02

Únor

0

Eichler: Povaha vlády

Masarykova demokratická akademie

Politické hnutí ANO vládu se sněmovní většinou pravděpodobně sestaví. Pravděpodobně mu to potrvá ještě několik měsíců. A pravděpodobně nakonec na premiéra najde někoho jiného, než je jeho dosavadní nominant a předseda Andrej Babiš.

Tyto krátkodobé předpovědi až spekulace jsou pro veřejnost i řadu médií nejlákavější. V politickém provozu ale platí, že krátkodobé odhady jsou nutně ty, které jsou nejméně přesné a které se nejčastěji mění.

Kroky politického hnutí ANO od voleb v říjnu 2017 dosvědčují, že jde o strukturu cílevědomou a mocichtivou. Tato dvě přídavná jména ji odlišují od většiny dalších parlamentních stran. A spojují ji třeba s prezidentem Milošem Zemanem.

Politické hnutí ANO od voleb v říjnu 2017 o sestavení koaliční vlády a koaliční spolupráci s nikým nejednalo. Svědčí pro to nejen slova sněmovních politiků, kteří mají svá setkání s politiky ANO tu za zastírací manévr, tu za nezávaznou konzultaci. Dokladem je i skutečnost, že ANO nemá žádné vyjednávací týmy, které by s dalšími partnery jednaly o obsahu případné budoucí společné politiky. Výsledek prvního, lednového hlasování o důvěře byl při vědomí výše zmíněného jen zaznamenánínutným detailem.

Ani komunisté, na které leckdo hledí jako na hrozbu, o programu nejednají. Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip sám řekl, že ve čtvrtek hovořil s Andrejem Babišem o lithiu. Těžko ale někdo uvěří, že krušnohorský barevný kov je casus belli, který by komunisty od vládní spolupráce odvedl.

Mnohem spíše společná schůzka Babiše a Filipa pomohla mediálnímu oddělení ANO přebít v éteru kroky ministra průmyslu Hünera. Jeden z odborníků Babišova kabinetu totiž usoudil a několikrát veřejně řekl, že v memorandu o těžbě lithia žádný problém není. A nebyl ani před volbami, kdy ho komunisté a ANO používali jako klacek na vládu Bohuslava Sobotky.

Předpokládat, že se postoj KSČM k možné vládní spolupráci s politickým hnutím ANO změní po mimořádném dubnovém sjezdu strany, je asi stejně rozumné jako čekat změnu stanoviska ČSSD po mimořádném sjezdu v únoru. Soustředění na detaily politického provozu přitom máloco vypovídá o problémech politického hnutí ANO a máloco o povaze jeho vlády.

Popisovat ji jako chaotickou, licoměrnou, pokryteckou, amatérskou, hochštaplerskou, názory měnící jako na obrtlíku anebo jako korouhvička, je na místě. Na vše se najde dostatek příkladů. Hlavně je to ale vláda mocichtivé a stát znásilňující struktury.

Cílem Andreje Babiše od vstupu do politiky bylo a je ustavit korporativní či stavovský stát. Právě a pouze sem směřují jeho slova o vládě odborníků, makání, řízení státu jako firmy a parlamentu jako žvanírně, která ho zdržuje a nudí. Jde mu o vyřazení politiky z rozhodování o otázkách, které ho zajímají, nejvíce zřejmě z rozhodování o otázkách ekonomických, které ovšem byly odjakživa ústředním tématem politického střetu.

A v tomto jediném motivu, v rozhodnutí vyřazovat politiku z rozhodování o proměně společnosti, je vláda politického hnutí ANO nejnebezpečnější. Politika je totiž nástrojem na nenásilný dialog o směřování země a ruku v ruce s politikou jde uvolňování napětí, které by jinak ve společnosti zůstávalo skryté a uzavřené.

Stavovské či korporativní státy samozřejmě z minulosti známe. Tak či onak jich byla plná i střední Evropa. Ale byla jím i Itálie dvacátých let. Země s plážemi, sluníčkem, zdravou stravou, dobrým vínem a olivami. A už dávno rozbitým a znásilněným politickým systémem a loajalitami vytvářenými k osobě, a ne ke strukturám, jejichž obsazení lze vždy a znovu ve volbách změnit.

 

Text původně vyšel v Deníku Referendum 2. 2. 2018.

Ochrana osobních údajů