09

Srpen

0

Jelínek: Osud Prahy a TOP 09 se nešťastně prolíná

Masarykova demokratická akademie

Žebříčky partajních preferencí naznačují, že TOP 09 může mít příště problém s překročením pětiprocentní hranice do Sněmovny. Mohlo by se tudíž zdát irelevantní, kdo ji do budoucna povede. Jenže její vliv není zanedbatelný – jak v případné předvolební koalici pravicových stran, ale ještě víc v hlavním městě, kde je rozhodující hráčkou.

TOP 09 chce vést senátor a dnešní místopředseda Tomáš Czernin. Sedmapadesátiletý potomek šlechtického rodu je bytostný konzervativec. Kombinuje korektnost a uhlazenost v osobním jednání s jasně profilovanými názory. Především má ale důvěru otců zakladatelů. S Miroslavem Kalouskem si notuje v potřebě návratu ke kořenům TOP 09, s Karlem Schwarzenbergem jej pojí dávné přátelství aristokratických rodin.

Fakt je, že o působení europoslance Jiřího Pospíšila v čele hovoří kriticky spousta členů topky. Prý není tak výrazný jako jeho předchůdci, navíc chytá příliš mnoho zajíců od Bruselu po Prahu. Asi se též málo radí s Kalouskem, s nímž se rozchází povahově i politickou minulostí. Kalousek dokonce neváhal po volbách do Evropského parlamentu kritizovat Pospíšilovu údajnou malou činorodost.

Naopak Pospíšil hovoří o tom, že na rozdíl od pracovité první místopředsedkyně Markéty Pekarové Adamové a stejně tak pracovitého místopředsedy Marka Ženíška se místopředseda Czernin dosud příliš neprojevoval. To by potvrzovalo spekulaci, že si senátora vybral zejména Kalousek, aby jeho prostřednictvím získal zpátky kontrolu nad stranou.

Pospíšil se od Kalouska liší svým založením, stylem i vytipovaným elektorátem. Kalousek s Czerninem vzývají konzervativismus, Pospíšil hovoří o TOP 09 jako o liberálně-konzervativní formaci, přičemž je všem jasné, že jemu i Pekarové Adamové je bližší liberalismus.

Jejich přístup je logický i z hlediska prostoru na trhu. Konzervativně se profiluje ODS, KDU-ČSL i Trikolóra. Na liberální voliče dosahují Starostové a nezávislí, jsou však stále málo ideově tesaní. Piráti zase jsou především protestním uskupením, ke kterému řada tradičních liberálů hledá cestu obtížně.

Leč vysvětlujte to Kalouskovi, jemuž zjevně připadá Pospíšil příliš měkký a nevýrazný. To je ale ve srovnání s Kalouskem každý, Czernin dvojnásob.

Říkat si však, ať si to chlapci v TOP 09 nějak rozhodí, šlo by třeba hrát kámen-nůžky-papír, nejde už jenom proto, že Pospíšil spustil velkou hru na pražském magistrátu. Opakuje, že názorově bližší než koaliční Piráti mu jsou občanští demokraté a usilovně třese se spojenectvím, v němž je vedle Pirátů a Spojených sil pro Prahu (TOP 09, STAN, KDU-ČSL…) třetím do party Čižinského Praha sobě.

Třecích plot mezi TOP 09 a Piráty se už objevila spousta: osud ředitele a členů dozorčí rady Pražské plynárenské (Pirátům vadí řízení společnosti a v souladu s koaliční smlouvou žádají stopnout vyplácení odměn dozorčí radě), regulace trhu s byty (Piráti chtějí odhalit prázdné byty a třeba je i více zdanit, především kvůli spekulantům), Mariánský sloup na Staroměstském náměstí a další. Piráti hodlají staré pořádky nabourat, TOP 09 je bližší mírný pokrok v mezích zákona.

Jenže Piráti si v jiné koaliční sestavě neškrtnou, zatímco Pospíšilovi nadbíhá ODS i ANO. Kdyby si s nimi plácl, mohl by se dočkat vytouženého primátorského řetězu. To by jeho pozici v TOP 09 posílilo.

Už jen současný konflikt s Piráty může Pospíšil vydávat za důkaz své pravicovosti a lpění na tradičních hodnotách. Čím víc mu bude v topce hořet půda pod nohama, tím více bude exhibovat v Praze, třeba až po výměnu koaličních spojenců.

Piráti se nezdají být znervózněni, zatímco Čižinský vyzývá ke složení zbraní a udržení koalice. Sám by si asi též těžko vybíral, s kým jiným jít.

Nešlo by ale vnitřní třenice v TOP 09 vyřešit, aniž by na ně doplácela Praha? Podstatná část jejích obyvatel se těšila, že s koalicí Hřiba, Pospíšila a Čižinského město pookřeje a odstřihne se od minulosti, na níž se neblaze vedle ODS a ANO podepsala i ČSSD a TOP 09. Jiří Pospíšil má ale zřejmě jiné priority: potřebuje dokázat Kalouskovi, že není žádný nekňuba.

 

Komentář původně vyšel 8. srpna 2019 na webu Deníku Referendum.