Eichler: Hledáme doktory, tušíme změnu

Chybí lékaři. V posledním týdnu se mluvilo a psalo hlavně o těch, kteří se starají o zdraví dětí. Za posledních deset let zavřeli dvě stě ordinací. Situace se v dalších letech nezlepší. Polovina lékařů pro děti je ve věku přes 60 let. Celá třetina už by jich mohla být v důchodu. Nedostatek lékařů pro děti cítí lidé napříč republikou. Pojišťovny nabízejí místa v 70 okresech. Nejcitelnější problémy jsou bez překvapení v severním pohraničí republiky a na okrajích Středočeského kraje a Kraje Vysočina. Právě tam, kde své pozice upevňují populisté stavějící na otevřené kritice polistopadového systému.

Ministr zdravotnictví Válek (TOP 09) mluví o změnách ve vzdělávání. Když bude specializace dětských lékařů jako v minulosti kratší, budou do ordinací nastupovat dříve. Zpovídaní lékaři v minulém týdnu zdůrazňovali, že ani tak se chybějící a odcházející kolegyně a kolegy nahradit nepodaří. Když mluvíme o lékařích pro děti, jde v drtivé většině o lékařky. Problém přitom není jen v jejich absolutním počtu.

Nastupující generace lékařů klade větší důraz na prostředí pro život. Žádá pro sebe také lepší pracovní podmínky. Mladí lékaři se nechtějí stěhovat do regionů, kde nemají dobré veřejné služby a kde jejich rodiny nenajdou potřebné zázemí. Chtějí dobré kino i slušně zásobený obchod. Potřebují rychlý internet stejně jako dobré jesle, školky a školy. Mladí lékaři nechtějí trávit v práci stovky hodin přesčasů nad rámec zákona.

Pokud chceme dobře fungující systém zdravotní péče, musíme se dobře starat o lidi. Nejde jen o prevenci závažných chorob a zdravý životní styl těch, kdo jsou nakonec v systému pacienty. Starat se musíme o lékaře stejně jako o lidi pečující v domovech seniorů, o učitele stejně jako o lidi v kultuře.

Ochota představovat si, co všechno je třeba změnit, ukazuje, nakolik stojíme na straně společenské solidarity proti sobectví. „Péče o pečující“ může znamenat třeba nárok dítěte na místo v jeslích od prvních měsíců života. Takové rozhodnutí by přineslo velké investice do lidí i budov. Tisícům z nás by usnadnilo život a uvolnilo ruce k práci.

Součástí příběhu může být zkracování pracovní doby lidem, kteří se starají o druhé, a nábor nových zaměstnanců do služeb. Přínosem by byl tlak na modernizaci českého průmyslu, protože by ztrácel pracovníky, i rozvoj systému celoživotního profesního vzdělávání.

Nejen na příkladu lékařů vidíme, že naší společnosti dochází dech. Vláda Petra Fialy je ochotna se bavit jen o omezování veřejných služeb, protože si je prý nemůžeme ve 21. století dovolit. Peníze je ochotna shánět nejvýše zvyšováním DPH, tedy zdražováním základních životních potřeb. Nepovažuje za problém, že lidé na zdražující se život už dnes leckdy nemají peníze. Nechce vidět, že ani peníze nepomohou, když potřebné služby nebude nikdo poskytovat. Vládní politice chybí odvaha ke změně a důraz na lepší budoucnost člověka. Od sněmovní opozice se v tom výrazně neliší. Společnosti jako takové nijak nepomáhá.

Komentář Patrika Eichlera původně vyšel 29. března 2023 v deníku Právo.