Eichler: Když stát zůstane s prázdnýma rukama

Omezovat veřejné služby a propouštět státní zaměstnance jde pravici odnepaměti. Podle ODS a jejích souputníků platí, že jedině podnikatelé tvoří bohatství společnosti, ne stát. Proto také ODS trvá na daňové politice, která ulevuje nejbohatším a opakovaně oslabuje příjmy státního rozpočtu. Naposledy připravila stát o miliardy zrušením EET a daňovými změnami u živnostníků.

Stát má ale řadu jiných rolí než jen spoluvytvářet bohatství společnosti. Uprchlická krize, pandemie koronaviru a ruský útok na Ukrajinu jsou jen trojice posledních dokladů, jak moc stát potřebujeme. A že velmi záleží na tom, kdo ho řídí a na jakých východiscích je postavená jeho politika.

Tři zmíněné krize byly do velké míry bezpečnostní. Před šesti, sedmi lety jsme na hranice posílali vojáky, a pomalu i myslivce. Za koronaviru policie hlídala dodržování bezpečnostních opatření a krátce i hranice mezi okresy. Nyní dodáváme zbraně napadené Ukrajině, cvičíme její vojáky a nakupujeme výzbroj i do vlastních zásob. Kvůli uprchlíkům z Blízkého východu policisté znovu stojí na česko-slovenské hranici.

Není proto náhoda, že platy policistů a vojáků stoupnou od Nového roku o 10 až 17 procent, takže ztráta za letošní nebývale vysokou inflací nebude tak velká jako v jiných profesích. Požadavek zvýšit stejně mzdy a platy ve školství, sociálních službách a kultuře anebo odpovídajícím způsobem navýšit prostředky na grantové soutěže pro neziskový sektor vláda odbyla. Chybí už jen „argument“ o marnotratnosti a zadlužování budoucích generací.

Minimální mzda má stoupnout o zhruba šest a půl procenta. Vláda chce ale zároveň rozbít její propojení s nejnižšími mzdami v jednotlivých oborech. Prý, aby neublížila domácímu průmyslu.

Současný důraz na posílení bezpečnostních složek proměňuje naši společnost. Leckdo má strach, že se válka z Ukrajiny může časem přelít i k nám. Vztah k válce je jednou ze štěpicích linií v české společnosti. Sněmovní populisté rádi říkají, že se vláda má starat nejprve o „naše lidi“ a až pak o válku za humny a její oběti.

Svůj dlouhodobý dopad budou mít i nákupy vojenské techniky. Podle zveřejněných odhadů jsou jen provozní náklady poptávaných nadzvukových letadel ve srovnání s těmi dnešními šestinásobné. Kde na to vláda bude brát peníze, když se odmítá bavit o zvyšování příjmů státního rozpočtu? Jako v minulosti můžeme předpokládat, že pod taktovkou ODS půjdou ty peníze z oslabování a privatizace veřejných služeb.

Právě ty přitom dlouhodobě nestačí na své konkrétní úkoly – připomeňme si problémy s dostupností lékařů i hroutící se úřady práce. Tím spíše pak nemohou plnit svůj obecný úkol – posilovat důvěru v demokratický stát coby nejlepší způsob správy společnosti.

Ministr Stanjura v sobotním Právu říká, že „nový velký vnější šok“ v příštím roce si neumí představit. Řada ekonomů předvídá krizi vyvolanou spojením vysoké inflace, hospodářských problémů a zadlužením. Při jednostranném zaměření na bezpečnostní hrozby se snadno může stát, že na její zvládnutí nebude mít stát žádné skutečné nástroje.

Komentář Patrika Eichlera původně vyšel 20. prosince 2022 v deníku Právo.