13
Červenec
0
Masarykova demokratická akademie
Spotřeba domácností klesá nepřetržitě už rok a půl. Stejně dlouho klesají reálné mzdy. Příčinou je vysoká inflace. Nebezpečím je „nadměrně velké množství peněz v ekonomice“. Obojí lze zvládnout jen na úkor zaměstnanců a veřejných služeb.
Guvernér České národní banky Aleš Michl se v rozhovoru pro sobotní Právo představuje coby pilný posluchač ekonomické školy ODS. Že by se peníze z ekonomiky mohly dostávat zdaněním zisků, ani jen nezmíní. Neodpustí si zato klasickou neoliberální poučku o přezaměstnanosti, kvůli které stát vysává lidi firmám. Nechvalně proslulé heslo „jen podnikatelský sektor je tvůrcem bohatství společnosti, ne stát,“ si do svého štítu vytkla už vláda ODS premiéra Petra Nečase v létě před třinácti lety.
Pokud jde o příčiny inflace, Aleš Michl v rozhovoru zmiňuje, že firmy přenesly zvýšené náklady na energie a suroviny na spotřebitele, a tak si i v posledních letech zachovaly ziskovost. Vůči firmám z toho ale nevyvozuje žádné závěry. Mezinárodní měnový fond přitom minulý týden řekl, že zisky firem se na růstu cen v eurozóně od začátku roku 2022 podílejí 45 procenty, zatímco náklady práce jen z jedné čtvrtiny. Pokud má dojít k zásadnímu a rychlému snížení inflace, podíl firem na zisku musí klesnout, napsali mezinárodní ekonomové.
Úspěch národní banky v jejím záměru vzít si peníze od lidí potvrzuje nedávný výzkum Sociologického ústavu Akademie věd. Pokud si lidé přestali v poslední době spořit, říkají autorky, bylo to kvůli zvýšení výdajů anebo snížení příjmů. Dnes jsme na tom tak, že 27 procent lidí nemá vůbec žádné finanční rezervy. Dalších 35 procent lidí by ze svých rezerv nevyžilo déle než čtvrt roku. Jen desetina lidí má úspory ve výši alespoň dvaceti měsíčních příjmů.
Autorky také upozorňují, že i když se české domácnosti v mezinárodním srovnání spořit snaží, je vytváření skutečných rezerv s ohledem na nízké příjmy v podstatě neřešitelné zadání. Stojí tak za to si připomenout, že Michlovo doporučení nenechávat peníze na běžném účtu, ale zřídit si „spořicí nebo terminované vklady“ nikoho ke zbohatnutí nepřivede. Problém chudých českých domácností není v nedostatku finanční gramotnosti, ale v nedostatku peněz.
Patří k politickému bontonu, že veřejný sektor má hospodařit šetrně, zbytečně se nezadlužovat a neomezovat iniciativu jednotlivce. V té stejné větě je třeba říci, že stát má úkoly, kterých se nemůže vzdát nejen z důvodu stability politického systému, ale také proto, že lidé nemají, jak si je zajistit sami. Opakovaná debata o soukromém důchodovém spoření ve společnosti bez úspor je dobrá jen jako rétorické cvičení. Na zajištění důstojných penzí bude stát nakonec vždy muset prostředky zajistit, jinak ztratí vlastní legitimitu.
Důvěru ve stát lze přitom posilovat i bez rychlého zvyšování mezd. To když bude nabízet dobré veřejné služby a díky nim lidem zlevňovat každodenní život. I tady ale střet s ideologickými poučkami zdejší pravice přijde hned v prvním kroku.
Komentář Patrika Eichlera původně vyšel 8. července 2023 v deníku Právo.