22

Prosinec

0

Jelínek: Pravicová střídání

Masarykova demokratická akademie

Tuzemská pravice prochází obměnou. Částečně generační, ale do popředí se zejména dostávají nové typy výrazných osobností. Některé strany to zvládají lépe, jiné hůře. Ovšem klíčové bude, jak se připraví do příštích bitev a zda dokáží uzavírat i strategická spojenectví.

V ODS po Petru Nečasovi přišel teoretik a akademik Petr Fiala – a partaj chytila druhý dech. V TOP 09 po Miroslavu Kalouskovi nastoupil Jiří Pospíšil. Má méně ostré lokty, ale zase disponuje širším koaličním potenciálem. Osvěžením pro liberálního voliče bezesporu je i Markéta Pekarová Adamová.

Stěžejní střídání u lidovců proběhlo v letech, kdy vypadli ze Sněmovny. Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka se ukázali být mnohem talentovanějšími politiky, než jaký budili první dojem. Z Bělobrádka se stal charismatický lídr srovnatelný s Josefem Luxem, i když jeho pojetí politiky je poměrně minimalistické. Nyní ale ohlásil odchod a na startovní čáru se stavějí čerství uchazeči o nejvyšší post.

Vedle pragmatického Moraváka Jurečky to jsou výrazní reprezentanti českých regionů Jan Bartošek a Marek Výborný. Jurečka je přístupem i původem sedlák, což je pro lidovce vyznamenání. Bartošek s Výborným představují typy intelektualizující, ale též ideologizující.

Konzervatismus ve vztahu k rodině a etickým tématům je u křesťanských politiků ještě pochopitelný. Avšak sny o sbližování s ODS, vysvětlované dokonce údajně podobným pohledem na Evropu, mohou KDU-ČSL z cesty vytyčené Luxem, jenž byl ostrým kritikem občanských demokratů, svést.

Zato úvahy o společném postupu s TOP 09 a STAN do evropských voleb lidovci odmítli. Cítí se být pevní v kramflecích. Může se stát, že k urnám přijdou jen pevná jádra stran – a z toho by KDU-ČSL mohla těžit. Co když to ale bude jinak? Co když budou mít proevropské družiny smůlu a elektorát se nadchne pro nejtvrdší bojovníky s Bruselem a migrací?

ANO, SPD a ODS mají své jisté. Menší umírněné strany nikoliv. Nadto KDU-ČSL, TOP 09 a STAN v europarlamentu zasedají ve stejné lidovecké frakci. Tím méně je pochopitelné, že KDU-ČSL dala svým nápadníkům košem.

Vrtochy tradiční strany se starším členstvem, jež si špatně zvyká na novoty, by ještě šly pochopit. Ale pokud její uzavírání se do sebe budou hlásat i kandidáti na příštího předsedu, může se vrátit na okraj propasti.

Narozdíl od lidovců postupují Starostové a nezávislí odvážněji. Jsou připraveni k odpovědnému partnerství, ostatně v Praze jim holport s TOP 09, ale i s KDU-ČSL vyšel. Z malých obcí se přelili do větších a největších.

Možná s tím souvisí též rozhodnutí Petra Gazdíka opustit předsednické křeslo předčasně. Únava se dá pochopit, stejně jako vůle soustředit se na komunální a krajskou politiku plus na reformu školství, která pedagoga Gazdíka láká.

V dubnu si hnutí vybere novou jedničku. Předpokládá se, že jí bude starosta Kolína Vít Rakušan, politik viditelný, dynamický a nezapouzdřený. Jeden z takových, jaké zdejší politika potřebuje, aby konkurovali rychlokvašeným populistům a hlasatelům pevné ruky. STAN má ale v zásobě i Jana Farského, šéfa sněmovního klubu a bývalého starostu Semil, jenž působí dojmem chytrého a slušného chlapíka zakládajícího si na poctivosti, či pracovitou poslankyni Věru Kovářovou. Nemluvě o silném senátorském klubu.

Ochota STAN uzavírat koalice nemusí souviset jen s prozíravostí. Vychází jistě též z ideové neukotvenosti a z přesvědčení, že dobrý starosta se dokáže domluvit s každým. V celostátní politice to ale neplatí. Tím víc se hnutí bude časem hodit předseda se silnými názory a klidně i ambicemi. „Pro všechny“ je tu už Babišovo ANO – a ani jemu se to nemusí rentovat navždy.

Pokud STAN, TOP 09 a další, byť menší strany dokáží směrem k evropským volbám nasázet solidní jména na společnou kandidátku, může to být zárodek aliance cenné ve dvou směrech. Jednak je nezbytné propojit proevropské síly, aby spolu odolávaly agentům s teplou vodou a izolacionalistickými tendencemi.

Ale také příští zápas o Sněmovnu je motivací k integračním úvahám příbuzných stran napravo i nalevo. Tříštit síly se nemusí zejména těm menším vyplatit.

 

Text původně vyšel 20. prosince 2018 na webu Deníku Referendum.

Ochrana osobních údajů