Špidla: Vláda oslabuje svou pozici i možnosti

Vláda na post příštího eurokomisaře posílá svého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN). Požaduje pro něj silné ekonomické portfolio. V pořadu Pro a proti na Českém rozhlase Plus toto komentovali někdejší premiér a eurokomisař Vladimír Špidla a Tomáš Prouza, šéf  Svazu obchodu a cestovního ruchu a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti.

Vláda od začátku usilovala o silné ekonomické portfolio. Považujete to za správné a odůvodněné?

Myslím, že se v tom projevuje jistá omezenost vlády, protože nadřazuje ekonomiku všemu ostatnímu. To je jistý ekonomismus a redukce.

Aby měl člověk v Evropě vliv, je důležité dosáhnout obecného portfolia, které má mnoho průnikových bodů. Portfolia sociálních věcí, životního prostředí, energetiky nebo zahraničních věcí jsou stejně významná.

Mnoho záležitostí v Unii je průřezových a jsou to právě ty průřezové pozice, které dávají vliv. Zda jde o pozici ekonomickou nebo jinou, na tom celkově vzato nesejde. Tím, že se vláda takto omezila, oslabuje svou pozici i možnosti.

Neměla vzít vláda v potaz, že existují i jiná důležitá portfolia, která s ekonomikou přímo nesouvisejí?

Je nepochybné, že ekologická portfolia zasahují do ekonomické oblasti a že udržitelnost má tyto tři pilíře – sociální, ekologický a ekonomický.

Primárně to ale nejsou ekonomická portfolia. Jde o průřezová portfolia se silným vlivem, která zasahují do všech oblastí. Úzce specializovaná portfolia většinou takto silná nejsou.

Nakolik má eurokomisař prosazovat zájmy své vlastní země?

Důležité je, že nenavrhujeme velvyslance. Komisař v principu nezastává a ani nesmí zastávat zájmy té které země, protože je volen všemi ostatními. Těžko byste jako Čech volil nějakého Francouze, o kterém byste věděl, že bude nadřazovat zájmy své země nad všemi ostatními.

Jde o rozhodnutí celé Unie – její předsedkyně, Rady i Evropského parlamentu. Eurokomisař není zástupcem České republiky.

Eurokomisař musí komunikovat se svou zemí, ale současně také se všemi ostatními členskými zeměmi, z nichž žádnou nesmí opomíjet.

Přináší s sebou svou zkušenost, ale nemůže přijímat instrukce své země. Tím by rozbíjel základní koncept Evropské unie, tedy vědomí, že existují věci, které jsou společné.

Naším i společným zájmem je fungující Evropská unie. A tento společný zájem má být zastáván s maximální kompetencí. Příslušnost k politické a kulturní rodině je důležitější než ta čistě národní.

Vybrala vláda v osobě ministra Síkely správného kandidáta na budoucího eurokomisaře?

Je to jistě kandidát, kterého můžete navrhnout vzhledem k jeho mezinárodním zkušenostem i členství ve vládě. Ale zda bude dobrým komisařem, to se ukáže až v řádu let.

Zvolila vláda vhodnou strategii, i když namísto dvou kandidátů na eurokomisaře, které požadovala předsedkyně Evropské komise, navrhla jenom jednoho?

Požadavek dvou kandidátů, muže a ženy, má svůj smysl, protože ten rekrutační zdroj zkrátka není tak velký, a když ho omezíte na polovinu, je to problém. Podle mě je tento požadavek sám o sobě rozumný, ale není nijak definován smlouvami.

Celý záznam pořadu Pro a proti najdete na stránkách Českého rozhlasu Plus.