Eichler: Jaro nezlevní účty za energie

Politik si své úkoly zhusta nevybírá. Vláda Bohuslava Sobotky musela věnovat pozornost krizi na Ukrajině a zabrání Krymu Ruskem. Andrej Babiš se chtě nechtě musel potýkat s koronavirem. Petr Fiala krátce po volbách dostal za úkol zvládnout rostoucí ceny energií.

Vlaštovkou ohlašující vážné problémy byl krach firmy Bohemia Energy loni na podzim. Skoro milion jejích zákazníků se neplánovaně ocitl u dodavatelů poslední instance. Díky tomu nezůstali bez elektřiny. Ze dne na den ale museli začít platit několikanásobné zálohy i skutečné ceny.

Potřebujeme vědět, nakolik šlo o vinu riskující firmy a kdo má napravit způsobenou škodu. Otevřená zůstává otázka, zda a proč Energetický regulační úřad problémy na trhu s energiemi nepředvídal a proč jim nepředešel. Obě témata se během bouřlivých diskusí o pandemickém zákonu a sněmovních obstrukcích zanořila pod hladinu veřejné debaty.

Problémy ale nejsou spojené jenom se složenkami za elektřinu, plyn nebo teplo. Během koronaviru se změnily směry dodávek. Ceny šplhají vzhůru kvůli mezinárodnímu napětí a podle analytiků již neopadnou. Kvůli tomu dál porostou ceny potravin a dalších základních potřeb. Lidé vydají víc peněz i na nájmy. O část hodnoty přijdou prostředky uložené na účtech i ty ve slamnících. Je zřejmé, že se prohloubí sociální obtíže a rozšíří se pocit nejistoty.

Vláda má jistě dostat příspěvek na drahé energie ne k dvaceti tisícům lidí, což udělala, ale k milionu těch, kterým hrozí energetická chudoba. Je otázka, zda to nezvládá nebo zvládnout nechce. A zda toho třeba nenechá, když už je na dohled jaro. V tom ji ale můžeme hlídat.

Kromě zdražování energií, zboží a služeb je tu ale ještě jedno velké související zadání. Uhlí dochází, plyn zdražuje, dotírá na nás potřeba změnit naši energetiku od základů. Ani Fialova vláda nevystačí s karikaturou energetické změny, ve které se přeme o budoucnost dieselových motorů ve škodovce.

Snadno by šlo využít předvídatelnou nespokojenost lidí jako příležitost ke kritice EU a posílení národní hrdosti. Přinejmenším část ODS by to jistě ocenila. Ani taková politika by se ale nevyhnula oslabování dopadů růstu cen a inflace na životy běžných rodin. Trvat to může i celé volební období.

Těžší, ale odpovědnější by bylo vzít růst cen energií jako důvod k proměně naší energetiky i společnosti. Díky modernizaci přece všichni ušetříme, mohl by premiér říkat. Neobešli bychom se přitom bez robustní sítě, která lidi i firmy při zvládání změn podpoří a poradí jim.

Potřeba by byly rozsáhlé investice do energetických úspor, rozvoje místních zdrojů tepla a elektřiny, proměny dopravní politiky i průmyslové výroby. Od vlády by to vyžadovalo velké investice politické i finanční. Mohla by ale ukázat směr a čitelně se propsat do podoby naší společnosti alespoň na jedno desetiletí.

Komentář původně vyšel 21. února 2022 v deníku Právo.