EU. Europoslanec z německé sociální demokracie Matthias Ecke varoval, že krize prohlubují nerovnosti, a to i ty uvnitř Více

E-Panoptikon / Společnost odsouzená k onlinu. MDA na Inspiračním fóru MFDF Ji.hlava 2022

Jaká nebezpečí s sebou nesou nejnovější technologické záměry a jak se k nim stavět z hlediska komunity, státu a nadnárodních politických těles? Pusťte si záznamy debat z programového dne Inspiračního fóra 2022 na MFDF Ji.hlava E-PANOPTIKON / Společnost odsouzená k onlinu, na jehož přípravě jsme se podíleli ve spolupráci s českým zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung. Záznamy debat najdete níže na stránce. Stejně jako minulý rok, i v roce 2022 jsme se podíleli na jednom z programových dnů Inspiračního fóra v Jihlavě. Inspirační fórum je diskusní platforma probíhající v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Každý rok objevuje nové perspektivy, posiluje dialog a vnáší do veřejného prostoru nové otázky o současném světě. Propojuje přitom globální a lokální roviny, konkrétní situace i celistvý pohled a dává prostor hostům z nejrůznějších prostředí a s rozdílnými zkušenostmi. Letošním výsledkem spolupráce byl programový den E-PANOPTIKON / Společnost odsouzená k onlinu, který jsme ve spolupráci s Inspiračním fórem a českým zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung připravili na čtvrtek 27. října 2022. Naše pozvání přijali například Ben Tarnoff, Klára Votavová, Aaron Benanav nebo Tereza Bartoníčková. Záznam debat si můžete pustit níže. Fascinace digitálními technologiemi vedou k postupnému zavádění dalekosáhlých změn, které v průkopnických počátcích nejsou patrné. Nejtřeskutější vývoj ale zpravidla pohánějí mocné globální Více

Dočká se západní Balkán členství v EU? Odpovědi hledala mezinárodní konference

Masarykova demokratická akademie hostila v Praze druhou konferenci sítě Friends of the Western Balkans poskytující prostor hlasům z kandidátských i členských zemí Evropské unie. Série debat zahraničních a českých politiků popsala překážky v rozšiřování nynější sedmadvacítky a stvrdila vůli pokračovat ve sbližování se západním Balkánem. Řada evropských i národních politiků se na mezinárodní konferenci platformy Friends of the Western Balkans shodla na potřebě dalšího sbližování Evropské unie se státy západního Balkánu. Ty se často po dlouhé roky nacházejí v pozici kandidátů na členství bez jasných podmínek pro další pokrok. Diskutující ve čtyřech organizovaných debatách poukázali i na překážky ze strany balkánských států, stižených vlastními politickými tenzemi či etnickým nacionalismem. „Západní Balkán je jednoznačně součástí Evropy, a měl by být i součástí Evropské unie,“ shrnula v úterním závěru konference výzkumnice Nadace pro evropská studia (FEPS) Hedwig Giusto. Zopakovala, na čem se v uplynulých dnech sešli snad všichni vystupující: že je třeba rozvíjet vzájemné porozumění, sdílet zkušenosti a udržet vůli k dokončení přistupovacího procesu – zvláště teď, kdy pod vlivem válečného dění projevuje zájem o sblížení s Unií Ukrajina, Gruzie či Moldavsko. A že je ze strany Evropy na místě ujasnit požadavky na kandidátské státy a projevit ochotu Více

Vyhrál, nebo prohrál Macron? Analyzovali jsme francouzské prezidentské volby

Prezidentské volby ve Francii jsou vždy událostí evropského významu. Jejich důležitost letos ještě více posílila válka na Ukrajině: Francie je totiž jediným státem EU disponující jadernými zbraněmi i jejich nosiči. Zvláštností letošních voleb je ale i absence silného levicového prezidentského kandidáta.  Proto jsme po druhém kole francouzských prezidentských voleb, které nakonec vyhrál Emmanuel Macron, diskutovali o jejich výsledcích, dopadech na Evropu i svět i o tématech a idejích, které volby přinesly. Sešli jsme se ve středu 27. dubna 2022 od 18.00 v prostorách Hlavního sálu Kampusu Hybernská, debatu jsme pořádali ve spolupráci s politologickým spolkem Polis, dvouměsíčníkem Listy a o. z. Proforum.   Naše pozvání přijali: Petr Janyška, bývalý velvyslanec ČR ve Francii Michel Perottino, politolog Silvia Ruppeldtová, redaktorka Slovenské Pravdy Debatu moderoval ředitel MDA Vladimír Špidla.   Společně mluvili o tom, zda Macron volby vyhrál, nebo prohrál, jak bude vypadat Francie za pět let, kdo je Mélenchon a co si o něm myslet, jak je na tom francouzská levice nebo proč je část Francouzů frustrovaná. Celou debatu si můžete pustit níže.    

