14

Únor

0

Pícl: ČSSD je rozkročená od Bruselu až po Moskvu. Lidé chtějí nové tváře v našem vedení

Masarykova Demokratická akademie

Za kabinetu Bohuslava Sobotky působil Michal Pícl jako šéfanalytik předsedy vlády. Na nedělním sjezdu sociální demokracie bude prezentovat hlas mladé generace. „Byl bych rád, kdyby se vedení strany obměnilo poměrně výrazně, aby přibyly nové tváře. V minulém období jsem byl zodpovědný i za průzkumy veřejného mínění, které jsme si dělali. Lidé nás vnímají, že jsme stranou stejných tváří,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ. Sociální demokracie se i ve světle aktuálních úvah o referendu musí rozhodnout také o tom, jak se vidí v rámci EU. „Strana, jak ji dnes vidíte, je rozkročená od Bruselu po Moskvu, názory jsou široké. Musíme si jasně říct, co je pro nás EU a jaká je naše stranická pozice. Jednou z věcí, s níž chceme jít i na sjezd, je snaha vyvolat diskusi uvnitř strany o tom, co skutečně chceme,“ říká Pícl, který vede komisi pro evropské záležitosti.

Sociální demokracii čeká za pár dní sjezd. Vy podporujete v kandidatuře do vedení předsedu Idealistů Radima Hejduka. Budou mít mladí opravdu možnost promluvit do budoucnosti strany?

Jednoznačně patřím k těm, kteří Radima podporují, a to i v rámci toho, že jsem členem Idealistů a ti ho mají vygenerovaného jako člověka, kterého by rádi dostali do vedení strany. Byl bych rád, kdyby se vedení strany obměnilo poměrně výrazně, aby přibyly nové tváře. Nemusí se jednat o nejmladší lidi, rád bych tam viděl zástupce všech věkových kategorií. Ale chtěl bych, aby se vedení komplet obměnilo lidmi, kteří v něm ještě nefigurovali. V minulém období jsem byl zodpovědný i za průzkumy veřejného mínění, které jsme si dělali. Lidé nás vnímají, že jsme stranou stejných tváří. Byl bych rád, aby se toto změnilo.

Co děláte pro podporu Radima Hejduka? On sám tvrdí, že neuzavírá žádné zákulisní dohody. Jde to ale bez nich v politice?

Byl bych rád, aby tento sjezd byl nový především v tom, že nebudou platit zákulisní dohody, že prostě přijedou členové na sjezd a budou volit podle toho, jak se kandidáti vyjádří. Je to naivní představa, ale rád bych, abychom se jednou do tohoto stavu dostali.

A jak tedy vnímáte, že část sjezdu bude uzavřená pro novináře? To transparentnosti příliš nenahrává.Zaprvé jsem nepochopil, proč ústřední výkonný výbor (ÚVV) schválil, že bude sjezd jednodenní, když bylo navrhnuto, že bude dvoudenní. Na posledním ÚVV byl předložen návrh, že sjezd bude částečně uzavřený. Nevím, zda je to dobrá varianta. Nevím, co bychom měli před lidmi skrývat. Naopak bychom se jim měli otevřít. Takže s rozhodnutím nesouhlasím, ale budu ho respektovat.

Na svém Twitteru jste uvedl, že se vám nelíbí, jak se kandidáti na předsedu ČSSD předhání v tím, kdo se podvolí Andreji Babišovi a vleze s ním laciněji do vládní postele. Trváte na tom? I jeden z nejsilnějších kandidátů Jan Hamáček připouští, že by spolupráce mohla být nejlepším ze špatných řešení.

Stojím si za tím a říkal jsem to i členům ÚVV v sobotu na plénu. Nejsem zastáncem toho, abychom za současné situace do vlády šli v tom smyslu, jak to někteří kandidáti navrhují – tedy s trestně stíhaným politikem. Dnes (rozhovor byl veden v úterý 13. 2. – pozn. red.) se ukázalo, že je to i oficiálně vedený agent StB.

Vnímám špatně i to, jakým způsobem se ANO o sociální demokracii vyjadřovalo před volbami, tzn. že jsme stranou zlodějů, kteří chtějí ukrást lithium za miliony korun a tak dále. To byla lživá kampaň, za kterou se ANO nikdy neomluvilo. Podle mě nejsme v kondici, abychom jako druhá vládní strana byli v koalici. My jsme to nezvládli ani jako vedoucí strana s premiérem. Nedokázali jsme prodat věci, které jsme ve vládě udělali. Prodal je Andrej Babiš. Profesionální zázemí na to v Lidovém domě prostě není. Měli bychom se zabývat sami sebou, dát si do kupy stranu, vytvořit profesionální tým a tak dále. Pak se můžeme bavit o vládní spolupráci.

