15

Červenec

0

Špidla: Polemika s euroskeptikem: O změnách světového řádu a budoucnosti EU

Masarykova demokratická akademie

Nová kniha Petra Jantače Polemika s euroskeptikem vychází v době, kdy probíhá radikální proměna celkových poměrů vzniklých po druhé světové válce. Světový řád, tak jak jsme jej znali, se změnil. Nejtragičtějším důkazem je válka Ruské federace proti Ukrajině. Evropská unie čelí reálnému nebezpečí rozsáhlé konvenční a možná i jaderné války. V této komplikované situaci jsou otázky vojenské síly Evropské unie a jejího politického postavení v budoucím světovém řádu zásadní.

Kniha je důležitá jednak pro témata, kterými se zabývá, a jednak svou formou. V 19 půvabných rozpravách analyzuje základní tezi o nutnosti převzít odpovědnost za mír v evropském geopolitickém prostoru a k tomu vytvořit vojenskou a politickou kapacitu EU jako celku, dostatečnou pro realizaci tohoto cíle. Tato vojenská síla by tvořila evropský pilíř NATO. Autor téma evropského míru poctivě analyzuje a originálně dokládá, že k zásadnímu posunu není potřeba měnit smlouvy, nýbrž je možné tak učinit v rámci současného uspořádání, s využitím metody rozšířené spolupráce, která se uplatnila například při vytvoření schengenského prostoru.

Klíčovým prvkem by bylo pověření vysokého komisaře pro zahraniční politiku a bezpečnost Evropské unie k zastupování v NATO a Radě bezpečnosti OSN a v dalších otázkách mezinárodní politiky a obrany významných pro zachování míru těch států, které by mu daly k tomu své zmocnění. Pověření by nemusely dát všechny státy, jak koneckonců ukazuje Polemika s euroskeptikem příklady schengenské smlouvy nebo eura.

Jedná se o otevřený koncept, kterého by se postupně mohli účastnit všichni, kromě států neutrálních. Autor ale zastává tezi, že minimální počet států nutných pro úspěch je pět, za předpokladu společné účasti Francie, Německa a Polska. Zevrubně je analyzován i vztah EU a Spojených států po vytvoření evropského pilíře NATO.

Silnou stránkou knihy je rovněž soubor map a tabulek, dobrý je také popis fungování současných evropských institucí. Text posilují i vhodné historické příklady. Pokud se autor rozhodne k rozvinutí některých tezí svého textu, bylo by vhodné propracovat do větší hloubky například argumentaci spojenou se Spolkovou republikou Německo. Autor se nedostatečně zabývá katarzí, kterou prošla německá politika po druhé světové válce, a proto veškerá argumentace spojená s Německem je až příliš úzce ekonomicky zaměřená.

Další slabinou je, že Polsko, které je klíčové pro úspěch projektu, neboť teprve s jeho zapojením budou pokryté veškeré strategické směry, je ponecháno stranou. Jeho motivacemi a ambicemi se autor zabývá jen velmi okrajově.

Zvláštním půvabem knihy je nestrannost autora ve vztahu k jednotlivým argumentačním liniím, které jsou ovšem pečlivě propracované, a tak závěr zůstává čtenáři. Kniha „Polemika s euroskeptikem“ je útlá, ale originální, a v každém případě stojí za přečtení.

Glosa Vladimíra Špidly původně vyšla ve středu 13. 7. 2022 na webu Fóra 24.