02

Září

0

Eichler: Jaká revoluce by to měla být

Masarykova demokratická akademie

Politici z ODS o revoluci často nemluví. Proto získalo takovou pozornost vystoupení ministra spravedlnosti Pavla Blažka během pátečního jednání Sněmovny. „Něco jako revoluce“ může podle něj přijít, když vláda nezvládne energetickou krizi.

Blažkův stranický kolega, jihočeský hejtman Martin Kuba má za to, že trh s energiemi zkolaboval. Kraje, obce, ale třeba ani nemocnice nemají uzavřené smlouvy na dodávky elektřiny a plynu na příští rok. Buď jim dodavatelé navrhují astronomické sumy daleko za možnostmi jejich rozpočtů, nebo jim vůbec nikdo není ochoten dodávky slíbit.

Podle Blažka samotného je odpovědí na kolaps trhu zastropování výrobních marží u energií. Právo, řekl Blažek, „nevzniklo proto, aby nám formálně bránilo v určitých řešeních, která jsou nutná“. Na zisk podle něj není právní nárok.

Blažek svým vystoupením reagoval na exministra průmyslu Karla Havlíčka z ANO. Ten v pátek ve Sněmovně ukazoval, že různé evropské státy nastavují cenové stropy u elektřiny na úrovni i desetkrát nižší, než jsou ceny u nás. Útočil na vládu, že nedělá nic anebo jen málo. Upozorňoval, že brzy začnou krachovat firmy. Pokračování této debaty nás čeká ve čtvrtek, až bude Sněmovna jednat o nedůvěře vládě.

Důležitější než najít technickou cestu, jak energie lidem i firmám zlevnit, je ale zvládnout nespravedlnost, kterou je společnost postižena. Růst cen energií totiž nezasahuje každého stejně. Jeden má fixovanou slušnou cenu ještě na rok. Druhý spadl k dodavateli poslední instance po krachu Bohemia Energy a musel několikanásobné zvýšení cen strpět vloni na podzim. Dalšímu končí smlouva a bude ještě několikrát tolik platit na zálohách třeba od září. Ve výrazně odlišné situaci se lidé ocitli náhodou.

Když řádila pandemie koronaviru, každý jsme nějak utrpěli. Řada lidí zemřela. Každému se ale v té či oné podobě dostalo zdravotní péče, když ji potřeboval. Nikdo neumíral na chodbě ani před nemocnicí. Přes krizi panoval řád. Náhodnost, se kterou energetická krize ohrožuje jednotlivé lidi, může být pro společnost jako celek výrazně ničivější.

Ve Sněmovně i v novinách nás jistě znovu čeká debata o technických řešeních. Možná začneme ceny elektřiny počítat bez plynových elektráren. Mají jen malý podíl výroby, ale ceny v dnešním systému drasticky zdražují všem. Možná stanoví cenové stropy Evropská unie. Možná podle návrhu Pavla Blažka dojde na minimalizaci výrobních marží.

Skutečnou revolucí ovšem bude, pokud dá vládní pravice najevo, že si uvědomuje, že se lidé ve výrazně odlišné situaci ocitli bez vlastního zavinění. Že je docela dobře možné, že se můj soused v domě hroutí pod tlakem účtů za elektřinu nebo plyn, i když mě osobně se situace tíživě nedotýká. Že skutečným viníkem je nedostatečná regulace a selhání trhu.

Těžkou situaci lidé zvládnou, zvládne ji i společnost jako celek. Otázku spravedlivého dělení dopadů krize musí ale být pro vládu zásadním úkolem, pokud chce předejít zhroucení politického systému této země, jak o tom mluvil ministr spravedlnosti Pavel Blažek v pátek ve Sněmovně.

Komentář Patrika Eichlera původně vyšel v úterý 30. srpna 2022 v deníku Právo.