Pokud bychom do vlády ale opravdu šli, jednou z variant je vláda, v níž Babiš nebude premiérem. Určitě by bylo dobré, aby měla ČSSD výrazný počet ministerstev a aby se jednalo o silové resorty. To už Milan Chovanec (další kandidát na předsedu ČSSD – pozn. red.) také vydefinoval. Podle mého názoru je pro nás klíčové ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo financí. Ale já jsem v současné době pouhý člen strany, ne někdo, kdo může klást podmínky.

Může si ale podmínky klást vůbec sama ČSSD vzhledem ke svému volebnímu výsledku sedmi procent?

Pokud si je nemůže klást, tak by neměla být ani v koalici. Přece tam nepůjdeme za suchou kůrku od chleba, za to, že budeme ve vládě a budeme mír pár míst pro pár lidí.

Z toho, co říkáte, by vyplývalo, že vaším favoritem je Milan Chovanec. Neshodnete se s ním ale v jiných věcech. Není pro vás tedy neřešitelné, koho volit na místo předsedy strany?

Doufám, že ať bude předsedou kdokoliv, tak minimálně vypíše referendum o tom, zda členové strany chtějí být ve vládě. Ne že přijde nový předseda a řekne: já chci jít do vládní koalice.

Vidíte svou budoucnost ve straně, i kdyby ji vedli lidé, s nimiž nemůžete souhlasit?

Sociální demokracie je pro mě srdcovou záležitostí. Přivedl mě k ní můj otec, který byl už za dob Miloše Zemana poslancem a ministerským náměstkem (Václav Pícl – pozn. red.). Vyrostl jsem vedle otce, který se ve straně pohyboval. Souhlasím s politikou, kterou ČSSD dlouhodobě zastává. Strana by pro mě skončila v momentu, kdy bychom podlehli nacionalistickým a xenofobním náladám. Takové proudy u nás existují. Pokud by převážily a strana by šla tímto směrem, tak už by přestala být sociální demokracií a stranou, v níž bych chtěl být. V současné době nabízím pomoc komukoliv, kdo s ní chce něco dělat.

Na sjezdu v neděli promluví i prezident Miloš Zeman. Do jaké míry by podle vás k němu měla strana přilnout, nebo se od něj naopak odstřihnout?

Pro mě Miloš Zeman už není sociálním demokratem. Můj otec byl poslancem za jeho doby, pro mě byl tehdy Zeman ikonou sociální demokracie. Poslední čtyři roky jsem ale pracoval vedle Bohuslava Sobotky jako šéfanalytik předsedy vlády a viděl jsem to, co Zeman sociální demekracii přímo dělá, jak nám dlouhodobě hází klacky pod nohy. Nevím, jestli on je tou první osobou, ke které bychom měli běžet a omlouvat se jí, jak to říká například Jiří Zimola. S tím nesouhlasím. Ale že by se strana měla dlouhodobě pozitivně chovat ke svým bývalým předsedům, to ano.

Velkou otázkou posledních dní je zákon o referendu. V souvislosti s ním se mluví i o vystoupení Česka z EU. Vy máte v ČSSD na starosti právě evropské záležitosti. Jak se na celou debatu díváte?

My už 140 let nějakou formu přímé demokracie prosazujeme, stejně tak i obecné referendum. Ve sněmovně jsme zákon už několikrát předkládali, nikdy to nebylo dotažené až do konce. To, co v současné době předkládá Tomio Okamura, je návrh, který není úplně do všech detailů propracovaný tak, jak by se nám líbilo. Pokud bychom se měli bavit o zákonu o referendu, tak se pojďme bavit o tom návrhu, který předložila sociální demokracie v minulém volebním období. Obsahoval i limity, kolik lidí může referendum vyvolat, kdy je validní a tak dále. Já bych pro Okamurův zákon nebyl.

S tím se ale otevírá i debata o Evropské unii a vystoupení z ní. To je jedno ze stěžejních témat. My jsme v našem návrhu omezili několik otázek, kterých se referendum týkat nemá, a patří tam i mezinárodní otázky. Já jsem určitě proti tomu, aby se v rámci obecného referenda hlasovalo o Evropské unii. Pokud Tomio Okamura takové referendum chce, tak ho už dnes může v rámci ústavy vyvolat. Pokud sežene ústavní většinu, tak může přenést státní moc přímo na lidi.

V pracovní skupině k návrhu zákona o referendu z dílny SPD je ještě ANO, komunisté a Piráti. Není chyba, že tam ČSSD chybí?

Nevím, jestli je chyba, že se nezapojujeme. My návrh máme, je na stole, nemusíme se bavit o úpravě nějaké zpackané novely, kterou předložilo SPD. Máme kvalitní zákon o referendu, můžeme ho případně upravit, pokud to některé strany chtějí.

