21
Listopad
0
Masarykova demokratická akademie
Jaká nebezpečí s sebou nesou nejnovější technologické záměry a jak se k nim stavět z hlediska komunity, státu a nadnárodních politických těles? Pusťte si záznamy debat z programového dne Inspiračního fóra 2022 na MFDF Ji.hlava E-PANOPTIKON / Společnost odsouzená k onlinu, na jehož přípravě jsme se podíleli ve spolupráci s českým zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung. Záznamy debat najdete níže na stránce.
Stejně jako minulý rok, i v roce 2022 jsme se podíleli na jednom z programových dnů Inspiračního fóra v Jihlavě. Inspirační fórum je diskusní platforma probíhající v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Každý rok objevuje nové perspektivy, posiluje dialog a vnáší do veřejného prostoru nové otázky o současném světě. Propojuje přitom globální a lokální roviny, konkrétní situace i celistvý pohled a dává prostor hostům z nejrůznějších prostředí a s rozdílnými zkušenostmi.
Letošním výsledkem spolupráce byl programový den E-PANOPTIKON / Společnost odsouzená k onlinu, který jsme ve spolupráci s Inspiračním fórem a českým zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung připravili na čtvrtek 27. října 2022. Naše pozvání přijali například Ben Tarnoff, Klára Votavová, Aaron Benanav nebo Tereza Bartoníčková. Záznam debat si můžete pustit níže.
Fascinace digitálními technologiemi vedou k postupnému zavádění dalekosáhlých změn, které v průkopnických počátcích nejsou patrné. Nejtřeskutější vývoj ale zpravidla pohánějí mocné globální korporace, které si tak vysoké náklady mohou dovolit. Vícerozměrný internet 3.0 a příbuzné virtuální technologie představují příslib nových forem komunikace, ale zároveň i riziko vtažení lidské populace do online rozhraní, ze kterého už nemusí být cesta zpět. Jaká nebezpečí s sebou nesou nejnovější technologické záměry a jak se k nim stavět z hlediska komunity, státu a nadnárodních politických těles?
Fosilizace je vzácný úkaz. Prehistorické události mapujeme pomocí těchto vzácných momentek. Cosi víme i o budoucnosti. Za 5 miliard let dojde Slunci palivo. Za 1032 let, po poločase rozpadu protonu, se vesmír změní k nepoznání. Dokážeme předvídat, kam se bude ubírat evoluce člověka? Jakou úlohu v jistotě budoucnosti sehrává naše obrazotvornost? Spekulace o historii v obou směrech.
Host: András Cséfalvay
Originální znění
🇨🇿 české znění | 🇬🇧 anglické znění
Vývoj internetu směřuje k dalšímu přesunu lidského života včetně interakcí s ostatními do virtuálního prostoru. Další technologickou fázi zažívají počítačové hry, hegemonní sociální síť Facebook investuje do vytvoření virtuální reality Metaversum. Někteří pozorovatelé mluví o tom, že to bude nejen zábavný výstřelek, ale ve fyzickém světě sužovaném čím dál víc klimatickou krizí, geopolitickými konflikty a pandemiemi postupně i čím dál větší nutnost. Kdo má nyní vliv na utváření digitálního prostředí a jakými logikami se řídí? Jak může vypadat lidská zábava, práce, politika a vše ostatní, když se přenese do virtuálních světů? A jaké to může mít důsledky?
Hosté*ky: Daniel Leisegang, Leonhard Müllner, Kateřina Smejkalová
Moderuje: Marie Heřmanová
Originální znění
🇨🇿 české znění | 🇬🇧 anglické znění
Současný internet je komerčním prostorem, kterému dominuje hrstka technologických společností vydělávajících na datech generovaných naším každodenním pohybem a interakcemi online. Žádný pokus o regulaci internetu to zatím zásadně nezměnil. Jsme přitom na prahu webu 3.0, další integrace či invaze internetu do našeho každodenního života. Jak z internetu udělat místo, kde vládnou lidé, a ne zisk. O jaký internet bychom měli usilovat a jakým způsobem?
