Délka života se u nás prodlužuje od padesátých let. Sedmdesátky se ale s větší jistotou než dřív dočkají spíš dnešní třicátníci. Ženy čeká život zhruba o deset let delší. Pořád ale platí, že pětina života mužů a čtvrtina života žen je spojena s nějakou nemocí. I proto je třeba s prodlužováním věku odchodu do důchodu pracovat velmi opatrně. A místo prodlužující se délky života jako takového vázat změny na délku života ve zdraví.
Vedle hledání úspor v tunelovaném státním rozpočtu se pak politika i veřejná debata budou muset věnovat důležitějším tématům. Najednou půjde o dostupnost lékařů na celém území státu, nárok na prevenci a zdravý životní styl i lidskou důstojnost. Stačí připomenout, že už dnes odpracujeme ročně o padesát směn více než naši němečtí sousedé.
Navázání věku odchodu do důchodu na obecnou délku života navrhuje ministr práce Marian Jurečka v sobotním Právu. Později by podle něj měli chodit do důchodu lidé s vysokou školou, na pracovní trh prý totiž vstupují bezmála ve třiceti. Sám ministr přitom opakovaně říká, jak se při studiu živil sám a že si mladí lidé mají přivydělávat.
Jako z pravicové čítanky je pak Jurečkův návrh dát lidem možnost jedno procento „odvodu na sociální pojištění poukázat na výplatu důchodu pro své rodiče“. Bohulibý nápad na podporu tradiční rodiny je ve skutečnosti cestou, jak konzervovat sociální rozdíly.
Vzdělání i příjem se v naší společnosti často dědí, děti z chudších rodin budou v tomto mechanismu své rodiče nutně podporovat menší sumou. Už jen proto bude leckoho zbytečně tížit špatné svědomí. A to nemluvíme o rozvodech, neúplných rodinách a třeba jen obyčejně špatných vztazích mezi lidmi. Právě pro rozmanitost mezilidských vztahů má rovné podmínky i ve stáří zajišťovat veřejný stát.
Důchodový systém má před sebou řadu dalších výzev a debatovat o nich musí důkladněji i současná vláda. S rozvojem umělé inteligence se bude rychle měnit struktura povolání. Aktuálním příkladem je zásadní zlepšení kvality počítačových překladů mezi velkými jazyky a češtinou. Možnost překládat stránku za vteřinu v kvalitě dobrého překladatele za nevelké předplatné je změna, která probíhá právě teď. Dotýká se jistě desítek tisíc lidí, kteří se překlady živí, a těch, kteří je ve své práci využívají. Jiným příkladem změny mohou být roboti v řadě odvětví, zdaleka ne jen v autoprůmyslu, ale například i v službách.
V důsledku digitalizace budou lidé přicházet o práci a ta se bude měnit. Důležité je, aby se díky digitalizaci žilo lidem snáz.
Součástí úkolu je, aby důchodový systém a celý rozpočet pracovaly také s daňovými příjmy z prací, které už lidé nebudou dělat. Těch přitom bude přibývat. Skutečně potřební jsou totiž lidé hlavně tam, kde jeden pečuje o druhého – ať jde o sociální služby a zdravotnictví, nebo vzdělávání. Všude tam, kde člověk pečuje o veřejný prostor a tvoří jeho pravidla, tedy například i v politice, a tam, kde jsou nezastupitelné nevládní organizace.
Komentář Patrika Eichlera původně vyšel 11. ledna 2023 v deníku Právo.
0
