16

Leden

0

Eichler: Polský výhled české sociální demokracie

Masarykova demokratická akademie

Jiří Hlavatý skončil v Senátu po zásluze. Nominant politického hnutí ANO šel do politiky, neseznámil se s pravidly anebo je nebral vážně, na což doplatil. Místo toho, aby svou chybu přiznal, chtěl ji svalit na voliče: Že prý ať náklady na nové volby do Senátu uhradí ti, kdo ho zvolili do Sněmovny. Ještě před doplňovacími volbami pak místním lidem říkal, že mnozí z těch, kdo ho kroužkovali na sněmovní kandidátce, ho nechtěli volit. Chtěli mu prý kroužkem jen vyjádřit podporu.

Voliči na Trutnovsku si Hlavatého střečkování mezi Senátem a Sněmovnou nenechali líbit. A na Hlavatým uvolněné místo v horní komoře Parlamentu nezvolili jinak oblíbeného podnikatele, ale nezávislého starostu třináctitisícového krkonošského Vrchlabí Jana Sobotku.

Sobotka kandidoval za politické hnutí Starostů a nezávislých jako nezávislý. Pouze tuto příslušnost měl také uvedenu na svých volebních plakátech. Díky tomu ale nezvítězil. Uspěl, protože svého kandidáta nepostavila žádná další pravicová strana TOP 09 a KDU-ČSL počínaje, zelenými stranami pokračuje a Občanskou demokratickou stranou konče.

ODS přitom v okresním Trutnově vládne od sametové revoluce, v komunálních volbách ji jen v roce 1998 na počet mandátů dokázala vyrovnat ČSSD. V roce 2014 porazila ODS druhé politické hnutí ANO v komunálních volbách o patnáct procent. Na podzim 2017 měla ve městě ve sněmovních volbách podporu více než osmnácti procent voličů.

Pro Sobotku samozřejmě byla důležitá podpora v jeho domovském Vrchlabí (sedmdesát šest procent v prvním kole a téměř devadesát procent ve druhém). Ale Jiří Hlavatý na tom ve svém Dvoře Králové nad Labem také nebyl špatně. Získal padesát sedm procent v prvním kole, téměř šedesát tři procent ve druhém, ale přibližně stejný celkový počet hlasů, protože Dvůr Králové nad Labem je větší.

Ale 1628 trutnovských hlasů pro Sobotku z celkem 7615, které obdržel v prvním kole, a 8021 z 30 331 ve druhém kole byly tím nejvýznamnějším příspěvkem k dalšímu úspěchu pravice v regionu. Sobotka ho ale nezískal svou kampaní, ve které kromě jiného tvrdil, že region žádné problémy nemá. Přinesla mu ho ODS rozhodnutím nestavět kandidáta a podpořit vrchlabského starostu.

Míst, která jsou baštami ODS, je samozřejmě více. Všichni si vybaví Kuberovy Teplice, nejinak je na tom ale dlouhodobě třeba Mladá Boleslav. Trutnovský příklad ale ukazuje, že sjednocená pravice může proti hospodářské, marketingové i politické síle politického hnutí ANO uspět. Pokud se alespoň některé pravicové strany rozhodnou kandidovat společně a dokážou se nerozhádat, až půjde o místa na kandidátkách, mohou na podzim v senátních i komunálních volbách uspět „víc, než si myslíme“.

Jeden vypravěč v příběhu chybí
Sociální demokraté kandidovali v doplňovacích volbách místostarostu města Úpice a předsedu představenstva místní stavební firmy Maratonstav Karla Šklíbu. Volba to nebyla špatná. Maratonstav je zaměstnavatel známý kromě podnikatelské činnosti také přidruženou tělovýchovnou jednotnou specializovanou na běhy do vrchu. Firma i sportovní oddíl mají značné úspěchy i renomé.

Šklíba v domovské Úpici zvítězil s výsledkem přes třicet procent hlasů, první místa i vysoké výsledky získal v prvním kole i v obcích v těsné blízkosti. V okresním Trutnově ale dosáhl jen na 323 hlasů (5,67 procenta) a v řadě obcí ve volebním obvodu nezískal ani hlas. Zejména to by pro sociální demokraty mělo být varování. Šklíba (30,23 procenta) jako kandidát překročil i nejlepší komunální výsledek úpické ČSSD z voleb v roce 2002 (29,62 procenta), kdy její kandidátku sám poprvé vedl. Strana jako značka a struktura mu ale nepřinesla žádný významný volební zisk mimo okruh obcí, kde je znám jako člověk.

Řada pozorovatelů brala doplňovací volby na Trutnovsku jako referendum o zmateném Hlavatém nebo politickém hnutí ANO a měla radost, že Hlavatý, respektive Babiš, prohráli. Voliče levice, kteří ve druhém kole hlasovali proti Babišovi pro Sobotku, ale nemůže omezování volby na Babiše a sjednocenou pravici nechávat v klidu. Volba mezi blátem a louží anebo deštěm a okapem je možná a v řadě případů ve dvoukolovém systému, kde vítězí jeden kandidát, i nutná. Nejde ale o nic, co by mohla levice sama přijmout.

Ani Hlavatý, ani Sobotka totiž nejsou hlasem pro dodržování pracovních podmínek, silnější inspekci práce, kratší pracovní dobu, lepší veřejnou dopravu, důstojné stáří nebo bezplatnou zdravotní péči. Ani politické hnutí ANO, ani TOP 09, ODS nebo STAN nestojí na prosociálních pozicích. Když dojde na lámání chleba, budou pokračovat v privatizaci veřejného sektoru, jak ji pamatujeme z dob Nečase a Kalouska, ba i rychleji.

V uhranutí soubojem dvou sil – pravice Babišovy a pravice demokratické – se ale vytrácí hlas sociální a emancipační politiky, jakou může zastupovat jen sociální demokracie. Jak silná je pro levici hrozba, že politický konflikt ovládne střet dvou pravicových uskupení, ukazuje už řadu let Polsko, se kterým Trutnovsko ostatně hraničí. Pravice neoliberální hledá cestu ke spolupráci a dělá chyby. Pravice konzervativní vládne. Levice má někde na komunální úrovni osobnosti, ale v Sejmu ani v Senátu od posledních voleb vůbec zastoupena není.

 

Text původně vyšel v Deníku Referendum 16. 1. 2018.