31

Říjen

0

Špidla: Umělá inteligence: Nahradí roboti lidskou práci?

Masarykova demokratická akademie

Všichni hosté se shodli na tom, že nás roboti osvobodí od nudné práce – jen Bohumil Kartous si myslí, že pouze zčásti.

„Nudná práce je ta, která se stále opakuje, monotónní, s fyzickou námahou. Navštívil jsem plně automatizovanou továrnu v Amberku a tam to bylo jasně vidět: dělníci, kteří tam dříve stáli u strojů a 8 hodin pracovali, pracují v šestihodinových směnách, zvýšili svoji produktivitu sedmkrát a zůstali tam všichni. Jenom kolem těch strojů pohodlně chodí, sem tam si přečtou něco na internetu, když zabliká světlo, přinesou náhradní součástky, čili jejich práce se naprosto změnila. Od nudné, monotónní osmihodinové směny mají relativně pohodlný, volný šestihodinový úvazek a odcházejí z práce odpočinutí,“ popisuje jeden příklad Vladimír Mařík.

Vladimír Špidla ale oponuje, že ke zvýšení produktivity práce nemusí dojít vždy – naopak, když je umělá inteligence nasazena do neobratné situace, produktivita práce klesá.

Jak se změní práce?

Milena Jabůrková je toho názoru, že to není tak, že roboti nahrazují lidskou práci – jen změní to, jak budeme pracovat. „Práce se změní – možná, že důležitější vzkaz je ne že nás nahradí roboti, ale že každé zaměstnání se změní podobně, jako se změnilo využitím internetu, e-mailu a dalších technologií.“

Roboti ale zároveň nemohou nahradit tu část práce, kterou tvoří vztah mezi lidmi. „Dílčí zkušenost z Japonska – země stárne a současně je velmi xenofobní, takže nechtějí žádné imigranty. Pokoušeli se rozvíjet systém androidů, ale dlužno říct, že japonští stařečci je nechtějí, raději chtějí tu filipínskou pečovatelku. I v pečovatelských pracích lze celou řadu prací robotizovat, ale základní význam, který má vztah mezi lidmi s vyššími city, se nahradit nedá,“ myslí si Vladimír Špidla.

Křemík není kreativní

Roboti už dokáží napsat článek, nakreslit obraz nebo porazit člověka ve hře Go. Podle Vladimíra Maříka ale zatím umí jen to, co naprogramuje člověk, a čekáme na chvíli, kdy robot sám začne přicházet s invencí a kreativitou.

„Dospíváme k závěru, spolu s lékaři a neurofyziology, že křemík nebo anorganická hmota těžko někdy přistoupí ke kreativitě. Je potřeba, aby do toho vstoupil kus organické hmoty, která je schopná adaptace, reprodukce. To znamená, že třeba dva roboti vytvoří dalšího, který si přinese nejlepší vlastnosti svých rodičů. To zatím v křemíku neumíme a asi k tomu nikdy nedojde. Perspektiva je tedy umělá organická hmota, která se bude umět adaptovat, bude se postupně měnit. Na to si ale musíme chvíli počkat a možná je to dobře,“ dodává Mařík.

Plusy a mínusy

Nové technologie s sebou přináší i vznik nových činností, jak popisuje Bohumil Kartous. Život nám ulehčí třeba samořiditelná auta nebo řízení našich domovů pomocí internetu věcí. Zároveň zdůrazňuje, že už nové technologie používáme – třeba chytré telefony.

„Vždy, když nastoupí nové technologie, skrývají v sobě pozitivní stránky i nebezpečí. Viděli jsme využití profilování a manipulace v praxi u několika voleb. Ale teď nastává chvíle, jak tyto problémy ošetřit, jak snížit rizika,“ uzavírá Milena Jabůrková.

 

 

Reportáž původně vyšla spolu se záznamem debaty 30. 10. 2018 na webu ČRo Plus.

 

Ochrana osobních údajů