Jak je to s nárokem na podporu od státu? Debatovali jsme o sociálním Česku a Evropě

Ve zlínském Malém sále Domu kultury jsme debatovali o sociální politice, nárocích a zásluhách s europoslankyní Radkou Maxovou, exministrem zahraničí Tomášem Petříčkem a koordinátorkou klubu MDA Zlín Alenou Gajdůškovou. Debata Sociální Česko, sociální Evropa se konala v úterý 12. dubna 2022 od 17.00. Podzim 2021 přinesl krachy dodavatelů energií a prudký růst cen. Kvůli inflaci zdražují potraviny. Zdražování benzínu a nafty zastavily před pár týdny až ohlášené kontroly na čerpacích stanicích. Platy a mzdy nestíhají inflaci.   Máme v takové situaci nárok na podporu státu anebo si ji musíme něčím zasloužit? Co stát umí a co by umět měl, aby podpora lidem byla účinná? Jak to udělat, aby naši ukrajinští chráněnci měli stejnou podporu jako čeští občané v problémech a aby na všechny stačilo? Co nabízí evropská politika a jak to bude s evropskou minimální mzdou?   Záznam debaty si můžete pustit níže:  

Evropa po otřesu. Jaké jsou výzvy českého předsednictví Radě EU?

Česko bude jako předsednická země Rady EU v druhé polovině roku stát před nečekaně obtížnými výzvami. Dokáže současná vláda přijít s řešením? Jaké priority a cíle by mělo mít české předsednictví Radě EU z pohledu sociální demokracie?    Nejen tyto otázky byly tématem diskuzní konference Evropa po otřesu, která se konala ve středu 25. května 2022 od 17.00 v Galerii kavárny Louvre. Audiozáznam a fotky z akce najdete níže na stránce. Můžete si také stáhnout dokument Jak zlepšit EU, kterým Sociálně demokratická strana Německa, italská Demokratická strana a Španělská socialistická dělnická strana vstupují do debaty o budoucnosti Evropské unie a jehož překlad do češtiny jsme u pořídili pro tuto konferenci.   Program 17.00 – Zahájení Urban Überschär, ředitel českého zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung Lubomír Zaorálek, předseda Masarykovy demokratické akademie   17.15 – Společná vnitřní politika Evropské státy stojí před stupňujícími se sociálními problémy. Vysoká inflace hnaná skokovým nárůstem cen energií, pohonných hmot nebo potravin v kombinaci s čím dál hůře dostupným bydlením je výzvou pro společnou sociální politiku.    Radka Maxová, poslankyně Evropského parlamentu, S&D Vladimír Špidla, ředitel Masarykovy demokratické akademie moderuje Jan Chmelíček, odborný pracovník MDA       18.30 – Více

Mír a bezpečnost na východní hranici EU – pohled zleva

Cíle aktérů aktuálního konfliktu na hranicích Ukrajiny, možná cesta k mírovému řešení situace a bezpečnostní potřeby středoevropského regionu byla témata debaty Mír a bezpečnost na východní hranici EU – pohled zleva. Debata se uskutečnila v úterý 15. února 2022 a pořádali jsme ji ve spolupráci se zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung na Slovensku, deníkem Pravda a Progresivním fórem. Našimi hosty byli Peter Kmec, poslanec Národní rady SR a bývalý velvyslanec Slovenska v USA, politolog Juraj Marušiak, bývalý poslanec Evropského parlamentu Boris Zala  a předseda MDA Lubomír Zaorálek. Moderace se ujal bývalý velvyslanec Slovenska v Česku a Maďarsku Peter Weiss. Záznam debaty si můžete pustit níže, kde ji naleznete i ve formě podcastu.    