Hosté*ky: Tereza Bartoníčková, Ben Tarnoff
Moderuje: Matouš Hrdina
Po boomu digitálních technologií v poslední dekádě mnohé technologické firmy vrávorají – nezvládly etablovat opravdu výdělečný model podnikání jako Uber, jejich způsob fungování přestává mít úspěch jako v případě Netflixu či se ukázaly jako nespolehlivé jako kryptoměny v čele s bitcoinem. Zároveň se připravuje vícero legislativních změn, které by měly jejich dosud často zcela neregulované byznysové modely usměrnit. Do digitálních technologií se přitom vkládají ještě větší naděje než dřív. Nejplastičtějším příkladem jsou investice do Metaversa. Jak může vypadat udržitelná digitální ekonomika bez drastických vedlejších efektů a rychle splaskávajících bublin v budoucnu?
Hosté*ky: Aaron Benanav, Klára Votavová
Moderuje: Ondřej Trhoň
Videohry jsme si zvykli vnímat jako pouhou zábavu. Politický rozměr v nich vidíme snad jen v debatách o zobrazování násilí. Total Refusal je umělecký kolektiv, který zkoumá političnost, jíž je nejvýdělečnější zábavní médium dneška prodchnuto. Jaký vliv má současná politická ekonomie na masová média, a tím i na utváření a potvrzování společenských hodnot? A jak lze tyto hegemonní pohledy na svět umělecky a ideologicky dekonstruovat a znovu využít? Rakouská „pseudomarxistická mediální guerilla“ Total Refusal zkoumá tyto otázky z mnoha různých úhlů, vždy však s vědomím, že videohry lze chápat jako ztělesnění pozdně kapitalistické mediální tvorby, kde jsou marketingovými aparáty spoluvytvářeny kulturní narativy formující politický konsenzus.
Hosté*ky: Total Refusal
Moderuje: Václav Janoščík
Originální znění
🇨🇿 české znění | 🇬🇧 anglické znění
Historik ekonomie a sociální teoretik. Jeho první kniha Automation and the Future of Work vyšla v nakladatelství Verso v roce 2020. Jeho texty se objevily v časopisech New Statesman, Nation, Dissent nebo Guardian a mnoha dalších. Benanav se zabývá globálními hospodářskými dějinami devatenáctého a dvacátého století, nezaměstnaností a podzaměstnaností, hospodářským růstem a rozvojem, demografickými změnami a alternativními ekonomickými systémy. Pracuje na dalších dvou knižních projektech. Jeden z nich se týká myšlenky ekonomie “po nedostatku”, druhý zkoumá globální historii nezaměstnanosti od roku 1940.
Zakladatelka a prezidentka Internetového institutu, který si klade za cíl prohlubovat vědění o fungování a mechanismech současného internetu a rozvíjet digitální dovednosti a gramotnost. Studovala marketing a PR na FSV UK, poté na Oxford Internet Institute, kde získala MSc. v oboru Social Science of the Internet. Její expertiza leží v eticko-právních dopadech AI a regulacích technologií. V této oblasti momentálně pracuje i na svém Ph.D. na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Pracovní zkušenosti sbírala skrze menší společnosti či freelancing, ale i u gigantů jako Google.
Slovenský vizuální umělec a hudebník. Studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde v roce 2019 obdržel titul docent výtvarných umění. V roce 2009 se stal vítězem ceny Oskára Čepana pro slovenské výtvarné umělce do 35 let. Pracuje především s audiovizí, typická jsou pro něj krátká narativní videa odehrávající se v digitální realitě. Výrazným tématem jeho práce je reprezentace skupin, kterým v současné společnosti není nasloucháno; což je, jak věří, úkolem umění. Ve svých dílech tak propůjčuje hlas lidským i mimolidským subjektům. Cséfalvayova tvorba rovněž zrcadlí jeho zájem o historii vědy a úvahy o povaze vědění či funkci jazyka.
Antropoložka, socioložka a publicistika. V současné době působí na Sociologickém ústavu Akademie věd a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se věnuje sociálním sítím, online identitám a komunitám, internetové kultuře, influencerům i tomu, jak se v online prostředí vytváří a reprodukují společenské a genderové stereotypy. Zaměřuje se také na šíření hate speech a konspiračních teorií v online prostoru a na fenomén politické radikalizace skrze sociální sítě.
Novinář, zaměřuje se především na témata digitální komunikace a proměn životního stylu. Pracuje jako editor Seznam Zpráv, kde mimo jiné píše newsletter Pod čarou a podílí se také na přípravě podcastu Výdech. Přispívá i do jiných českých médií, dříve působil například v Radiu Wave či časopisu Heroine.
