30

Listopad

0

Špidla: Ústavní systém si s vyšetřováním Babiše dokáže poradit

Masarykova demokratická akademie

Ředitel Masarykovy demokratické akademie byl 27. listopadu 2018 hostem pořadu ČRo Plus Osobnost Plus.

 

Bývalý premiér Vladimír Špidla vedl českou vládu mezi lety 2002 a 2004. Ze svého postu a zkušeností nyní uklidňuje situaci kolem trestně stíhaného Andreje Babiše a ujišťuje, že není tak snadné ovlivnit svoji kauzu.

„Premiér je pouze ten, kdo organizuje vládu,“ říká politik a s rozčilením v hlase pokračuje:

„Zažil jsem několik premiérů a sám jsem jím i byl. Přímo zasahovat není možné a vždycky záleží na tom, jak odhodlaný je ministr. Ústavní zodpovědnost k lidu má ministr. Premiér ho neřídí, nemůže mu dávat příkazy. Ministr je v tomto směru zcela nezávislý. Nemám nejmenší teorii, nebo ideu, že by bylo vyšetřování znehodnoceno. Ústavní systém si s tím dokáže poradit.“

Politik Vladimír Špidla zastával od července 2002 do června 2004 funkci premiéra České republiky. V letech 2001 až 2004 byl předsedou ČSSD, od roku 2004 do února 2010 pak evropským komisařem pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Od října 2011 je ředitelem sociálnědemokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie. V letech 2014 až 2017 působil jako ředitel Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády.

O práci politika

Podle bývalého předsedy vlády se člověk v politice nemůže cítit dobře v pravém slova smyslu. „Je to extrémní pozice. Je to asi tak, jako když děláte extrémní sport. V okamžiku, kdy jste v plném výkonu, nevím, jestli je to příjemné, …ale přesto to děláte,“ snaží se popsat svůj pocit z vysokého postavení.

V souvislosti s druhým kontroverzním politikem české veřejné scény, prezidentem Zemanem, hovoří se zklamáním, že v pozici premiéra špatně odhadl kandidaturu Miloše Zemana na prezidenta. „Mrzí mě to. Byl jsem jím ujišťován, že se tak nestane,“ říká a naráží tím i na konflikt, který tehdy mezi nimi vznikl. Současně ale obhajuje přímou prezidentskou volbu.

„Je to naprosto normální ústavní systém. A je naprosto neutrální. Přímou volbu najdete v Rakousku, kde je vysloveně parlamentní demokracie. Není to žádný problém. Je i ve Francii a je také ve Finsku. Přímá volba je rozšířená přibližně stejně jako nepřímá. Vždycky musíte uvažovat o tom, co bylo příčinou. V Česku jí byly strašlivé šarvátky, které se odehrávaly ve Sněmovně a které vyvolávaly hypotézy o korupci a vytvářely nechutný obraz,“ uzavírá téma.

 

Celý rozhovor si můžete pustit zde: