21
Říjen
0
Masarykova demokratická akademie
Ministr Jurečka si uvědomuje, že Úřady práce nezvládají vyřizovat žádosti o sociální pomoc. Zaměstnanců je málo, musejí si vypomáhat napříč odděleními i kraji. Počet žádostí s rostoucími životními náklady stoupá. Místo pomoci někdy úředníci lidem doporučují, aby si raději vzali půjčku od známých, zaznělo v reportáži České televize. Podle Jurečky ředitel Úřadu práce situaci nezvládá, chce mu vypomoci s týmem odborníků, který si zřídil na ministerstvu.
Ministr Kupka zase hledá peníze na dopravní stavby. V dalším rozpočtu na ně nebude dostatek prostředků. Pomoci by mohl Babišovou vládou založený Národní rozvojový fond. ANO ho před třemi lety prosadilo proti vůli koaliční ČSSD, když přišla s návrhem na zavedení bankovní daně.
Babiš tvrdil, že s bankami domluví, aby peníze na financování různých projektů dávaly dobrovolně. V létě 2019 měl prý slíbeno, že do fondu pošlou sedm miliard korun. Bankovní daní ve výši jedné či dvou desetin procenta chtěli tehdy sociální demokraté vybírat každoročně dvojnásobek.
Premiér Fiala trvá na tom, že daně zvyšovat nebude. Nevěří na přerozdělování prostředků ve společnosti ani ve chvíli, kdy stovka nejbohatších Čechů zbohatla v jednom roce o půl bilionu korun – čtvrtinu českého státního rozpočtu. A kdy s inflací, která do konce roku dojde ke dvaceti procentům, chudnou všichni. Jako kdyby nevěděl, že motorem české ekonomiky je nakonec spotřeba domácností. Bez ní budou trpět firmy, na které vláda údajně nejvíce myslí.
Jedna z metod vládní práce je obcházení vlastních struktur. Druhá spoléhání se na charitu. Přidat můžeme ministra Síkelu, který zástupcům velkých firem bezelstně poradil, aby se tvářily jako firmy střední. Mohly by tak dosáhnout na podporu s rostoucími cenami energií. Mělo jít o vtip. Je ale vcelku jasné, že takto se stát řídit nedá, když skutečných opatření na pomoc lidem i firmám je jen pomálu.
Stát není připravený plnit své základní úkoly. Pomalu legendární slova řekl ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček v nedávném rozhlasovém rozhovoru s expremiérem Jiřím Rusnokem. Po státu prý nelze chtít, aby zároveň zvládal inflaci, reagoval na válku a chystal daňové změny. Co po něm ale pak chtít lze?
Kritika vlády přitom zaznívá i z jejích vlastních řad. Prapor nese hlavně exministr financí Miroslav Kalousek. I v sobotním Právu připomíná, že pokud chce vláda od roku 2024 zavést větší daňové změny, musí je po Vánocích přinést do Sněmovny. A že stopy po přípravě takových návrhů nevidí. Podle Kalouska jsou změny v daních nutné, aby nerostly deficity státního rozpočtu. Zároveň pléduje za prosazení celé řady systémových reforem najednou. Oceňme protentokrát volání politického rutinéra po programu, který přináší změny a určuje hranice konfliktů. Leckde na Západě by to bylo obvyklé.
Po české vládě požadujme alespoň zprávu, jak zvládneme zimu 2023/2024. Má být těžší než ta, co je nadohled. Zatím víme, že jeden ministr vyhlíží revoluci a my ostatní se o sebe máme postarat sami. Třeba nám někdo ze známých půjčí.
Komentář Patrika Eichlera původně vyšel 18. října 2022 v deníku Právo.