01
Červen
0
Masarykova demokratická akademie
Příští rok se na střední školy bude moci hlásit o 2 500 dětí více než letos. Necelých 120 tisíc dětí bude končit základní školu i o rok později. Při plných počtech jde oproti dnešku o nějakých 75 školních tříd navíc. Protože požadavky na školy nebudou stejné na každém místě, můžeme se bavit o stovce fyzických tříd pro příští dva ročníky a čtyři roky jejich studia. Kromě lavic a židlí mohou leckde chybět i učitelé.
Ta čísla nemají debatu uklidnit. Rozhořčení rodičů i dětí je stejně opravdové. Připustit, že můžeme čekat dva roky, by znamenalo ponechat necelý čtvrtmilion dětí, ať se o sebe postarají samy. Sněmovní volby jsou plánovány nejdříve na polovinu září 2025. Vládu by tak mohla situace snadno svádět k trpělivému čekání. O rok později bude patnáctiletých o čtyři tisíce méně.
Právě proto ale nemůže stačit odpověď „nevím“, kterou na otázku, zda příští rok bude na gymnáziích dostatek míst, dal v sobotním Právu ministr školství Mikuláš Bek. Nestačí ani doplnění, že lze „dosáhnout toho, že kraje významnější část nabídky zaměří do všeobecného vzdělávání typu lyceí a gymnázií“. Místa na středních školách jsou potřeba letos a příští dva roky.
Po dlouhé době se objevuje možnost, že naše republika nezajistí pár ročníkům dětí možnost získat lepší vzdělání, než mají jejich rodiče, protože pro ně nebude mít fyzická místa. Krizi způsobily některé kraje vlastní nedbalostí. Ve středních Čechách jde odpovědnost za starosty, v Praze za piráty. Stát ale měl na odpovědnou úroveň řízení důrazně i veřejně tlačit. V tom jde odpovědnost i za ministry školství v barvách ANO a STAN.
Přes fronty před středními školami přitom nevidíme dlouhodobý problém, kdy děti rodičů s vysokoškolským vzděláním dokončí samy vysokou školu s pětkrát vyšší pravděpodobností než jejich spolužáci s rodiči bez maturity. Veřejné školství svůj úkol srovnávat šance dětí na dobrý život ve skutečnosti neplní dlouhá léta. Že každý má právo na vzdělání a na základních a středních školách je vzdělání vždy bezplatné, jsou bohužel nenaplněnými větami naší Listiny základních práv a svobod.
Je na místě ocenit, že ministr Bek považuje placené přípravky na přijímací zkoušky na střední školy za „patologii“. Jako odpověď ale nezmiňuje zákaz takového typu podnikání s šancemi dětí. Odpovědí mu je vytvořit „nabídku, která bude adekvátnější poptávce“. Dále pak rozvíjí tezi o všeobecném středním vzdělávání, které je pro děti společné, padne i důležitý pojem „jednotná škola“, a kde se až během studia zjistí, zda dítě dojde k maturitě anebo k nějakému typu odborné kvalifikace.
I ministr Bek ale vidí lépe problémy resortu než odpovědnost vlády. Nedostatek škol v satelitních obcích velkých měst chce řešit „státním fondem vzdělávací infrastruktury“. To není špatně. Jen nezapomeňme, že developeři mohou nejen školy a školky spolufinancovat a stavět rovnou a že obce na to potřebují zákonné páky. A to už se nedá řešit z Karmelitské, kde nově sedí ministr se zkušenostmi i politickou představivostí.
Komentář Patrika Eichlera původně vyšel 30. května 2023 v deníku Právo.