Nová strana Václava Klause mladšího vzývá hodnoty, které jako by někdo vystřihl z devadesátých let. Má šanci zaujmout větší množství voličů, nebo jen vymaže pravicové trpaslíky a odebere hlasy Okamurovi?

Nebezpečné tendence ve zdejší politice nezosobňuje jen premiér-velkopodnikatel. Za pozornost stojí i stoupající počet příznivců SPD, která k sobě nasává posily i z levého spektra a chytře se tak zbavuje nálepky pravicového extremismu.

Hnutí ANO do značné míry těží z toho, že vládne v době hospodářského vzestupu. Babišova šťastná hvězda však nemusí svítit věčně.

Evropské volby ovlivní i domácí politiku. Ukážou sílu jednotlivých stran, jejich schopnost nastolit novou strategii a témata a také možnost získat spojence.

O Marii Benešové jako o političce lze pochybovat, neznamená to ale, že každá navrhovaná změna v resortu spravedlnosti bude na škodu. Problémy spočívají spíše v něčem jiném.

Vznik nové strany Klause mladšího nemusí být jediným zásadnějším pohybem v české politice. Věci jsou v pohybu mnohem víc, než se na první pohled zdá.

Odvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta neproběhlo standardním způsobem a podle očekávání vyvolalo bouři. Ve vedení sociální demokracie se rozhostila nervozita. Ustojí ministr kultury Staněk tuto situaci?

Proč u nás lidé pochybují o tom, že je důležité jít k evropským volbám? Jedním z důvodů je, že naši politici neumí nebo nechtějí vysvětlit, jak je evropská integrace důležitá, zejména pro zemi velikosti České republiky.

Politické hnutí Starostové a nezávislí vyšlo z víkendového sjezdu posíleno. O kompetenci vedení není vážný důvod pochybovat. Starostové jsou úspěšní v obcích, obstáli ve Sněmovně. Na Babišovu marketingovou mašinu to ale nestačí.

Doba je vyhrocená a mnohým z levicového i pravicového tábora vyhovuje žít v neustálém boji proti někomu. Mnozí nejvyšší ústavní činitelé všeobecné nedůvěře a paranoie ještě nahrávají. Máme šanci na změnu?