Činnost Sociální demokracie byla v Československu obnovena před 34 lety

Před 34 lety, 19. listopadu 1989, byla obnovena činnost Československé sociálně demokratické strany. Při příležitosti tohoto výročí zveřejňujeme programové prohlášení Přípravného výboru, odpověď ředitele Masarykovy demokratické akademie Patrika Eichlera na anketu Deníku Referendum Jaká jsou nejpalčivější témata současnosti a otázky, před kterými po čtyřiatřiceti letech od sametové revoluce naše země stojí? a připomínáme příspěvek historika a sociologa Karla Hrubého, předsedy exilové sociální demokracie v letech 1989–1995, natočený pro výroční konferenci ke 30 letům obnovení činnosti sociální demokracie.

–––

„Od rána budou lidé pokládat květiny a svíčky na pražské Národní třídě. Setkávat se budou v místě, kde policejní kordon 17. listopadu 1989 fyzicky a násilím zastavil a rozehnal studentskou manifestaci. Během dne místo ovládnou korzující zástupy a zábavný program.

Málokdo si přitom vzpomene, že 19. listopadu 1989 o pár desítek metrů dál, v bytě nad Špálovou galerií, obnovila svou činnost Československá sociální demokracie. Právě tam někde se začal potvrzovat úspěch budoucí revoluce a také ukazovat její cíl. Právě o obnovu politické demokracie totiž koncem roku 1989 šlo. A politická demokracie stojí a padá s kvalitou svých politických stran.

Že základním požadavkem protirežimní opozice je rehabilitace politiky, formulovali už autoři manifestu Demokracii pro všechny v říjnu 1988. Šlo jim o vytváření fór, která budou místy ‘svobodného projevu politické vůle občanů’, kde budou vznikat politické požadavky a jejichž cílem bude také účast ve volbách.

Úkolem dneška je znovu usilovat o politizaci veřejné debaty, o formulaci společných zájmů a rozdílů mezi zájmy různých skupin lidí, o posílení základních struktur politické práce počínaje Parlamentem a politickými stranami. Pokud dnes sledujeme na půdě Sněmovny nikam nevedoucí střety mezi koalicí a opozicí, je to také proto, že naše politické strany jsou příliš malé a slabé a sobě navzájem příliš podobné. Ztráta naděje na změnu je přirozeným zdrojem konfliktů.

Promenádní zábava odvádí pozornost od práce a pomáhá těm, kdo si své zájmy beztak zajistí sami. Pro všechny ostatní platí, co napsali autoři Demokracie pro všechny už před pětatřiceti lety: ‘Čas dozrál k práci vpravdě politické’.”

– Patrik Eichler