Šaradín: O mobilizaci rozdílných táborů

Před prvním kolem se oba hlavní kandidáti prezentovali zcela odlišnými strategiemi, které vycházely z jejich pozic. Andrej Babiš a hnutí ANO vždy sázeli na plošné kampaně s obrovskou dynamikou v poslední fázi včetně zacílení na konkrétní skupiny. Petr Pavel se společnosti musel představovat, proto byla jeho kampaň velmi dlouhá, s větší intenzitou v posledním měsíci, kdy musel o postup do druhého kola soupeřit s Danuší Nerudovou.

Na rozdíl od Babiše byla Pavlova kampaň zacílenější. Obrovská podpora obou kandidátů se zrodila v posledních pár dnech před hlasováním.

Česká společnost je geograficky rozdělená na dvě oblasti. První tvoří velká města, druhou venkov a vnitřní a vnější periferie – značná část bývalých Sudet. Nejedná se však o „čistý“ řez mezi oběma oblastmi, protože rozdělení do dvou táborů má mnohem sofistikovanější členění, které ukazuje spíše na fragmentarizaci než polarizaci. Každopádně můžeme hovořit o roztříštěné společnosti, což potvrzují i volební výsledky.

Dosavadní podpora je základem pro strategie ve druhém kole. Oba týmy počítají, že si své voliče udrží. Andrej Babiš má podporu ve vnitřních a vnějších periferiích, ve středně velkých a malých městech a na venkově. Jak je vidět z dat, mobilizoval v oblastech, kde je více exekucí, vyšší počet nezaměstnaných či výraznější sociální problémy. Tedy v chudších částech společnosti.

Petr Pavel naopak bodoval ve velkých městech, v oblastech s vyšší životní úrovní, u lidí s vyšším vzděláním, zejména u vysokoškoláků. Větší šanci na vítězství má Petr Pavel, podle sázkových kanceláří se na něj kvůli velmi nízkému zisku ani nevyplatí sázet.

Proč tomu tak je? Zaprvé lze předpokládat, že většina hlasujících pro Danuši Nerudovou, Pavla Fischera a Marka Hilšera podpoří Pavla. Většina voličů Jaroslava Bašty se nejspíše přikloní k Babišovi. První tábor má k dispozici o milion hlasů více než druhý.

Zadruhé nás překvapila velmi vysoká účast. Ukazuje, že se nemobilizoval pouze tábor Babišových odpůrců, ale i protivládní tábor. Data ukazují, že Andrej Babiš dokázal oslovit nespokojené, že mobilizace byla účinná, což však znamená, že v tomto směru nemůže počítat s další výraznou podporou.

Obojí tedy napovídá, že vítězem voleb by měl být Petr Pavel, nic ale není nemožné a nakonec to může být jinak.

Programová prázdnota voleb

V čem spočívají rizika a potenciál obou kandidátů? Andrej Babiš svým povolebním projevem ukázal, že se nehodlá vzdát. Protože je ve vrcholné politice již deset let, má ale mnohem menší až nulovou šanci oslovit některé voličské skupiny.

Soustředit se musí na kraje, kde panuje velká nespokojenost s vládou, kde je nyní ANO velmi silné a dříve tam dominovali ČSSD a komunisté. Zároveň v některých těchto územích byla nízká volební účast, což znamená, že tam ještě nějaký potenciál pro Babiše existuje. Aby Babiš uspěl, musel by vést určitou formu negativní kampaně, aby část Pavlových příznivců odradil.

Pavlova pozice je jednodušší, zejména proto, že do politiky vstupuje poprvé, a pokud jde o sliby, má šanci vést uvěřitelnější kampaň, protože ho nemůžeme konfrontovat s těmi předchozími. Jeho vítězství ohrožují dva faktory, volební účast některých skupin a programová prázdnota těchto voleb.

Zaprvé aby opravdu uspěl, musí oslovit mladé voliče Danuše Nerudové, což je obtížný úkol. Ze všech dlouhodobě realizovaných průzkumů vyplývá, že mladí voliči k volbám nechodí a nabídka pro ně musí být lákavá. Velmi obtížně se ztotožňují s kandidáty, protože se na politiku dívají velmi kriticky a vyžadují téměř absolutní soulad se svými vlastními postoji.

Zadruhé dosavadní kampaň bohužel nevnesla do společnosti žádné velké a důležité téma, respektive pokud o programu kandidáti hovořili, pak nezajímavým a neoriginálním způsobem.

Aby Pavel zaujal voliče svých protikandidátů, měl by je přesvědčit o své programové kompetentnosti. V rozhodování voličů a mobilizaci nevoličů bude hrát podstatnou roli velké „kulturní“ téma posledních let, tím je ne/obliba Andreje Babiše. Pro řadu voličů obou táborů je to téma natolik zásadní, že už žádné jiné nepotřebují.

Komentář Pavla Šaradína původně vyšel 15. ledna 2023 na serveru Lidovky.cz