Šaradín: Jaké jsou vyhlídky Andreje Babiše

Politolog Pavel Šaradín v rozhovoru pro INFO.CZ bilancuje výsledek Andreje Babiše v prezidentské volbě a popisuje jeho vyhlídky v české politice. A podle něj jednoznačně platí, že hlasy pro Andreje Babiše se nerovnají hlasům pro hnutí ANO. „Opozice není jednolitý celek: jsou tam liberálové, levicově orientovaní voliči, ale také středoví nebo i pravicoví,“ zdůrazňuje.

Základní otázka zní takto: jaké jsou vyhlídky Andreje Babiše v české politice po prohraných prezidentských volbách?

Myslím, že v zásadě zůstávají stále stejné. A to z jednoho prostého důvodu: byť jde o jeho největší a zásadní porážku, není ani zdaleka první. Ale hlavně – když procházím českou politickou krajinu, myslím si, že má ještě pořád dostatečný prostor na to být silnou opozicí. Ostatně on sám prohlásil, že by se chtěl pokusit vyhrát volby v roce 2025 a stát se znovu premiérem.

Navíc je evidentní, že se bude snažit rozkládat vládu Petra Fialy během jejího celého funkčního období. Po prezidentských volbách se mu určitě otevírá prostor k tomu, aby přitáhl voliče, kteří jsou s vládou nespokojení. A pokud se podíváme na některé jiné země, typicky mohu zmínit třeba Itálii, tak tam ty pády a vzestupy například Silvia Berlusconiho mohou být pro Babiše inspirací.

Faktem je, že v prvním kole prezidentských voleb získal dva miliony hlasů, což je o půl milionu víc, než kolik bralo hnutí ANO v posledních sněmovních volbách, a ve druhém kole k tomu přidal ještě dalších 400 tisíc hlasů. Je tedy otázka, zda má hnutí ANO potenciál vyluxovat všechny hlasy těch, kteří budou vůči vládě v opozici.

To nemá – hlasy pro Andreje Babiše se nerovnají hlasům pro hnutí ANO. Tady šlo skutečně o volbu mezi dvěma konkrétními kandidáty. Pro některé voliče mohlo být motivací volit proti, nechtěli na Hradě toho druhého. Třeba u Pavla to byla čtvrtina všech hlasů, které dostal ve druhém kole. Takový typ voličů ve sněmovních volbách nemusí existovat.

V tomto ohledu udělal velice důležitý krok Tomio Okamura, který se od Babiše distancoval a uchoval si tak šanci pro svébytnou samostatnou SPD. Po ČSSD a KSČM má Babiš spadeno na tento subjekt. Současně platí, a známe to i z minulých let, že zaznamenáme řadu pokusů o vznik nových stran, které nechtějí Babiše ani vládu. Platí rovněž, že je Andrej Babiš nepřijatelný asi pro šedesát procent lidí. Mluvčím celé opozice není a nebude.

Opozice není jednolitý celek: jsou tam liberálové, levicově orientovaní voliči, ale také středoví nebo i pravicoví. Takže úspěch by pro Babiše byl, pokud by si dokázal urvat víc než v minulých sněmovních volbách. Výrazně nad třicet procent ale hnutí ANO směřovat nebude.

Je tady ještě jedná zásadní věc – koaliční potenciál. Babiš se postupně dostal do izolace, de facto nemá spojence a i v prezidentských volbách bojoval skoro proti všem. Takže i kdyby obdržel ve sněmovních volbách přes třicet procent, bude řešit, s kým sestavit většinu…

Přesně tak. Ještě chci připomenout loňské senátní volby, kdy se ukázalo, jak hodně je pro něj obtížné navýšit podporu ve druhém kole. A tady platí, že si posun do izolace, o kterém jste mluvil, zavinil sám – svojí rétorikou, tím, jakou politiku provozuje. Je predátor a de facto žádný subjekt s ním po sněmovních volbách do koalice nebude chtít jít.

Pokud by se do sněmovny dostala ČSSD, s hnutím ANO do koalice nevstoupí, totéž platí o současných vládních stranách, zůstává mu tedy jen SPD. O té ale sám Babiš prohlásil, že s ní nikdy do vlády nepůjde. To znamená, že se ocitl někde, kam se nechtěl dostat. A i případné vítězství ve volbách mu nemusí zaručit, že se stane opět premiérem.

