Eichler: Mladých je méně a mají se hůř

Závislost mezi životním prostředím a ekonomikou je čím dál zřetelnější. Kvůli planetárním omezením potřebuje Evropská unie zvládnout proměnu své ekonomiky na všestranně udržitelnou. Jde v té věci nejen o přitažlivost evropského hospodářského a sociálního modelu v mezinárodním soutěžení s Čínou nebo Spojenými státy. Vybudování udržitelné ekonomiky a moderního sociálního státu v Evropské unii je otázkou mezigenerační solidarity. Čím více v Evropské unii klesá podíl mladých lidí, tím větší odpovědnost za plnění jejich požadavků padá na veřejné struktury našich států.

Důraz na potřeby mladých lidí českého čtenáře v letošním Strategickém výhledu Evropské komise snadno překvapí. Nejde jen o to, že dokument z počátku července ve zkratce říká, že mladá generace je v právu, když si stěžuje na špatné životní podmínky a žádá omezení dopadů klimatických změn. Evropští komisaři v něm varují, že menší podíl mladých lidí ve společnosti znamená slabší zastoupení jejich zájmů u voleb. A neochota zvládat generační výzvy může snadno vést k odcizení mladších generací nejen současné politické elitě, ale demokratické politice jako takové.

Příprava na klimatickou krizi a omezení jejích dopadů jsou témata nejdůležitější pro lidi do pětatřiceti let a zvláště pro ženy. Nejen českou politiku vytvářejí převážně starší muži. Stav, který může oslabovat důvěru v politiku coby zástupkyni skupinových zájmů, existuje tedy i u nás.

Lidé narození v roce 2020 zažijí až se sedmkrát větší pravděpodobností dopady extrémního počasí než lidé narození v roce 1960 a půjde přitom i o dopady na jejich zdraví, píše se ve zmiňovaném materiálu. Autoři zároveň dávají čtenáři na srozuměnou, že zvládnout přechod na udržitelnou ekonomiku znamená posílit mezinárodní pozici EU. Kdo se zvládá modernizovat, může ostatní inspirovat, i pokud jde o politický systém.

Evropská komise si je ale vědoma řady domácích problémů. Nerovnost mezi obyvateli vyrostla do míry, která ohrožuje politiku. Mladí lidé sice mají vyšší vzdělání, než lidé ve starších generacích, nakládají ale s menším reálným příjmem. Řadě lidí se přestává práce vyplácet. Dostupnost nájemního i vlastnického bydlení je historicky nejnižší. Práce nevede ke zlepšení sociálního postavení člověka.

Sociální systémy unijních zemí dnes počítají s klasickým zaměstnaneckým poměrem na dobu neurčitou a nejlépe na plný úvazek. Už dvě pětiny lidí přitom pracují v typech práce, kterým jsme si zvykli říkat „nestandardní“. To ohrožuje naše sociální systémy. Daňový systém EU musí hledat nové formy zdanění, „které by doplnily zdanění práce a zvýšily udržitelnost veřejných financí a sociálního státu“. Důvodem je i snižování počtu lidí v produktivním věku.

Evropské volby nás čekají za necelý rok. Debatu můžeme začít otázkou na naše proevropské strany, zda sdílejí zmíněné eurokomisařské ambice a popis problémů. Jak daleko „do Evropy“ v tomto ohledu ještě máme, připomene letní debata o vládním konsolidačním balíčku.

Komentář Patrika Eichlera vyšel ve čtvrtek 20. července 2023 v deníku Právo.