Jak můžeme vyřešit problémy s bydlením? Představili jsme zprávu o dostupném bydlení v EU

Nejnovější analýzy ukazují, že až 350 tisíc českých domácností je zatíženo nadměrnými náklady na bydlení a skoro 200 tisíc českých domácností je ohroženo jeho ztrátou. Dosažitelnost bydlení ale řeší v celé Evropské unii. Podíleli jsme se proto na mezinárodní studii, která popisuje snahy vybraných zemí o dosažení dostupného bydlení. Její součástí je i hodnocení, které systémy jsou funkční a jakými směry se naopak nevydat. Z anglického originálu jsme pro vás připravili i český výtah toho nejdůležitějšího. Součástí vydání studie byla i mezinárodní debata, na které jsme představili spolu s autory její závěry. Ty okomentovali nejen čeští odborníci na politiku bydlení: analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček, sociolog Tomáš Hoření Samec, bývalá víceprimátorka Bratislavy Lucie Štasselová, expert sociální demokracie na bydlení Petr Dolínek nebo generální tajemnice The European Federation of Public, Cooperative & Social Housing Sorcha Edwards. Debatu v originálním znění, s českým nebo anglickým simultánním tlumočením si můžete pustit níže na stránce.   Ve studii se například dozvíte, že: V Baskicku nepovažují subjektivní právo na bydlení za dostačující, proto ho uznávají jako povinnost obydlí poskytnout nebo nahradit adekvátní peněžní částkou využitelnou výlučně na úhradu Více

Cenu Listů Pelikán získal v roce 2021 Pavel Rychetský

Právník, politik a předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský získal v roce 2021 cenu Listů za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog Pelikán. Slavnostní předání ceny proběhlo ve středu 8. prosince 2021 na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Rychetského přínos pro společnost na místě představila bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která přijala spolu se socioložkou a laureátkou ceny Pelikán za rok 2020 Zuzanou Kusou pozvání do následné debaty Právo, lidská práva a sociální spravedlnost dnes. Zuzana Kusá v průběhu večera svoji fyzickou cenu Pelikán také přebrala, protože minulý ročník se konal pouze online. Záznam večera si spolu s fotkami můžete prohlédnout níže. Vážíme si toho, že jsme jako každý rok mohli na předávání ceny Pelikán spolupracovat.      

Zlínská debata přinesla otázku pracovní doby nebo výše mezd

Jak dlouhá má být pracovní doby, proč je potřeba zvyšovat minimální mzdu nebo otázku celoživotního vzdělávání a budoucnosti práce přinesla zlínská debata Mzdy, pracovní doba a důchody. Akci jsme pořádali u příležitosti vydání nové knihy Jána Košče Revolúcia pracovného času alebo Mýty a fakty o jeho skracování. Naše pozvání kromě autora knihy přijali i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, předseda ČMKOS Josef Středula nebo poslankyně PČR Alena Gajdůšková. Záznam a fotky z debaty si můžete prohlédnout níže. Pustit si můžete také bonusové video Jána Košče, ve kterém zodpovídá některé dotazy, na které se v debatě nedostalo.      

Potřebujete porADIT?

Hledat

Poslední příspěvky

Zaorálek: Rusko vydír...

„Rusku jde o to vyvolat další vlnu, která by se stěhovala do Evropy. To vydírání je určeno i nám,” soudí Lubomír Zaorálek. V Pořadu 360° na CNN Prima News komentoval vydírání Evropy ze strany Kremlu i geopolitické dopady vstupu Švédska a Finska do NATO.

Zobrazit článek
Eichler: Prevence je vý...

“Předcházet rozpadu společnosti je základní prevencí liberální demokracie. Taková prevence musí být povinná, a je nejprve odpovědností politiků pověřených dávat tvar budoucí podobě naší společnosti,” píše Patrik Eichler ve svém komentáři pro dvouměsíčník Listy.

Zobrazit článek
Eichler: Veřejnoprávn...

“Veřejnoprávní média mají ve velmi citlivém segmentu zpravodajství nezastupitelnou úlohu. I když se v nich budete mýlit nebo v nich budete chybně zastávat určitou pozici, tak to můžete dělat v dobré víře a s ochranou před politickým tlakem,” říká Patrik Eichler pro ČT24. Mluvil i o tom, jak moderovat společenský konflikt.

Zobrazit článek
Eichler: Daně mají pod...

“Hovořit o rovných šancích tam, kde někdo žije z úroků na terminovaném vkladu nebo dividend z vlastněných akcií a druhý se prokousává od výplaty k výplatě, je nebezpečná iluze,” píše Patrik Eichler ve svém komentáři pro Právo o smyslu daní.

Zobrazit článek