Teoretik, kurátor, filosof a pedagog. Působí na Katedře teorie a dějin umění Akademie výtvarných umění v Praze. Usiluje o demokratizaci současného umění i myšlení. Zabývá se emocionální ekologií, politikou reality nebo filosofií technologií. V roce 2018 vydal knihu Nepsavost, která otevírá v osobní perspektivě řadu problémů dneška – od psychologicko-ekonomického tlaku na tempo našich životů až po vliv sociálních médií na náš jazyk a pozornost.
Německý politolog a spolušéfredaktor netzpolitik.org, web magazínu, který se zabývá digitálními právy a svobodami. Předtím působil jako redaktor v časopise Blätter für deutsche und internationale Politik (Listy pro německou a mezinárodní politiku). V roce 2014 vydal knihu Amazon: Das Buch als Beute (Amazon: kniha jako kořist), v níž se věnuje pracovním podmínkám těch, o které se byznysový model tohoto internetového obchodu opírá, i tomu, jak růstová politika amazonu dopadá na knihkupce a nakladatele.
Rakouský vizuální umělec, režisér a herní teoretik. Momentálně působí v pseudo-marxistické mediální guerille Total Refusal – kolektivu umělců, kteří pracují s mainstreamovými videohrami, intervenují do nich a apropriují je. Müllner se ve své práci zabývá mantinely, které gameplay v digitálním prostoru ustavuje a jejich ideologickým pozadím. Zajímají ho možnosti překročení těchto omezení, vzepření se pravidlům i cílům hry a tvorby nové herní reality. Neposlušnost vnímá jako jeden z nejdůležitějších nástrojů demokracie a její emancipační potenciál testuje v rámci svého díla.
Pseudo-marxistická mediální guerilla, jejíž členka a členové subverzivním způsobem pracují s mainstreamovými videohrami. Vstupují do nich a apropriují je tím, že odmítají jejich pravidla – nerespektují cíle ani cesty, které jim jsou předkládány jako nutné a samozřejmé. Digitální prostor, do kterého intervenují, tak nově objevují a zkoumají, jak jej lze využít jinak, než k boji. Svou prací tak Total Refusal ukazuje na politický rozměr těchto her, ideologii vepsanou v jejich struktuře. Ve svém prvním filmu, který byl oceněn několika cenami, Operation Jane Walk, například berou diváka do dystopického světa multiplayerové střílečky Tom Clancy’s: The Division. Roli agentů Divize však odmítají a namísto střílení se vydávají na prohlídku postapokalyptického Manhattanu povídat si o architektuře a urbanismu.
Vědecká pracovnice u německého veřejného think-tanku Friedrich-Ebert-Stiftung a publicistka. Zabývá se zejména společenskými dopady technologií, prací a její budoucností, komentuje aktuální dění v Německu. Vystudovala germanistiku a politologii na Ruhr-Universität v západoněmecké Bochumi.
Spisovatel a novinář píšící o technologiích a politice, přispívá do Guardianu a tech-magazínu Logic, který spoluzakládal. Letos vydal knihu Internet pro lidi: Boj za naši digitální budoucnost, ve které analyzuje současnou krizi internetu a napovídá, jak z ní ven. Ať už se jedná o ztrátu soukromí nebo šíření dezinformací, podle Tarnoffa nese vinu za nebezpečné nešvary soudobého internetu jeho zesoukromění. Jako řešení tak navrhuje deprivatizaci, která, jak věří, by mohla internet změnit v místo, kde vládnou lidé, nikoli zisk.
Kulturní kritik a redaktor Revue Prostor, pravidelně píše pro Artzónu ČT a Cinepur, jeho texty se objevily v A2, Deníku N a dalších médiích. Překládá, přednáší na FF UK. V současnosti studuje doktorát na Akademii výtvarných umění, kde se věnuje umělým tělům a videohrám. Je autorem pořadu Otevřené hlavy na stanici Radio Wave ČRo a vydává nezávislý interdisciplinární časopis Dýpt.
Reportérka a komentátorka, spolupracuje s redakcemi Voxpotu, Alarmu a Aktuálně. Zajímají ji společenské dopady digitálních technologií a společenská odpovědnost velkých digitálních platforem, proměny na trhu práce a ekonomické nerovnosti v rámci Evropy. Podrobně se zaměřovala na fungování Amazonu v České republice. Studuje sociální geografii a regionální rozvoj na Karlově univerzitě.