Eichler: Volby mezi sobectvím a odpovědností

Volby nás čekají za čtrnáct, osmnáct a třicet měsíců. Kdo chce kandidovat, musí se na první dvoje z nich už nyní chystat. Dobře je vidět pardubický hejtman Martin Netolický. Jezdí po obcích, upozorňuje na veřejné investice, říká, co ještě se do roka a půl dá stihnout. Když pomineme hejtmany Vondráka (donedávna ANO) a Kubu (ODS) zatažené do celostátních debat, je sociální demokrat Netolický s odstupem nejvýraznější.

Evropské volby nás čekají čtyři měsíce před krajskými a jenom technická zručnost při jejich přípravě v nich nikomu stačit nebude. Klíčovým úkolem pro všechny strany bude přivést vlastní voliče do volebních místností. Když se jim to nepodaří, mohou se kromě komunistů a okamurovců ocitnout v europoslaneckých lavicích i některá obskurní protisystémová uskupení.

Potenciální zájemci o mandát se v posledních měsících scházejí na pražském Václavském náměstí, naposledy to bylo pod hlavičkou strany PRO bývalého fotbalového bosse Jindřicha Rajchla. Vzorem jim může být Petr Mach. Tehdejší lídr Svobodných se evropským poslancem stal neočekávaně před devíti lety kvůli prachbídné volební účasti. S programem ekonomického nacionalismu by si s dnešními radikály v ničem nezadal.

I když můžeme čekat pokračování protivládní demonstrací. Proti neoliberálním reformám se nakonec chystají demonstrovat i odborové svazy. Tak ve volbách pravděpodobně půjde o spor mezi vlažnými zastánci evropské integrace a jejími vášnivými odpůrci. Důležité přitom budou koalice mezi vládními stranami.

ODS stojí na okraji evropské politiky, ale může oslovovat sobě blízké radikály. Lidovci, STAN i TOP 09 hájí Evropskou unii, i když nevýrazně a s odlišnými akcenty. Možná právě na čele jejich koalice by se nejlépe vyjímala Danuše Nerudová. Důrazem na mezinárodní zdanění a regulační roli Evropské unie vůči mezinárodnímu kapitálu by mohla zaujmout i jejich voliče. I ten, kdo věří v individuální odpovědnost člověka za vlastní život, má rád globální svět přehledný a srozumitelný, aby se ho nemusel bát.

Na evropské i národní úrovni zůstávají opuštěná témata běžně zastupovaná politickou levicí. Srovnávání šancí mezi lidmi a státy, vyrovnávání životní úrovně, ale i míry svobod mezi regiony, posilování veřejných struktur. Nepřinesou to ani individualističtí piráti, ani podnikatelé z ANO, i když obě ty strany dnes jistě získávají hlasy některých dřívějších voličů levice.

Na krajské úrovni své výsledky ukážete nejsnáze. Vlak jede, silnici jsme opravili, čističku stavíme. V evropských volbách budou strany hlavně vysvětlovat, že evropská politika má dopad na každodenní život a že míra její prospěšnosti závisí i na tom, kdo bude evropským poslancem. ODS, okamurovci anebo komunisté budou různými slovy říkat, že by se EU do našich „národních“ věcí plést neměla.

Národní politika se i tak promítne do výsledků evropských a krajských voleb. Soupeřit v nich nakonec v různých podobách bude individualismus s důvěrou k veřejnému státu a sobectví s vůlí prakticky pomáhat druhým.

Komentář Patrika Eichlera původně vyšel 24. března 2023 v deníku Právo.