18
Červen
0
Masarykova demokratická akademie
Do české debaty pomalu proniká představa, že stát s málem špatně zaplacených lidí nebude dobře fungovat. Pravice proto přichází s argumentací, že lidi není možné propouštět jen tak. Nově je potřeba, aby stát rušil „agendy“. Když se stát neobejde bez lidí, tak ať se lidé častěji obejdou bez státu.
Data evropských statistiků říkají, že pro veřejný sektor pracuje v České republice dlouhodobě asi 17 procent zaměstnanců. Číslo je to podobné jako v Rakousku nebo Slovinsku, ale výrazně nižší než ve Švédsku anebo Norsku. Větší procento zaměstnanců pracuje pro stát i v trojici pobaltských zemí anebo v Chorvatsku.
Veřejný sektor v České republice jistě není v mezinárodním srovnání přerostlý. Je průměrně velký a přitom je zjevné, že úkolů pro něj bude přibývat. Společenskou krizi v různých podobách máme každodenně před očima. Vtipné příklady z anket o nejnesmyslnější vyhlášku nebo zákon nezmění nic na tom, že počet zaměstnanců ve veřejném sektoru potřebujeme zvyšovat a zároveň potřebujeme nové zdroje na jejich výplaty.
Dnešní problém s nedostatkem míst na středních školách totiž nakonec nepůjde dobře zvládnout bez většího počtu učitelů. Víme o stárnutí populace, takže je dávno zjevné, že více lidí budeme potřebovat v péči a zdravotnictví. Když uvažujeme o ekologické transformaci, tak jen na poradenství při zateplování venkovských domů by stát mohl okamžitě nabrat deset lidí na okres.
Problémy jsou přitom i na ústředních státních úřadech. Nejde jen o Úřady práce, které nemají dost lidí na včasný výpočet důchodů a výplatu sociálních dávek. Jde i o léta slabě viditelný inspektorát práce, kterému chybějí inspektoři i právníci. A jde o vedení ústředních rezortů, kam politické strany nejsou s to vyslat dostatek lidí se zadáním, co má stát dělat.
Pořád totiž žijeme ve společnosti spravované tak, že cíle pro státní správu formulují politické strany. A když politické strany svou práci odvedou a uspějí ve volbách, mohou s pokyny v deskách s mašličkami přijít na svěřené ministerstvo a vymáhat jejich plnění.
Když Jan Skopeček před sněmovními volbami říkal, že jeho ODS ušetří na výdajích státu z roku na rok 100 miliard korun, byl to zjevně podfuk na voliče, kteří měli obavy ze zadlužování. Trochu si za ten podfuk ale můžeme i sami. Ani ODS, ani žádná jiná politická strana v zemi totiž nemá dostatek lidí, aby své politické plány mohla skutečně připravit předem.
ODS zaměstnává celkem 45 lidí, z toho 17 na analytiku a PR. ANO zaměstnává 26 lidí, analýzám se nevěnuje nikdo. KDU-ČSL zaměstnává 41 lidí a analytika celkem jednoho. STAN zaměstnává 3 lidi. Žádná ze stran nemá oddělení pro přípravu legislativy a politických programů. Pouhé tři lidi mají na expertní práci piráti.
Pokud si stěžujeme na slabou úroveň politických stran a politiky obecně, je právě zde jedna ze snadno popsatelných příčin. Lidé a prostředky zásadně chybí i našim politickým stranám. Ty jsou přitom pilířem naší viditelně chřadnoucí demokracie.
Komentář Patrika Eichlera původně vyšel 15. června 2023 v deníku Právo.