Brněnské sympozium ke 100. výročí založení školy Bauhaus

B14/100: Bauhaus jako fenomén přelomové doby

Akce se koná 07. 11. 2019 v 18:00

>> Registrační formulář naleznete na konci stránky<<

 

Zveme vás na brněnské sympozium Umění-technologie-politika: Bauhaus jako fenomén přelomové doby, které pořádáme u příležitosti 100. výročí založení školy Bauhaus. Sympozium se bude konat v malé aule (A118) Fakulty architektury VUT (Poříčí 5, Brno) ve čtvrtek 7. listopadu od 18.00.

 

Pozvání do panelu přijali:

Pavel Karous, výtvarník, pedagog
Ondřej Lánský, sociolog
Kateřina Smejkalová, politoložka, vědecká pracovnice (Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v České republice)
Šárka Svobodová, historička architektury a kurátorka (4AM)

Moderace se ujme Tomáš Tožička.

 

>> Plakát na akci je ke stažení zde.

>> Facebooková událost je zde.

 

Bauhaus vznikl a existoval v době, která byla ve vícero ohledech přelomová. Jednak šlo o období, ve kterém se umění a řemeslo musely vyrovnat s nástupem masové průmyslové produkce, a vlivem vzniku řady nových technologií se také jevilo jako potřebné obecně nově promyslet vztahu člověka k nim – konjunkturu, a to i na Bauhausu, zažívaly v tomto ohledu debaty o tzv. „novém člověku“, který vznikne tou správnou symbiózou s technologiemi k jeho povznesení. Po celou dobu své existence Bauhaus navíc bojoval se stále nepřátelštějším společenským prostředím – jeho avantgardní tendence stály ve stále v ostřejším protikladu s rozmáhajícím se kulturně konzervativním fašismem.

Navzdory kultu okolo Bauhaus je potřeba klást si otázku, jak k úspěšnému zvládnutí těchto přerodů přispěl, a zde bilance nemusí dopadat nikterak slavně. V dlouhodobé perspektivě si design, umění ani řemeslo svébytnou, společensky prospěšnou roli v době nadvlády soukromého kapitálu a masové výroby hledají stále spíše obtížně, v současnosti dokonce možná ještě obtížněji než za doby existence Bauhausu. Funkcionalismus, který Bauhaus v designu a architektuře razil, postupem času mnohdy degeneroval do bezpohlavní korporátní postmodernity. Masová produkce, jak se do ní Bauhaus ještě s entuziasmem zapojoval, sice v globále zlepšení životních podmínek a dostupnosti zboží běžné spotřeby přinesla, přinesla ale také nové formy prekarity a vykořisťování lidí i planety a musí se vyrovnat s tím, že na jejích nosných myšlenkách stavělo i průmyslové vraždění za holocaustu. Hledání „nového člověka“ skončilo ve dvou totalitách, které se jím zaštiťovaly. Liberální bauhausovská avantgarda pak boj s fašismem přinejmenším ve své době drtivě prohrála.

V současné době stojíme před výzvami podobného typu – i my žijeme v době přerodu způsobu hospodaření vlivem digitalizace a robotizace, ale i potřeby přechodu na hospodaření udržitelné. Nové technologie rychle mění a zřejmě ještě masivněji budou měnit lidské akce a interakce. Západní společnosti se očividně opět štěpí na liberální avantgardu a vrstvy toužící po konzervativním obratu.

Co si můžeme pro naši dobu vzít z úspěchů i porážek Bauhausu v těchto ohledech? Co se vůbec jako úspěch či porážka Bauhausu v politické rovině dá definovat? Jaká je role umění, designu, architektury a urbanismus ve zvládání zmíněných výzev? Jak se k této své roli v porovnání s Bauhausem staví?

 

Sympozium pořádáme ve spolupráci s Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v ČR.

 

 

 

Oblíbené

AKCE MDA A KLUBŮ

Ochrana osobních údajů