A pak je tady samotné hnutí ANO: jak jste vnímal výroky některých jeho zástupců, především těch z Moravskoslezského kraje, že Babiš neměl kandidovat, že se na prezidenta nehodí a že ho nebudou volit?

Kritika Babiše nezazněla v ANO poprvé. Pokud se podíváme třeba na rok 2013, tak tehdy na sněmu bylo zvoleno vedení, které záhy rezignovalo, protože do něj nebyl zvolen Jaroslav Faltýnek. Ti lidé pak ihned opustili ANO. Před třemi lety zase odešla europoslankyně Radka Maxová, a třeba v Prostějově mnozí, kteří tam zakládali hnutí, v mezičase odešli, a dnes jsou v hnutí STAN.

Na podzim v roce 2016 z hnutí ANO odešla také poslankyně Kristýna Zelienková, totéž v Brně, i tam hnutí ANO opustilo několik politiků. Vylučováni jsou členové v Hradci Králové, protože nevolili Babiše prezidentem. Těch odchodů je zkrátka hodně. Myslím si, že i kdyby odešel kdokoli, se situací uvnitř hnutí to nijak nepohne. A to prostě proto, že všechno stojí a padá s Andrejem Babišem.

To, co můžeme dnes pozorovat v Ostravě, přichází velmi pozdě, vždyť Andrej Babiš a jeho rétorika nebo názory se za posledních několik let zase tolik nezměnily. V hnutí ANO je problémů celá řada, stupňují se a opět za ně někteří už prostě nechtějí nést politickou odpovědnost.

Existuje vedle hnutí ANO prostor, který by mohla zaplnit jiná politická strana, a to taková, která by s hnutím ANO mohla jít do koalice, anebo vše směřuje ke konstelaci, která bude reprodukovat to, co se stalo po minulých volbách – tedy vznik vlády složené tak či onak ze stran, které jsou teď u moci?

Kdo bude skládat příští vládu, dnes nevíme. Možná se to podaří stranám, které jsou ve vládě dnes, možná také ale ne. Těch krizí, kterým čelíme, je velké množství a teprve se uvidí, jak se s nimi vláda vypořádá. Pokud jde o Andreje Babiše, jeho strategie se může vyvíjet dvěma směry. Nyní je přitom vcelku v komfortní situaci, protože další volby nás čekají až za rok a čtvrt.

On má tudíž celkem dost času na to, aby si promyslel, jakou roli v hnutí ANO bude v budoucnu hrát. Je jeho majitelem, a teď je otázka, zda nechce pokračovat například ve funkci jeho čestného předsedy, případně nechá hnutí ANO naoko převzít někým jiným a on sám se může stáhnout do ústraní. Nicméně platí, že se Babiš velmi nerad vzdává, a proto bych spíše čekal, že zůstane předsedou a půjde druhou cestou – ta bude spočívat v tom, že si najde či utvoří koaličního partnera.

Nedivil bych se, kdyby například vznikla nějaká nová politická strana, třeba levicová, spíše konzervativně levicová. Mohla by zkusit oslovit konzervativně orientované levicové voliče, kteří od ČSSD odešli třeba k SPD, ale i k hnutí ANO. Byla by to myslím pro něj cesta, pokud by se o něco takového pokusil. Kdyby se zasadil o vznik strany, jejímž cílem by bylo získat nějakých sedm nebo osm procent hlasů.

S tím souvisí další věc: Babiš se v prezidentských volbách posunul zase o něco víc na okraj, snažil se oslovit radikální a hodně protestní voliče. Přitom klasická politologická poučka praví, že se vládne přes střed, protože tam je prostě nejvíc voličů. Nedělá v tomto Babiš dlouhodobě chybu?

To je pravda, jenže on se svým programem, svým politickým stylem, svým chováním a úrovní politické kultury už od roku 2013 postupně posouvá na okraj. Ze středo-pravé pozice se během let posunul do středu a pak na levici. Tato jeho cesta se zakončila právě prezidentskými volbami, před kterými se scházel s největšími radikály české politiky.