I návrh SPD by ale mohl projít, hlasů by pro něj mohli nalézt dost. Jak vy vidíte debatu o czexitu?

Já jsem rád, že i toto téma otevřelo otázku našeho vztahu k EU a toho, jak se ve společnosti o EU bavíme, nebo spíše dlouhodobě nebavíme. Cítím velký deficit v tom, že se politici, ale i zaměstnavatelé, kteří těží z toho, že jsme v EU, nezabývali tím, jak společnost v průběhu času EU vůbec vnímá. Toto téma otevřelo Pandořinu skříňku, která se tu dlouhodobě kumulovala.

Nelíbí se mi ale, jakým způsobem se to dnes komunikuje, tedy negativní kampaní: o co všechno bychom přišli, kdybychom… Raději bych viděl, kdyby se utvořila skupina politiků, zaměstnavatelů, podnikatelů, kteří budou pozitivně mluvit o EU.

I v rámci sociální demokracie se o tom bavíme. Můžu prozradit, že v rámci Masarykovy demokratické akademie (MDA) budeme iniciovat takovou skupinu. Chtěli bychom oslovit podnikatele i politiky napříč politickým spektrem, abychom dělali osvětu. Tu minulé vlády nedělaly, a to ani ta sociálnědemokratická. My jsme se soustředili na vládnutí, na to, jak upevnit svou roli v EU, ale už jsme se nevěnovali tomu, jak EU vnímají lidé. A to byla obrovská chyba.

Skupina je tedy v začátcích?

Jedná se o pracovní verzi, aktivně se o tom bavíme s některými zúčastněnými lidmi ze strany. Mohu říct, že o tom mluvíme i s Vladimírem Špidlou, který je určitým garantem evropského vnímání v rámci MDA. Projekt se zatím rozvíjí. Já bych na něm rád spolupracoval v širším společenství. Například i Dominik Feri (poslanec TOP 09 – pozn. red.) chce rozjíždět online kampaň. Já bych byl určitě rád, kdybychom našli společné slovo. Ale nejprve se o tom chci bavit s lidmi v ČSSD, aby mohli říct ano, nebo ne.

Spolupráce s TOP 09 může fungovat? V mnoha otázka se přece sociální demokracie s TOP 09 nemůže shodnout.

Tady nejde o politickou spolupráci a rozmluvu o tom, jaké chceme daně nebo sociální politiku. Tady jde o to, jak vrátit evropský projekt mezi lidi. A tam by politické strany, které chtějí deklarovat, že jsou proevropské, společnou vůli mohly najit.

Jak moc proevropská je ale sama sociální demokracie?

Jednoznačně jsme silně proevropskou stranou. Například když proběhlo referendum ve Velké Británii, tak jsme jako první politická strana vydefinovali svůj postoj ohledně změn v EU a co v ní chceme znamenat. Co se týče hlubšího vnímání v rámci široce rozkročené strany, tak tam vidím chybu i sám v sobě. My jsme se v rámci komise, které předsedám, hodně bavili mezi sebou, posílali jsme stanoviska do politického grémia, ale už jsme tolik nekomunikovali s lidmi dole. To bych chtěl nyní změnit. Budeme jezdit po regionech, po našich místních buňkách a vést diskusi se členy. Strana, jak ji dnes vidíte, je rozkročená od Bruselu po Moskvu, názory jsou široké. Musíme si jasně říct, co je pro nás EU a jaká je naše stranická pozice. Jednou z věcí, s nimiž chceme jít i na sjezd, je snaha vyvolat diskusi uvnitř strany o tom, co skutečně chceme. Jedná se i o vnímání eura. Tam figuruje spoustu falešných interpretací, které bychom měli i v rámci strany vyvracet.

Jak moc věříte tomu, že se vám to povede? Kandidát na předsedu Jiří Zimola mluví o tom, že by měla existovat možnost referenda o czexitu, Milan Chovanec zas v minulých měsících ostře vystupoval proti směrnici o zbraních. To vnímají i vaši voliči.

Na sjezd jdu s tím, že jsme vytvořili v rámci komise stanovisko o tom, kam by naše evropské politika měla směřovat, tzn. bavme se o euru, o vstupu do Evropského mechanismu směnných kurzů, protože Česko je z těch zemí, které euro nemají, ta nejpřipravenější. Euro pro nás ale není tak podstatné. Chceme se bavit o budoucnosti práce v rámci digitalizace, o bezpečnosti i sociálním zajištění našich pracujících. K tomu máme doprovodné usnesení, že bychom rádi, aby sjezd zavázal nové vedení, aby vyvolalo diskusi uvnitř strany o tom, kam chceme v Evropě patřit. Abychom konečně mluvili jedním hlasem.

 

Rozhovor původně vyšel na INFO.cz 14. února 2018.