23

Duben

0

Jelínek: Nový STAN, prý pro více voličů

Masarykova demokratická akademie

Co pozorný divák nezhlédl na sněmu ANO a sjezdech ČSSD a KDU-ČSL, zažil na sněmu Starostů a nezávislých. Nehrálo se na žádnou ideologii, ale ani na budování státu jako firmy. Spíš se hledaly cesty, jak přenést zkušenost ze starostenských a zastupitelských funkcí do vrcholných politických pater. Pak by prý i sněmovní volební výsledky STAN mohly dosáhnout zhruba osmi procent.

Má to ale háček. Kdo chce být v politice úspěšný, musí mít nějaký profil, ideový náboj, elektrizující program. Ani STAN se bez něj neobejde, chce-li ve Sněmovně zatlouct pomyslné kolíky a utábořit se na delší dobu než rychlokvašená hnutí na jedno použití.

S Vítem Rakušanem coby předsedou a Janem Farským coby prvním místopředsedou se to povést může. Ani jednomu z nich nelze vyčítat, že by byl nemastný neslaný. Oba by se dokázali uplatnit i v jiných stranách oscilujících kolem politického středu. Jsou však bývalými či dosluhujícími starosty (Farský v Semilech, Rakušan v Kolíně), a navíc takovými originály, kteří se raději realizují na poli dosud nezoraném.

Rakušan ještě před svým zvolením naznačil, že se pokusí dát starostům jasnější kontury. Položil důraz na inovace, vzdělání, společnost spravedlivých šancí pro všechny, sociální pobídky namísto dávek, podporu nevyužitých elit, proevropský kurz… Nadnesl i dvojici kontroverzních témat: volební právo pro šestnáctileté a zastavení evropských dotací velkým firmám.

Petr Gazdík, bývalý předseda a nyní místopředseda (mimo velkou politiku vydržel asi 96 minut), zase připomněl význam svobody slova a zastupitelské demokracie. Tu by sice osvěžil prvky demokracie přímé, ale nejprve jen na komunální úrovni. Soudí, že až se naučíme referendům tam, můžeme o nich uvažovat i v celostátním měřítku.

Všichni předáci hnutí však v první řadě akcentovali integrační potenciál STAN. Ten si nejspíš uvědomuje i politická konkurence. Mezi delegáty dorazili hned tři předsedové (TOP 09, KDU-ČSL a Zelených) a jedna první místopředsedkyně (ODS). Šéf technologicky zdatných Pirátů mluvil přes skype a lídr analogové sociální demokracie poslal zdravici v dopise.

Jiří Pospíšil hovořil za Topku v kamarádském tónu, kamarádštějším, než jaký volí v Praze směrem ke koaličním Pirátům. Bylo poznat, že se cítí mezi starosty jako doma, ostatně zmínil se i o svých návštěvách na Gazdíkově chalupě. Lidovec Marek Výborný sice vyzval k zapomenutí na staré války a ocenil průsečíky se STAN zejména na lokální úrovni, zároveň však vypíchnul, jak je důležité mít ideové ukotvení, jaké mají po století lidovci.

Alexandra Udženija se vymezila vůči – podle ní – socialistické vládě a pošťouchla STAN, že i v její ODS mají úspěšné starosty, například Jana Jarolíma kandidujícího v devátém pražském obvodu do Senátu proti Davidu Smoljakovi za STAN. O pár hodin později jsme se ale dozvěděli, že zvítězil Smoljak, který tím právě na úkor ODS zároveň zajistil starostům nejpočetnější klub v horní komoře – byť v drtivé většině složený z nečlenů hnutí. 

Tím spíš bude zajímavé sledovat, nakolik se senátní klub STAN bude podílet na šíření slávy hnutí. Rakušan v rozhovoru pro MF Dnes 15. dubna uvedl, že po příští třetinové obměně Senátu budou mít starostové koho vybírat na předsednickou funkci. Zmínil se o Jiřím Drahošovi, Mikuláši Bekovi či Jiřím Růžičkovi. Jenže loni na podzim nakonec od posledně jmenovaného senátora, původně nominovaného Topkou, starostové ucukli, postavili svého ostříleného harcovníka Jana Horníka – a nepochodili. Příště se snad poučí…

Potenciál STAN nejlépe prověří krajské volby v příštím roce. Rád by v nich integroval příbuzné formace a vytvořil si pevnou základnu i pro sněmovní klání. Starostové jsou autentičtí v tom, co dělají ve městech a obcích, a slušně se zapsali i v parlamentních lavicích. Do nich chtějí také přenést schopnost vyjednávat, hledat a nacházet kompromis.

Teď jde ještě o to, umět jej v době rychlých střihů prodat. Doposud totiž bohužel všechny alternativní přístupy ve střetu s Babišovou marketingovou mašinou prohrávají.

 

Komentář původně vyšel 16. 4. 2019 na webu Deníku Referendum.