Jedním z důvodů, proč neuspěl, je právě tato trajektorie: lidem se zajídá jeho politický styl. Ostatně mezi prvním a druhým kolem od něj odešlo 400 tisíc voličů. To znamená, že pokud bychom měli mluvit o nějakém obratu do středu, u Andreje Babiše ho považuji za velice obtížný.

Před časem jsem mluvil s vaším kolegou Jakubem Lyskem, a ten má za to, že nás výhledově nejen u nás čeká souboj demokratů s populisty. Podle něj je otázka, zda v tomto souboji bude pro tradiční levici ještě vůbec nějaké místo. Co o tom soudíte?

V každé zemi je situace s levicí trochu jiná. Ale i na prezidentských volbách lze ilustrovat střet populismu s řekněme standardní politikou. Pro populisty je daleko snadnější přicházet například s kulturními tématy a permanentně hovořit o tom, že je na jedné straně lid, obyčejní lidé, a na té druhé elity. Což je přesně to, co Andrej Babiš velice často dělá s tím, že právě on je tady na rozdíl od ostatních politiků kvůli těm lidem.

A pokud jde o levici, tak v zásadě souhlasím s tím, že s populismem prohrává. Pokud bych přihlédl ke kontextu České republiky, musím říct, že si za řadu proher sociální demokracie, anebo levice jako taková, může sama. A pokud tady dnes žádná relevantní levicová strana není, bude snaha s tím něco udělat. Lidé, kteří preferují silný sociální stát a nevadí jim vyšší daně, se budou chtít spojovat. Bez spolupráce to nepůjde. Sociální demokracie sama to v její současné kondici nemůže zvládnout.

Zpět k Babišovi: pokud jste zmínil, že by se předseda hnutí ANO mohl stáhnout do pozadí, umíte si představit, že by rezignoval na svůj poslanecký mandát?

Představit si to umím, on ho ostatně de facto ani nevykonává. A nejspíš ho má jen kvůli imunitě. Z tohoto praktického důvodu je pro něj asi dobré být poslancem, možná i z hlediska mediálního. Na druhou stranu je třeba říct, že mu do hlavy nevidíme a že pro něj poslanecký mandát jinak neznamená vůbec nic. Ať ho bude mít, nebo nikoliv, chovat se bude pořád stejně.

A ještě jedna věc mne napadá: pokud platí, že je hnutí ANO na centrální úrovni v izolované pozici, je potřeba také říct, že na komunální úrovni tomu tak není. V řadě velkých měst se tam s hnutím ANO neváhají tradiční demokratické strany, včetně těch pravicových, spojovat. Nelze v tom spatřovat přece jen jistý signál směrem k budoucnosti?

A je to také důvod, proč bychom neměli navzdory prohraným prezidentským a senátním volbám vliv hnutí ANO zatracovat. Právě v  komunálních volbách – také díky Andreji Babišovi, který dokázal oslovit lidi nespokojené s vládou – v mnoha městech posílilo. Funguje v nich dost lidí, kteří na komunální úrovni fungují čtyři nebo už osm let, a lze říct, že se mnozí z nich osvědčili, viz třeba Ostrava či Zlín.

Nicméně všichni, kdo jsou v hnutí ANO, si uvědomují, že za svoji pozici vděčí výhradně a pouze Andreji Babišovi. Pokud by třeba primátor Ostravy Tomáš Macura kandidoval s nějakým místním hnutím pro Ostravu, sotva překročí pět procent. A tak je to všude.

Členové hnutí ANO si nemohou dovolit kritizovat vedení, nemohou se vymezit vůči Babišovi a jeho prezidentské kampani, která byla postavena na strachu. Také proto skoro celé hnutí mlčí. A mlčí z pragmatických důvodů, chtějí zkrátka zůstat ve svých funkcích.

Jinak řečeno: bez Andreje Babiše hnutí ANO fungovat nemůže a úvahy o tom, že by z politiky odešel, jsou nerealistické.

Hnutí ANO může bez Babiše existovat, bude ale podstatně slabší. Lidé volí ANO opravdu hlavně kvůli němu, vše je na Babišovi postavené. Navíc mu členové i voličské jádro tolerují úplně všechno. Jeho odchodem z politiky by se vytvořil prostor pro posilování jiných projektů. Hnutí ANO by už nebylo třicetiprocentním subjektem.

Komentář Pavla Šaradína původně vyšel 1. února 2023 na serveru INFO.CZ.