Eichler: Podobu důchodů neurčují přírodní zákony, ale politika

Důchodová reforma patří mezi tři hlavní cíle vlády. Pokud ji chce pravicová pětikoalice prosadit, má na to zhruba rok a den. Pak její reformní apetit oslabí trojice voleb do Evropského parlamentu, krajských zastupitelstev a poslanecké sněmovny.

Viditelným cílem vládní politiky jsou placené zdravotnické „nadstandardy“. Přišel s nimi několikrát coby tématem ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek. Ministr financí za ODS Zbyněk Stanjura zase nesměle hovoří o potřebě zvyšování daní. Jít by mělo o mírné zvýšení daně z nemovitosti a především o zvýšení daně z přidané hodnoty na zboží a služby potřebné v každodenním životě. Změny ve zdravotnictví a daních poškodí především lidi ze slábnoucí střední třídy. Více utratí za nákup, na placené služby ve zdravotnictví z velké části nebudou mít.

Záměry lidoveckého ministra práce Mariana Jurečky ohledně důchodové reformy také vyžadují pozornost a kritiku. V pondělním Právu Jurečka říká, že je třeba vybírat pojistné z dohod o provedení práce a pracovní činnosti a tyto dohody evidovat. Musí přitom počítat se stejnou prudkou kritikou pravicových vládních kolegů i firem, jaké čelila před třemi lety u stejného návrhu jeho sociálně demokratická předchůdkyně Jana Maláčová. Na místě je podle Jurečky zvýšit odvody OSVČ na důchodové pojištění. Pokud jde o pracovní trh, je to v obou případech správný postup.

Jurečka v pondělním Právu opakuje, že zvýšení věku odchodu do důchodu na 68 let nemá být plošné. Zdůrazňuje také, že se nemá týkat lidí, kteří již mají důchod na dohled. Z hlediska stability důchodového systému anebo hospodaření státu tak v nejbližších dvaceti letech nebude mít dopad.

Řadu dalších témat Jurečka zmiňuje obecně, ale víme, že na nich pracovala důchodové komise ustavená ministryní Maláčovou a vedená ekonomkou Danuší Nerudovou. Dřívější důchod pro náročné profese, úpravy třetího pilíře, jehož správa je drahá a výnosy leckdy ani nepokrývají inflaci. Patří sem i pět set korun výchovného, ke kterému se dnes lidovci hlásí jako ke své vlajkové lodi. Důležitým bodem dvojice Maláčová-Nerudová bylo, aby o důchod mohl po dosažení odpovídajícího věku žádat člověk, který odpracoval 25 let, tedy o deset let méně než dnes. Každoročně by to umožnilo vstoupit do systému několika tisícům lidí.

V jedné věci šly ale debaty o důchodové reformě iniciované Maláčovou a Nerudovou ještě dál. Obě říkaly, že reforma důchodů není možná bez dodatečných prostředků z evropských fondů a z daňové reformy. A že daňovou reformu je třeba projednat zároveň s tou důchodovou. Je příznačné, že daňovou reformu tehdy odmítalo ANO na čele s Andrejem Babišem. A že ani dnes se vláda o daních ve skutečnosti nechce bavit.

V té chvíli se ocitáme v začarovaném kruhu, kde lze zvyšovat důchodový věk anebo odvody anebo snižovat důchody, a tvářit se, že toto omezení je svého druhu přírodní zákon. Politika má ale hledat cesty, jak prosadit přání občanů, ne stát bezradně tváří v tvář vlastním omezením.

Komentář Patrika Eichlera původně vyšel 13. února 2023 v deníku Právo.