04

Srpen

0

de Benoist: Svět, který zažije dnešní mládež, nebude zajímavý

Masarykova demokratická akademie

Francouzský filozof Alain de Benoist byl hostem MDA na Meltingpotu 2019. Týdeník Echo s ním při té příležitosti pořídil rozhovor.

 

Řadí vás na pravici, ke konzervativcům – a přitom jste letitý kritik kapitalismu. Jak moc to jde dohromady?

Tu komplikaci nemám já, tu mají spíš dnešní konzervativci. Přesněji řečeno ti z nich, kdo o sobě říkají: jsem konzervativní i liberální. Podle mě to nejde, mezi oběma proudy existují závažné rozdíly. Pokud jste liberál, prosazujete tržní společnost, u všeho vás zajímá nejprve cena. V liberalismu je hlavní hodnotou jednotlivec. Konzervativec naopak přemýšlí v rámci společenství, komunity kolem něho. Nepřemýšlí pouze o jednotlivci, ale i o lidech, kteří jsou vedle něho, a pokud je důkladný, tak i o těch, kdo byli před ním. Pokud jste konzervativec, tak nevěříte, že osobní rovina je nejdůležitější hledisko a že nejdůležitější věcí v životě je váš individuální prožitek. Z toho nutně vyplývá i postoj k masovému přistěhovalectví. Velká většina konzervativců chce nějaké limity, imigrace má být kontrolovaná. Věří na hranice a často z toho plyne i nějaká podoba protekcionismu. Naopak liberální škola hlásá svobodu pro obchod, kapitál, pohyb lidí. Liberalismus neuznává suverenitu lidu, která by tvořila základ demokracie. Politika podle liberálů nemá co omezovat ekonomiku. Naopak konzervativci dávají větší váhu politice. Uznávají, že politik občas musí prosadit kontrolu nad hospodářským životem.

Není tu ale možný a schůdný kompromis? Volná, tržní ekonomika v rámci národního státu, který však má hranice a určuje si, koho pustí dovnitř?

Dobře, ale důsledný zastánce volného trhu stejně nakonec dospěje k tomu, že je proti hraničním kontrolám. To už psal Karel Marx, že v kapitalismu všechno, co je překážkou volné směny zboží, musí nakonec být potlačeno. Dnes už v každé západní zemi můžeme pozorovat stejný jev: Kdo je nejvíc pro zrušení hranic? Kapitalisté.

A s nimi progresivistická levice, což je paradoxní sestava.

Co je na tom tak paradoxního?

Například se levice tváří, že je současně pro sociální stát i pro masové přistěhovalectví. To ale sociální stát nemůže přežít.

U progresivistů je důležitější touha rušit hranice. Chtějí se cítit jako světoobčané. Jejich cílem je, aby si lidé všude na světě byli čím dál víc podobni. Kapitalisté chtějí zrušit hranice proto, že v jejich představách má být planeta jedním globálním trhem. Oběma skupinám je lhostejné, že s hranicemi zmizí i národy a různorodost kultur. Já naopak kulturní diverzitu, to, jak úžasně se lidstvo rozrůznilo, považuji za jeho největší historický výkon. Byla by škoda o to přijít.

 

Celý rozhovor, který vyšel v Týdeníku Echo, si můžete přečíst zde.

Ochrana osobních údajů