Eichler: Podnikat se zdravím je nelidské

Za šest milionů lidí platí zdravotní pojištění stát. Tyto platby se chystá pravicová koalice snížit o dvě stě korun za člověka a měsíc. Výdaje na zdravotní péči mají pojišťovny platit ve větší míře ze svých rezerv. Kvůli rozhodnutí vlády jim hrozí, že je během letošního roku téměř vyčerpají. To vše jsme se dověděli, když vláda představila upravený návrh státního rozpočtu na letošní rok.

„Nezbytné a nutné“ škrty provedl Fialův tým ve výdajích na kulturní provoz a zahraniční rozvojovou spolupráci. Pár set milionů sebral vědcům. Studentům a seniorům zvýšil ceny jízdenek na vlaky a autobusy.

Snížení plateb za státní pojištěnce – děti, seniory nebo nezaměstnané, ale vyvolalo největší kritiku. Koronavirem těžce zkoušené zdravotnictví má místo obnovy svých sil šetřit. Rostou ceny energií a kvůli tomu i ceny zboží a služeb. Nejenom odbory se proto obávají, že šetřit se jako obvykle bude nejdříve na lidech. Těch se přitom ve zdravotnictví už roky nedostává.

Od ministra Válka neslyšíme nic o změně systému vzdělávání budoucích lékařů a sester. Skončila debata o úsporách díky slučování zdravotních pojišťoven. Nemá se srovnat výše zdravotního pojištění zaměstnanců a OSVČ. Nezmiňuje problémy s předraženou a často obtížně dostupnou zubařskou péčí. Místo toho z Válkova úřadu unikla informace o propouštění na hygienických stanicích. Snad, že když podle ministra pandemie končí, hygieniky už nebudeme potřebovat.

Překvapení ale není na místě. Vláda sama říká, že by se jí líbilo, kdyby si zdravotní pojišťovny konkurovaly cenou. A nutit pojišťovny k podnikání na trhu s naším zdravím jistě půjde snáz, když nebudou mít rezervy. Přímo pak Fialův tým slibuje, že zavede „možnost dobrovolného doplňkového připojištění“. A řekněte sami, zda byste pojišťovně platili, kdybyste proti pojistce neměli nějakou pořádnou protihodnotu.

Jak ji ale získat, když nárok na zdravotní péči získáváme díky veřejnému zdravotnímu pojištění již dnes? Vládní koalice má těžko jinou možnost než dnešní zdravotní péči omezit anebo mezi pacienta a péči postavit jiné překážky. „Dobrovolné připojištění“ je pak těm šťastnějším pomůže překonat.

Když nadstandardy a poplatky za pobyt v nemocnici zavedla svého času vláda ODS, zrušil oboje na návrh ČSSD Ústavní soud. Petr Fiala i Vlastimil Válek to bezpochyby vědí a budou se muset s argumentací ústavních soudců vyrovnat, třeba výčet té „lepší péče“ napsat do zákona a přinést ho na jednání Parlamentu. Těžko si přitom vystačí s nabídkou lehčí sádry, která se coby příklad přijatelného nadstandardu vrací opakovaně.  Nelidská je ale sama myšlenka cenové konkurence v péči o zdraví. Odradit by nás měla už jen zkušenost se stejným přístupem na železnici. Kvůli němu někteří cestující platí za kratší cestu více než za delší. Ve špičce stojí jízdenka o poznání více, než když jsou kupé prázdná. Chtěli byste v systému nabídky a poptávky onemocnět, havarovat, obávat se o zdraví a život svůj anebo svých blízkých?

Komentář původně vyšel 14. února 2022 v deníku Právo.