Šaradín: Slovensko nepůjde cestou Maďarska ani Polska

Několik let posloucháme řeči o úpadku demokracie, nástupu populistických hnutí a posilování autoritářských prvků ve společnosti. Poslední vlnu zájmu o osud demokracie vidíme v souvislosti s výsledky slovenských voleb. Máme se tedy bát o osud slovenské demokracie? 

Otázka je to poměrně jednoduchá, přesto, chceme-li se dobrat co nejpřesnější odpovědi, musíme postupovat opatrně. My, Češi, vnímáme důvody, proč byl Robert Fico nucen podat v roce 2018 demisi své vlády, proč se stal premiérem v roce 2020 Igor Matovič a jakým způsobem Slovensko vedl. Většina Čechů si také všimla, kdo o víkendu ve slovenských volbách zvítězil. 

Ponechme nyní stranou, jakým způsobem v minulosti Robert Fico utvářel spojenectví s některými podnikateli, jak se v kampani vymezoval vůči prezidentce, jakými problémy si Slovensko prošlo kolem vraždy Jána Kuciaka a jeho partnerky. Chci se soustředit výhradně na otázku, která je uvedena výše. Koneckonců i ve slovenském tisku se po volbách objevila otázka podobná: Ako zachrániť demokraciu?, nebo u nás titulky: Fico vs. Šimečka. Nový premiér rozhodne o demokracii, nebo Slováci jasně ukazují, že demokracie není pro ně. Koneckonců podobně uvažoval i ministr vnitra Vít Rakušan, který psal na sociálních sítích: „Výsledek slovenských voleb je pro nás varováním i poučením.“ 

Otázka eroze demokracie je v současných sociálních vědách velmi diskutovanou, zvláště v souvislosti s působením Donalda Trumpa, s některými událostmi v Maďarsku a Polsku. V obou evropských případech vítězné politické strany Fidesz a PiS získaly mimořádné postavení a většinu v parlamentu. Ztráta silného postavení opozice, a tím i nedostatek parlamentní kontroly, postupně vedla k řadě excesů. V Maďarsku zejména k úpravě volebního zákona ve prospěch Fideszu. V Česku ani na Slovensku takového postavení vítěz voleb nedosáhl. A nic podobného se na Slovensku nestalo ani o víkendu. Smer bude mít, pokud bude vládnout, silnou kontrolu ve vládě i v parlamentu, což je důležitý předpoklad pro každý demokratický režim. 

Jak udržet liberální demokracii 

Slovenská společnost je také nastavena jinak než maďarská, má poměrně silné a stabilní instituce a v roli prezidentky je člověk, který zastává silné prodemokratické smýšlení. Na Slovensku je rovněž pluralitní mediální trh, to všechno jsou další důležité pojistky slovenské demokracie. 

Zvykli jsme si, že problém dezinformací jde napříč Evropou. Na Slovensku je znepokojivá zejména jedna věc. Podle všech dostupných průzkumů je vliv dezinformací na Slovensku velmi silný, mnohem silnější než u nás. Taková situace může vést k destabilizaci společnosti a zejména ke ztrátě důvěry v instituce, což v konečném důsledku ublíží jakékoli slovenské vládě. 

Právě v tomto ohledu Smer prostřednictvím hoaxů, polopravd a dezinformací vedl svou kampaň, zcela otevřeně jeho nejvýše postavení členové prosazovali i po únoru 2022 Ruskem vytvářené příběhy. Rovina konspirací a dezinformací zcela jistě pomohla Smeru k volebnímu vítězství. Naštěstí ne tak velkému, že by dokázalo otřást základy slovenské demokracie. Slovensko nepůjde cestou Maďarska ani Polska. 

Někteří čeští politici se pozastavovali nad výsledky slovenských voleb. Už zmiňovaný ministr Rakušan dále napsal: „Pokud chceme udržet v Česku liberální demokracii, musíme vysvětlovat její výhody i těm, kdo z nich v současné době neprofitují.“ 

Na tom výroku není nejdůležitější přiznání nerovností, ale způsob, jak držet liberální demokracii. Vysvětlováním jejích výhod. Za slova si lidé příliš věcí nekoupí, nezaplatí energie ani služby. Nic lepšího pro liberální demokracii nemůžeme udělat, než že zlepšíme sociální situaci těm, kteří dnes strádají. Ne dávkami, ale společenským konsenzem o vzdělání a důstojných mzdách a platech. Jistě, je tu celá řada těch, kteří liberální demokracii nechtějí a nepotřebují, ale to už je věc jiná. 

Komentář Pavla Šaradína původně vyšel 8. října 2023 na serveru Lidovky.cz.